Chebské nádraží
Město Eger (Cheb) zažilo po roce 1860 svůj bouřlivý rozvoj. Svým způsobem k tomu přispěl také rozvoj budování připojení na evropskou železniční síť. Postupně začala v letech 1863 – 1865 stavba chebského železničního uzlu jako křižovatka tratí ze šesti směrů (od roku 1883). Chebské nádraží bylo postaveno v roce 1865 a na svou dobu se jednalo o velkorysou budovu.
Chebské nádraží - v roce 1865.
Nádražní budova však brzy nevyhovovala a byla proto celá přestavěna. Kromě toho začala výstavba výtopny rakouských státních drah, výtopny buštěhradské dráhy a společná budova pro komerční službu uvedených železničních správ. Největší stavební změna nastala v hlavní budově, kde byla v letech 1907 - 1908 postavena nová dvorana.
Exteriér a interiér chebského nádraží po rekonstrukci v roce 1910.
V českém pohraničí vládla napjatá atmosféra již celé léto roku 1938 a tehdy 32 tisícový Cheb s více jak 90% německého obyvatelstva nebyl žádnou výjimkou. Rozbuškou k rozpoutání násilností byl ostrý protičeskoslovenský projev Adolfa Hitlera v pondělí podvečer 12.9.1938 na jakémsi parteitagu NSDAP v Norimberku. Demonstrace a výtržnosti pokračovaly i další den v úterý 13.9.1938. Tentokrát čs. státní moc již zasáhla, okolo 8 hodiny ranní se snažilo několik desítek policistů s posilou četníků puškami s bodáky rozehnat na Marktplatzu a Bahnhofstrasse (dnes ulice Svobody) dav asi 2000 demonstrantů. Odpovědí na výzvy jim byly nejen nadávky a výkřiky Pfuj! Weg mit Tschechen! Heil Hitler!, ale i házení kamenů, útoky klacky, okovanými obušky i noži. Přes zdánlivý klid zůstávala situace vážná i další den ve středu 14.9.1938. Anonymní denunciace místního obyvatelstva upozorňovaly policejní ředitelství o tajném přivážení a rozdělování zbraní v hotelích Victoria a Wälzl u nádraží, kde sídlila Hauptstelle Sudetendeutsche Partei. Proto bylo nařízeno policejním ředitelem Dr.Jaklem obě budovy obsadit oddílem asi 50 policistů v čele s komisařem Urbanem, s posilou vojenské asistence se 2 obrněnými automobily, které velel npor.Rendl. Na výzvy k otevření v češtině i němčině nikdo v potemnělém hotelu Victoria nereagoval a tak se policisté snažili kolbami pušek vyrazit hlavní vchod, když z protějšího hotelu Wälzl asi v 18.30 byla zahájena kulometná palba, načež střelbou ožila i Victoria. Na nádražním náměstí u benzínové pumpy byl kulometnou dávkou zasažen stržm.Jan Klenner, byl okamžitě mrtev. Jeho zbraně se měl chopit železničář Emanuel Bláha a zapojit se do přestřelky, ale i on vzápětí padl. Další železničář Václav Tejček zahynul u nádražního schodiště, zběsilou palbou rebelů z SdP byli zabiti i nezůčastnění němečtí civilisté Franz Meinel a manželé Franz a Anni Schneiderovi.
Osudové okamžiky 14. září 1938 - přestřelka
Za války zde nacisté zbudovali provozní, strojní a přepravní úřad. Dne 25. března 1945 překvapilo město Cheb spojenecké letectvo, které svým bombardováním zničilo poštovní budovu v sousedství nádraží, staniční budovu, nejlepší moderní hotely a celou čtvrť nových obytných budov před nádražím. Hned 8. dubna tohoto roku byl uskutečněn další nálet soustředěný na nádraží, který byl ze všech nejničivější. Se zemí bylo srovnáno celé nádraží včetně okolních budov.
Rok 1945 - chebské nádraží i celá okolní čtvrť těžce poškozena po náletech spojenců
Po odsunu se přirozeně projevil nedostatek pracovních sil. I přesto byla vystavěna provizorní dřevěná budova nádraží, která zde vydržela 15 let.
Prozatímní nádraží bylo ostudou města 15 let
To však nebyla dobrá vizitka při příjezdu do Čech, proto byla započata výstavba nové moderní budovy. Stará budova byla odstraněna do základů a těžiště nové budovy bylo usměrněno přímo do hlavního komunikačního městského spoje s náměstím. S výstavbou nádraží byla spojena i rekonstrukce a asanace historického centra. Hned nato se rozrostla i výstavba nových sídlišť v blízkosti výstavby nádraží.
Koncem roku 1962 bylo slavnostně předáno veřejnosti nové moderní nádraží, které nebylo sice ještě úplně dokončeno, ale ve své hlavní části bylo již architektonicky uzavřeno a bylo vybaveno vším, co mohlo sloužit rozvíjejícímu se železničnímu provozu a dostalo se mu navíc ještě mnoho zajímavého z dekorativního umění a uměleckořemeslných prací.
Rok 1964 - nové chebské nádraží, funkcionalistické dílo architekta Josefa Dandy.
V roce 1965 byla odhalena pamětní desky mrtvých Čechoslováků ze září 1938. Protože deska byla instalována za komunistického režimu, nesmělo na ní být uvedeno, že Klenner byl příslušníkem prvorepublikového „buržoazního“ policejního sboru. Také oba železničáři, Emanuel Bláha a Václav Tejček, podle komunistů nepadli při dobývání ústředí SdP, ale při „obraně nádraží“.
Slavnostní odhalení pamětní desky mrtvých Čechoslováků ze září 1938
21.dubna.1979 u příležitosti 109. výročí narození velkého revolucionáře V. I. Lenina byla slavnostně odhalena tři metry vysoká bronzová socha, která byla dílem Vladimíra Reicha. Pomník stával na Leninově náměstí (dnes Nám. Milady Horákové) před chebským nádražím a údajně komunistům sloužil jako místo až rituálních obřadů. Socha byla odstraněna na jaře roku 1990.
Slavnostní odhalení i slavnostní oběšení sochy Vladimíra Iljiče Lenina v parku před chebským nádražím.