Smírčí kříž je kamenný kříž postavený nejčastěji na místě, kde se stal hrdelní zločin (pachateli bylo uloženo podle tzv. smírčího práva jej odčinit a většinou bylo také součástí nápravy i finanční vyrovnání s rodinou oběti) nebo neštěstí, či pohromy (například morové epidemie).
Podobným symbolem je křížový kámen, což je kříž vytesaný do kamene a nemá tudíž klasický „křížový" obrys.
Křížové kameny jsou patrně většinou mladšího data než kamenné kříže
Ve středověku bylo možno při trestání provinilců uplatnit systém tzv. smírčího práva, kdy byl provinilci uložen nějaký úkol, kterým odčinil svůj zločin. Takovým úkolem kromě vyrovnání s postiženou rodinou mohlo být i vytesání a vztyčení kamenného kříže na místě, kde byl zločin spáchán. Soudnictví ve středověké západní Evropě vycházelo z křesťanského kanonického práva, založeného na hodnotách duchovních, svědomí a rozumu. Život na naši zemi nám daroval Bůh. A lidský život, byl chápán jako nejvyšší hodnota. Pro spásu lidí, jejich vykoupení od hříchu Ježíš Kristus zemřel na kříži. Vraždou, usmrcením člověka pohrdl jedinec Kristovou výkupnou obětí a darem stvoření. Toto jednání si vůči živoucímu Bohu žádalo usmíření – potvrdit, že si křesťané váží Vykupitelova kříže. A tak vedle odškodnění pozůstalých byli pachatelé zločinu odsuzováni ke stavbě smírčích křížů.
Smírčí kříže se objevují hlavně na místech osídlených již ve středověku, kromě Prahy a jejího okolí kde jich je, pro velkou stavební činnost, málo. Oblasti ve středověku liduprázdné, např. centrální Šumava, kamenné kříže nemají. Nejvíce křížů je v Karlovarském a Plzeňském kraji a v bývalém okrese Plzeň-sever je nejvíc křížových kol. Kříže bývají zhotoveny z jednoho kusu kamene, někdy s řemeslným fortelem, jindy ne.
Dva takové kameny si můžeme prohlédnout i v Melicharově vlastivědném muzeu v Unhošti, které se nachází na výchozích souřadnicích. Návštěvu muzea mohu vřele doporučit, je navíc bezplatná. Pokud chcete křížové kameny vidět na vlastní oči, budete o to muset pracovníka muzea požádat, nacházejí se totiž v depozitu a nejsou volně přístupné návštěvníkům (rád vás k nim ovšem zavede).
Problémem u křížových kamenů je často jejich podobnost s náhrobníky, mnohdy nelze určit kam přesně objekt zařadit. Kromě toho plní spousta křížových kamenů funkci památníku nebo postrádají kříž jako převažující motiv. Často bývá také kámen přenesen z jiného místa…
KÁMEN OD ČERVENÉHO ÚJEZDA
Křížový kámen se původně nacházel v katastru obce ČERVENÝ ÚJEZD na vnější straně silničního příkopu po levé straně státní silnice č. 101, vedoucí z Červeného Újezda do Unhoště (150 m za posledním domem). Kámen je vytesán ze žehrovického pískovce nepravidelného kvádru, výška kamene je 132 cm, čelní šíře 55 cm, boční šíře kolísá od 13 do 25 cm (od vrcholu kamene se rozšiřuje směrem dolů).
KÁMEN OD UNHOŠTĚ
Kámen, často uváděný pod místním názvem Celní kolo (jde patrně o nejasnou interpretaci funkce objektu z roku 1938), se původně nacházel po pravé straně státní silnice č. 201, vedoucí z Unhoště na Horní Bezděkov, nedaleko bývalého Urbanova pivovaru (v příkopě proti pravému rohu pivovarské zahrady). Objekt je vytesán ze žehrovického pískovce do nepravidelného kvádru výšky 130 cm, čelní šířky 50 – 60 cm a boční šířky 15 – 30 cm. Na kameni jsou rytiny kříže v kruhu a řeckého kříže.
Uspokojivé vysvětlení funkce obou objektů nám současný stav poznání bohužel neposkytuje…
Krabičku, kterou hlídá jeden černobíle flekatý strážce (tak si dejte pozor a buďte na ní hodní, ze svého „výběhu“ to má ke keši jen 6m), najdete na:
N 50° 5.(kolo + 14)
E 014° 8.(kříž – 759)
Informace o sérii Drobné církevní památky (DCP): Duchovním otcem této série je P.I.A.F.. Je otevřena pro všechny, které myšlenka zaujala a kteří tak mohou vytvářet vlastní keše s touto tématikou, neboť drobné sakrální architektury je v našem regionu dost a časem by tak mohla být podchycena a zdokumentována část krajiny. Výchozím požadavkem je zachování tvaru názvu keše, včetně návaznosti číslování.
Do série Drobné církevní památky patří tyto keše:
