Trnovník akát (Robinia pseudoacacia, syn. Robinia acacia), je rychle rostoucí opadavý listnatý strom nebo keř z čeledi bobovitých. V Severní Americe je akát nazývaný Black Locust, v Německu Robinie, Falsche Akazie (falešná akácie), Scheinakazie neboSilberregen (stříbrný déšť). Přes vzdáleně podobné listy a otrněné větévky nemá se skutečnou akácií mnoho společného. Je známo asi 20 druhů trnovníků. Trnovník pochází z Mexika a ze Severní Ameriky z lesů Apalačských hor, kde tvořil asi 4 % lesního společenství. Je rozšířen v teplých částech Evropy a Asie. V některých zemích (včetně ČR) je akát nebezpečnou invazivní dřevinou. Trnovník akát patří mezi relativně krátkověké stromy, dožívá se jen zřídkakdy přes 200 let. Stopy rodu Robinia byly v Evropě nalezeny na kamenech z období eocénu a miocénu.
Detail květenstv
Popis
Koruny akátů v dospělosti mají nepravidelnou rozložitou širokou korunu. Stromovité druhy dorůstají až 20 m a jejich koruna může být až 15 m široká. Větve mají v mládí hnědou kůru s výraznými trny, později šedohnědou až šedou hluboce rozpraskanou borku. Otrněné větve akátů poskytují úkryt pro hnízdění a staré akáty s rozložitými korunami jsou shromaždištěm hejn drobných ptáků. Akát má 10–25 cm dlouhé, lichozpeřené, celokrajné listy se 4 až 8 jařmy, lístky jsou dlouhé 4–8 cm. Jejichž palisty dřevnatí a vytváří tak známé tmavohnědé trny. V našem klimatu kvete v červnu. Květy jsou bílé, typické pro bobovité. Kalich pětizubý, dvoupyský, chloupkatý, pavéza široká. Květy bývají cca 1–2 cm velké, uspořádané v nících hroznech, pro vysoký obsah glukózy mají výrazně sladkou chuť. V hroznu bývá 3–6 květů. Plodem jsou ploché hnědé lusky, s tmavě hnědými, hnědooranžovými semeny. Lusky jsou zpravidla osmisemenné a zůstávají na stromech do brzkého jara. Kořeny má dlouhé, tenké, bohatě větvené a spletité. Často vyrůstají těsně pod povrchem a tvoří mnoho výmladků, jimiž se rozšiřuje do okolí. Na kořenech jsou stejně jako u všech bobovitých nádorky s nitrogenními bakteriemi. Dřevo akátu je žlutohnědé, těžké, tvrdé, pevné, velmi odolné ve styku s půdou. Flavonoidy jsou schopny více než 100 let chránit akátové dřevo pod zemí proti hnilobě.
Akáty velmi dobře dokáží odolávat exhalacím. Trnovník akát v květu.
Nároky
T. akát je světlomilný, na půdu a vláhu nenáročný. Roste od písčitých po jílovité půdy do výšky 1600 m n. m. Snáší dobře zakouřené prostředí a vydrží i zvýšenou koncentraci solí v půdě. Trnovníky preferují vyšší obsah vápníku.
Akáty mají velmi tvrdé dřevo
Využití
Trnovník akát byl dovezen jako medonosný strom a pro jeho hospodářský význam byla jeho výsadba propagována ještě v šedesátých letech 20. století. Med z akátu má velmi světlou barvu. Akátový med je jeden z nejlepších (ne-li vůbec nejlepší) a nejléčivějších medů. Čerstvá kůra i větévky jsou léčivé (žaludeční překyselení, neuralgie líce). Některé druhy akátu, mezi nimi i trnovník akát, jsou vysazovány pro dekorativní vzhled olistění a květů. Akáty jsou krásné stinné a v době květu výrazně vonící stromy. Pro pravidelnou nevelkou korunu je nekvetoucí roubovaný kultivar Robinia pseudoacacia "Umbraculifera" oblíbenou dřevinou do alejí. Květ je jako droga sbírán pro farmaceutické zpracování. Dřevo se používá v nábytkářství, na stavbu plotů nebo malých člunů, ve stavebnictví i jako ceněné topivo.
Zdroj : Wikipedia
