Jednoho dne vyšel z domu svého přítele na kraji Nového Světa, když procházel kolem jednoho z nejmenších domků v Praze, všiml si vodovodních cedulek (nenechte se zmást, že nejsou modré, ale mají barvu růžové fasády). V levém horním rohu cedulky našel průměr označené vodovodní armatury v milimetrech a dole pak, pod symbolickým T, kolmou vzdálenost od cedulky v decimetrech. Vydělil vzdálenost průměrem (nehleděl při tom na jednotky), číslo si zapamatoval, přestože nebylo celé. Pokračoval dál Novým Světem. Cestou se podíval skrz mříže branky k dětskému hřišti a uviděl na něm pár smrků. Jejich počtem vynásobil číslo, které si pamatoval a tímto jednoduchým výpočtem získal již celé číslo číslo A.
Dál pokračoval ve své cestě kolem Lorety, přes Pohořelec zpět domů. Byl zamyšlen a vytrhlo jej až odbíjení zvonů ve věži Strahovského kláštera, kam v zamyšlení odbočil po schodech průchodem z Pohořelce. Minul klášter s knihovnou, přešel Strahovské nádvoří, zvedl hlavu. Stál přímo pod branou.
V duchu si vyčinil za to, že už zase přešel, ale za chvilku už mu znovu běhala hlavou čísla a obíhaly planety. Znovu se zahleděl na bohatě zdobenou bránu.
Bezděky spočítal všechny osoby (ač se to na první pohled nemusí zdát, je jich sudý počet) na sochách a poté jich vzal jen polovinu. Tak došel k číslu B a opět si jej pečlivě uložil do své paměti, aby i tuto informaci někdy mohl opět použít. Vy ji budete moci použít hned - stačí když ji doplníte do nekompletních souřadnic :-).
A když už jste tu, vězte, že byste v místní knihovně našli i několik jeho spisů. Během svého pobytu v Praze totiž formuloval dva ze svých zákonů, které bychom našli ve spisu Astronomia nova (Její celý název zní v překladu „Nová astronomie, založená na příčinách, aneb Nebeská fyzika, pojednaná prostřednictvím komentářů týkajících se pohybů hvězdy Marsu, na základě pozorování Tycha Brahe“.) z roku 1609:
1. Keplerův zákon:
„Planety obíhají kolem Slunce po eliptických drahách, v jejichž jednom společném ohnisku je Slunce.“
2. Keplerův zákon:
„Obsahy ploch opsaných průvodičem planety za stejný časový interval jsou stejně velké.“
Ve spisu Harmonices Mundi (Harmonie světů) z roku 1619 pak diskutuje harmonii a kongruenci v geometrických tvarech a fyzikálních jevech. V závěrečné části je zmíněn jeho objev tzv. třetího zákona pohybu planet.
3. Keplerův zákon:
„Poměr druhých mocnin oběžných dob dvou planet je stejný jako poměr třetích mocnin jejich velkých poloos (středních vzdáleností těchto planet od Slunce).“
Kdo ví, třeba vám budou k něčemu dobré.
Otočil se a vydal se zpět přes Pohořelec ke svému domovu. Došel až k sousoší, na kterém byl vyobrazen i se svým nejlepším přítelem Tychonem Brahem. Nevšímal si však písmen na podstavci z leštěné žuly. Zblízka obešel sochu a jeho matematicky založená mysl opět začala počítat. Nejprve sečetl všechny číslice, které zde našel a vyšlo mu dvojciferné číslo. Poté k němu přičetl počet písmen „CH“. Nakonec tento výsledek vydělil počtem písmenek „A“. Tentokrát došel k číslu C.
Zahleděl se na svůj dům, za plotem, před jídelnou gymnázia můžete zahlédnout zídky, které představují pozůstatky tohoto domu. Po odbourání příčky ve školní jídelně byl objeven také fragment portálu bývalého Kurzova domu.
Sousoší a současná budova GJK mu tedy poskytovaly skvělou příležitost k otestování jeho nového zákona - kdyby umístil do centra budovy docela malé Slunce, a socha by představovala planetu obíhající kolem tohoto Slunce, nacházela by se právě v jeho přísluní.
Ponecháme jej jeho úvahám... A Vy nyní zkuste v odsluní najít kešku, co tu ukryli jeho následovníci. Dosaďte hodnoty A, B a C a hledejte (jedna [] závorka představuje jednu číslici).
Finální keš:
N 50° 05. [C/B] [2 *(A-B)] [C/B+B]'
E 014° 23. [C-B!] [A] [A-C]'
Připravili studenti kvarty (2015) GJK v hodinách informatiky.
Pěkné povídání o Keplerově pobytu v Praze, nejen na Pohořelci, na ČRo3 Vltava z 24. února 2010.