Keska adoptována 14.4.2016 od didius.falco
Socha Dia
je považována za naprostý vrchol lidské schopnosti tvarovat kámen a kov. Socha Dia stála v Diově chrámu zhruba uprostřed posvátného okrsku Olympie.
Diův chrám dodnes stojí, byť jeho více než dva metry široké sloupy už neunesou vlastní váhu. Zbytky chrámu jsou největším rumištěm na olympijské půdě. Chrám vznikl v letech 468 - 456 před n.l. Architekt Libón z Élidy jej umístil na vyvýšeninu v posvátném okrsku, takže se zdál poněkud vyšší než ve skutečnosti.Vnitřek chrámu byl rozdělen na tři oddíly stejně jako u naprosté většiny všech řeckých chrámů. Ve střední celle stál na dlažbě z červeného vápence obložené bílým mramorem černý vápencový kvádr - podstavec pro sochu Dia Olympského. K tvorbě sochy si Éliďané pozvali Feidia. První věcí, která bezpochyby upoutala návštěvníka, byla kolosálnost sochy. Kallimachos uvádí, že socha měřila 37,5 stopy, trůn samotný pak 30 stop a podstavec 3 stopy - byla tedy vysoká asi 12,5 metru. Materiály použité pro tvorbu sochy byly těmi nejdražšími. Diovo roucho a vlasy byly ze zlata, nepokryté části těla vládce bohů ze slonoviny, trůn z cedrového dřeva vykládaného ebenem a znovu slonovinou. Jádro sochy bylo pochopitelně dřevěné, ale to zůstalo návštěvníkům utajeno v lesku krásy sochy.
Zeus seděl na trůně s vysokým opěradlem, z jeho tváře vyzařoval důstojný klid a vznešenost svrchovaného vládce nad bohy i lidmi, ve vlasech měl umístěn věnec olympijského vítěze. Přes levé rameno měl přehozen zlatý plášť posázený palmovými a liliovými lístečky, v pravé ruce držel sochu bohyně vítězství Niké, levou se opíral o vysokou berlu hellanodiků vykládanou drahokamy, na jejímž konci seděl posvátný orel. Výzdoba trůnu oslavovala především samotného Dia - postranní opěradla zdobily dvě sfingy, tři Charitky (bohyně půvabu a krásy) a tři Hóry - bohyně ročních období. Nohy trůnu nesly na ramenou čtyři další sochy Niké. Kromě těchto výjevů bychom našli i témata velebící Řecko - scény boje mezi Kentaury a Lapithy a hrdinské činy Hérakla a Thésea. Podnožka trůnu pak byla zdobena výjevy z bojů s Amazonkami. A konečně oslavovala výzdoba olympijské hry - osm závodníků symbolizovalo osm tehdejších disciplín her.
Osud sochy byl podobný jako u jiných divů světa, byť stála dlouho. Náboženské edikty Theodosiů znamenaly konec Olympie jako svatyně. Drahocenná socha pak byla převezena asi roku 394 do Konstantinopole, kde ji zničil oheň, snad roku 475.
