Nejstarší písemná zmínka o obci je z roku 1328, kdy je zmiňován Bohuslav z Dobré. Až do prvé třetiny 20. století tu existovaly dvě samostatné vsi, vzdálené od sebe asi 800 metrů. Od 15. století se nazývaly Velká nebo též Hořejší Dobrá (dnešní jihozápadní část obce) a Malá neboli Dolejší Dobrá (severovýchod obce). K sloučení pod názvem Velká Dobrá došlo v roce 1935.
Největší církevní památkou v obci je bezpochyby kaple Nalezení Sv. Kříže na návsi u rybníka. Původní kaple z r. 1765 byla v r. 1804 zbořena a na jejím místě vystavěna kaple prostornější. Tato kaple byla v l. 1816-1817 rozšířena, zvýšena a opatřena dvaceti metrovou věží. Kaple je jednolodní, obdélná, s obdélným presbytářem a sakristií. Vstupní fasádu má s trojúhelným štítem, vnitřek plochostropý. Uvnitř je raně barokní oltář ze 17. stol. V r. 1967 byl na ni vydán výměr k demolici, naštěstí k ní nedošlo. V r. 1970 byla opravená kaple znovu vysvěcena tehdejším biskupem Františkem Tomáškem, pozdějším kardinálem pražským. Tato památka ale již přesahuje téma, kterému se v sérii DCP věnujeme a proto je zde uvedena pouze pro úplnost.
Nejstarší a nejzachovalejší drobnou sakrální památkou obce, na kterou jsem při pátrání narazil je „křížový kámen“ z roku 1653. Někdy bývá v literatuře označován jako hraniční kámen. Byl původně umístěn vpravo od silnice z Kladna do Braškova, zhruba 300 metrů od křižovatky "U obrázku", v lokalitě "Na Farunce". Je to slepencový hranol vysoký 137 a široký 70 centimetrů, vážící asi 250 kilogramů (jiný pramen uvádí rozměry 131x68x29cm). Jsou na něm vytesány dva kříže. Ze strany lícní břevnový a ze strany rubové jetelový (o typech křížů se můžete dočíst v DCP #19). Na lícní straně jsou také vytesány dva letopočty. Další osudy jsou lehce nejasné, podle jednoho z pramenů byly v roce 1968 v Kožovech prováděny zemní práce na plynovodu pro masokombinát. Tehdy byl kámen vyzdvižen ze země a ponechán svému osudu. Později byl Josefem Horákem dopraven do Velké Dobré a uložen v kapli Nalezení sv. Kříže, a tím i zachráněn. Podle jiného pramene byl kámen přemístěn až v roce 1971, kdy byl poškozen při stavbě vodovodu, ke kamenné zdi nedaleko kaple Nalezení Sv. Kříže a až později uložen do kaple (lze dohledat i fotografie kamene u zdi). V roce 2005 byla vyrobena replika kamene a ta byla umístěna na původní místo. Stalo se tak 25. září 2005 za účasti světícího biskupa pražského Karla Herbsta a kladenského primátora Ing. Dana Jiránka. Původ označení místa "Na Farunce" není zcela jasný. Podle ústní tradice mělo na tomto místě za třicetileté války dojít k bojové potyčce mezi Švédy a císařskými, při které padl švédský generál Farunk. A právě po tomto generálovi mělo místo získat svůj název. Podle jiné pověsti byl Farunk velitelem francouzského oddílu a v šarvátce, která se strhla 17. prosince 1742 mezi rakouskými a francouzskými vojenskými jednotkami v tomto prostoru, byl smrtelně zraněn. Kaple, ve které je kámen uložen, se otevírá pouze první neděli v měsíci - je duchovně spravována přímo z pražského kláštera Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou a to páterem Jaroslavem Ptáčkem, který zde slouží v 11 hodin mši.
Dalšími sakrálními památkami obce jsou:
Kamenný kříž, který bývá označován jako „Krucifix“, ale myslím si, že toto označení není správné. Zpravidla tento výraz označuje jen plasticky zpracovaný kříž s Ježíšovým tělem. V rejstříku nemovitých památek byste jej našli pod číslem 16886/2-4086.
Dále je to opět celokamenný kříž „s kalichem vytesaným, postaveným nákladem Jana Velka z Velké Dubé“. Oba kříže jsou stejné, protože je nechal postavit týž stavitel - Jan Velek.
Třetím je, dle mého názoru klasický "krucifix", kříž s kamenným soklem a kovovým, ukřižovaným Kristem.
Další památkou je celodřevěný kříž stojící poblíž lokality „Na Farunce“, z roku 1836.
Následuje socha Sv. Jana Nepomuckého. Socha na podstavci z roku 1753 stávala ve Velké Dobré na návsi před školou. V roce 1957 byla svatojanská socha i s podstavcem odstraněna. V letech 1969-70 byla socha i s podstavcem zrestaurována a přemístěna na stávající místo.
A poslední stavbou je kaplička dvou bratří, padlých v První světové válce (je podivuhodné, že oba bratři padli ve stejný měsíc, ve stejný den, rozdílem dvou roků).
V písemných pramenech z roku 1907 jsem ještě nalezl zmínku o existenci "Kříže z roku 1800, z pískovce", ale tento kříž již zřejmě neexistuje, neboť se mi jej nepodařilo nalézt...
Tolik asi k základnímu představení obce a jejích sakrálních památek a nyní se již můžete vydat na cestu za indiciemi.
Jak na keš:
Budete muset v obci najít všech šest výše zmíněných sakrálních objektů A až F a zjistit potřebné indicie. Objektem s indicií G je v textu zmíněný křížový kámen, který asi nebudete mít možnost navštívit a proto si musíte indicii zjistit v rámci domácí přípravy...
- počet všech matic v zadní části trámu na šroubech se sochou Krista = A
- na patě kříže je vytesán nápis, ale nyní je již nečitelný, pak B=8
- na patě kříže je vytesán nápis, který je zvýrazněn černou linkou, pak B=3
- na patě kříže je vytesán čitelný nápis, je přetřen bílou barvou, jako kříž, pak B=9
- součet prvních dvou čísel na patě kříže zprava = C1
- počet viditelných čtvercových matic na zadní části kovového křížku = C2
- celkový počet znaků (písmen a čísel) na prvním řádku nápisu = D
- součet dvou prostředních čísel na patě kříže = E
- počet černobílých oválných fotografií na čelní straně kapličky = F
- číslice na křížovém kameni v jednom ze dvou nápisů, ve tvaru xx.x.xxGx (podle informace získané na webových stránkách), v reálu je na kameni vytesán nápis xx xx/x Gx
Nyní máte vše potřebné pro výpočet umístění finálky:
50° (C1).(B-D)(E-D+A)(B-F-C2)
014° (C2+F).(G)(C1-A)(D)
Informace o sérii Drobné církevní památky (DPC): Duchovním otcem této série je P.I.A.F.. Je otevřena pro všechny, které myšlenka zaujala a kteří tak mohou vytvářet vlastní keše s touto tématikou, neboť drobné sakrální architektury je v našem regionu dost a časem by tak mohla být podchycena a zdokumentována část krajiny. Výchozím požadavkem je zachování tvaru názvu keše, včetně návaznosti číslování.
Do série Drobné církevní památky patří tyto keše:
