Taborsky letterbox Letterbox Hybrid

Na prohlídku Tábora pojď s námi,

Jinak než je Ti Tábor známý,

S hlavou vztyčenou vzhůru

Projdi pětikilometrovou tůru.

Hledej, co všední den Ti skrývá,

Buď ten, kdo se dívá.

Naše cesta začíná,

V místech, kde se vzpomíná

Časů slavných celé věky

Prošly kol co voda z řeky

Svůj kočár nechte tady,

Kol rozhlédněte se všady

Ornament shůry na Vás shlíží

Číslo červené opíšete bez potíží.   (A = )

Dva andílci, co nemluví spolu

Na číslo koukají se dolu

Oba dva modrou mají raději

Napiš číslo, hodí se Ti později . (B = ) 

Zasmušilá dáma s ovocnou chutí

Františku Květovou oplakává

Zmýlená neplatí, tak bez pohnutí

Napiš si rok, kdy – jak už se stává

Františka opustila ten náš svět

Květová samozřejmě – na to vemte jed. (C = )

Ač Tábor je moří oceánů prost

Vítr plachetnici žene vpřed

Číslo červené skryté dost

Napiš si a to hned. (D = )  

Z lístků celý svět se skládá,

Lupínky sváže pentle sokolí,

Červené číslo si pak žádá

Najdi mě, snad slepota dovolí.  (E = ) 

Ornament z ocásků hadích snad

Stěnu domu krásně zdobí

Červenou barvu má každý rád,

Sněhulákovské číslo nepozlobí. (F = )

Srp a kladivo kamarádi byli,

Jak šel čas – trochu se rozkmotřili,

Už jen ten srp zůstal tady

Modré číslo hlídá bez výhrady.  (G = )

Žena buclatých tváří

Ruce své k nebi vztahuje

Za rohem letopočet LP září,

Nenajde ten, kdo blafuje.   (H = )  

Porobený muž vzhlíží s nadějí

Ty si však napiš raději

Nižší z roků vedle tří hlav,

Třetinu trasy pak klidně slav.   (I = ) 

Živé léčil, mrtvým stavěl pomníky,

Odkaz zanechal tu veliký,

Zemřel LP devatenáct set dvacet šest,

Kdy narodil se, otázka jest . (J = )  

Už roky balkón podpírá

V zimě, v létě, v každém počasí

Z kamene, co časem nezmírá,

Červené číslo hlídá si. (K = ) 

Pod věží snad žil a umřel jistě

Historik města Tábora,

Kdo zná rok, kdy zemřel v místě,

Nic nezkoní, nic nezvorá. (L = ) 

Žena na lyru píseň hraje

Muži,  co s radostí trhá hlavy

Pod nimi písmenka, kdo zná je,

Spočítá počet jejich pravý.  (M = ) 

Trojúhelník pohár růžic skrývá,

Cestou tam, kde trhy byly,

Ulicí úzkou kdo se dívá,

Číslo modré najde v cíli. (N = )  

Rozkvetlé děti dům svůj mají,

V rohu náměstí se tyčí,

U dveří dvě čísla se nalézají,

Na červenou kačer líčí. (O = číslo z domu - 96) 

Mříže okno schovaly,

V ulici, co není krátká,

Na zdi číslo nechaly,

Nezavírej před ním vrátka.  (P = )

Modř bílé okno lemuje,

Červeň kryje skoro čísla bílá,

Nebuď ten, kdo chybuje,

Opiš čísla – ať provází Tě síla. (Q = )

Mikoláš do parku běhával tudy,

Nalevo vídal symbol skleněný,

Modré číslo vytrhne Tě z nudy,

Bez něj těžko dojdeš odměny. (R = ) 

Světec trápí se nad osudem lidí,

Svatozář rozum zakrývá,

Tíhový bod každý vidí,

Spočítat písmenka – tak to chodívá.  (S = ) 

Na rohu hrad na ruby stojí,

Modře se název ulice blyští,

Se svatými jí něco pojí,

Písmenka spočítat je úkol příští. (T = ) 

Kulaté okno, kam holubi nesmějí,

Snad za ním kdosi úřaduje,

Číslíčka telefonní raději,

Sečtete – kdo se obětuje?

Trojka plus osmička plus jako to je dále?

Jednoduché že? I pro pana Krále.  (U = ) 

Tábor kdysi proslavil,

Teď tu jen tiše stojí,

Kéž rok by Vám prozradil,

Kdy u Poříčí byl v lítém boji. (V = ) 

Snad Panna Marie či jiná svatá,

Na rohu hlídá do cukrárny vrata,

Vedle ní cedule nazývá náměstí

Spočítat písmena – žádné neštěstí. (W = ) 

Na zdi vousatec z fresky se kouká,

Do hlavy nasadí Ti brouka,

Mikuláš Slanař vlastnil Stárkův dům,

Rok kdy – přesvědč se, nevěř svým snům. (X = )

Propletenec kamenný vzhlíží vzhůru,

Už skoro za sebou máš dnešní tůru.

Kulaté červené číslo je dole,

Tak si ho opiš, když už jdeš kolem. (Y = ) 

I když na Tebe zuby cení,

Neboj se nebezpečný není,

Počet písmen názvu úřadu hlídá,

Nespočítat je – to by byla bída

Počítej pořádně i kde úřad stojí,

Pod dvacet nejdi, to chyby rojí. (Z = )

Prý kdysi Dlasta tu bydlela,

Možná tu žije, možná už umřela,

Ulici název s městem nad Labem pojí,

Nenajde číslo, kdo se bojí. (AA = ) 

Slávista Kusýn spisy tu psával,

Odbornost svou najevo dával,

Odbornost svou na odiv dej,

Rok kdy zemřel, vyhledej.

Pak rychle do Mlýnské spěchej,

Jsi skoro u cíle, tak všeho nechej. (BB = ) 

Projdi se V mlýnské a najdi schody skoro do nebe,

Projdi se po nich, změť zvuků  města čeká tam na Tebe,

Naproti schodům balkon si visí nad ruchem cest

Červené číslo pro Tebe ukryto jest. (CC = )

Po rušné ulici k Budějicům se dej,

ulici Havlíčka vyhledej,

Poslední úkol na Tebe čeká,

Ornament jak z doby F.L.Věka,

Pod ním je výstraha, že ničit nesmí se,

Značka – kolik písmen má, dozvíš se. (DD = ) 

Tady Tvé procházky je skoro konec

Spočítej kód a pak zvonec

Finálku najdi, připoj parafu,

Bodík nám přiděl do grafu.

Tábor chtěli jsme ukázat Ti z jiné strany,

Víc z výšky a víc bez zábrany,

Pokud ses bavil, jsme spokojeni dost.

V Táboře vždy vítaný jsi host.

Petr a Petr

Předfinálka:

Předfinálka na rušném místě ukryta,

Na cestu bez kolejí tu lidé čekají,

Na ceduli písmenka vyrytá,

Město středočeské litery skrývají,

Město starší Tábora o 204 zim,

Město těžby stříbra kdysi,

Buď opatrný, poprosím,

Kód souřadnic finále vypočti si.

Výpočet kódu je lehký snad

Sečti všechna nalezená čísla svoje

Od součtu odečti - jak praví řád

dvakrát deset tisíc a je to Tvoje.

QR kód najdeš v předfinálním místě,

Do života vstoupí Ti technika,

Plus mínus umíš? No jistě!

V matice každý tu vyniká.

Pak už jen dojít, kde cache leží,

Místo spjaté s dějinami Tábora,

Ptačí zob – o ten tu běží,

Kdo do kapsy vezme – nic nezvorá.