Odhaduje se, že se v celé Evropě vyskytuje na třicet tisíc nejrůznějších památek věnovaných tomuto světci, z toho možná celá třetina je v českých zemích, další pak na Slovensku, v Německu, Rakousku, Itálii a Španělsku. Kačer Midlan2 (Milane díky za pomoc) dokonce objevil v chrámu v mexické Meridě boční oltář světci věnovaný s obrazem Brokoffovy sochy z pražského Karlova mostu.
 |
|
Jistě si všichni dokážete vybavit nějakou sochu sv. Jana Nepomuckého stojící poblíž vašeho bydliště, tak proč vážit cestu právě sem? Je to kvůli materiálu, ze kterého je zhotovena. Jde pravděpodobně o jedinou jeho existující skleněnou sochu v životní velikosti (175 cm), kromě toho je to první světcova nová socha u nás od první světové války.
Vlastně se nejedná o klasickou sochu, ale o dva zrcadlové reliéfy připevněné na dvoucentimetrovém pancéřovém skle umístěnéném v ostění tvaru podkovy ze slatinské žuly na zábradlí starého a dnes jen pro místní provoz používaného čepického mostu. Soše tak vidí do tváře jak "suchozemští" návštěvníci, tak vodáci připlouvající po řece Otavě. Světec je totiž mimo jiné i jejich patronem.
|
Nebudu se rozepisovat o osudu a mučednické smrti Jana Nepomuckého, zájemci si mohou vyluštit a odlovit jemu věnovanou keš ze série Čeští patroni od již zmíněného Midlana2 (popřípadě jen přečíst listing), další zasvěcené informace lze nalézt na webech SJN a válka (doporučuji se s touto událostí seznámit, je to velice zajímavý kousek historie a čte se to jako detektivka). Mne ale zaujalo, že i v dnešní době se dokáží lidé spojit a pro dobrou věc investovat vlastní čas i peníze.
|
Iniciátorem a duchovním otcem vytvoření a umístění sochy je koncertní kytarista, vodák i jinak aktivní sportovec Lubomír Brabec (1953), který zde má domek. Ten pro myšlenku získal místní obyvatele, společně pak založili Otavskou svatojánskou společnost a uspořádali dobrovolnou sbírku k získání potřebných finančních prostředků. Jména všech padesáti dárců jsou viditelná na hvězdičkách ve spodní části ostění.
Potěšila mne informace, že se celá akce obešla bez příspěvku z fondů Evropské Unie.
|
|
 |
 |
|
Sochu vymodelovala a odlila ve své dílně na šumavské Dobré Vodě sklářka a sochařka Vladimíra Tesařová (1958). Ve srovnání s jejími několikatunovými oltáři v kostelích na Dobré Vodě a v Domažlicích se vlastně jedná o rozměrově poměrně malé dílo.
Žulový portál vyrobil kameník Martin Mašek, hvězdičky a ostatní kovové díly byly odlity ve zvonařské dílně Tomášková-Dytrychová.
Soše požehnal jeho excelence arcibiskup pražský Dominik kardinál Duka, primas český, při Svatojánských Navalis v Praze v květnu 2011. Mši svatou při příležitosti odhalení sloužil a soše požehnal mons. Jiří Paďour, biskup ćeskobudějovický.
|
Socha i keš jsou snadno přístupné ze silnice č.169 Horažďovice-Sušice, vhodnou příležitost k zalogování najdou i kačeři během odlovu série Otava River Trail (ti mohou využít i tábořiště provozované pár set metrů po proudu místními hasiči, případně se jen občerstvit v provozovně u mostu).
Z důvodu možného poškození sochy není keš v blízkosti sochy. V malé vesnici je každý cizinec pod drobnohledem místních, zvolil jsem proto formu jednoduché mystery keše.
Zaparkuj na parkovišti vyznačeném v listingu a dojdi se podívat na výchozí souřadnice na světcův reliéf.
Až se nasytíš pohledu na sochu, vydej se směrem k městečku, kde jistý vojevůdce utrpěl zranění prostřednictvím ovocného stromu. Po čtyřstech metrech chůze spatříš geoobjekt mající cosi společného se sochou a v jeho blízkosti hledej.
!!! KEŠ NENÍ NA MOSTĚ ANI POD NÍM !!!
Přeji bezproblémový lov!