V době před čtvrt stoletím, jsme v rámci našeho žižkovského turistického oddílu Vlčata konali naše akce co nejvíce v přírodě. Tak se stalo, že jsme v těchto krásných místech na jaře roku 1988 objevili polorozpadlou a opuštěnou dřevěnou boudu. Na místním hajném jsme si vyprosili možnost boudu zvelebit a využívat ji k naším víkendovým výpravám. Oplatkou jsme přislíbili pomoc na lesních brigádách po okolí. Od té doby minimálně jednou do měsíce jsme trávili soboty a neděle zde. Jednou na lesní brigádě, podruhé při zvelebování této boudy a nebo jen na oddílové výpravě spojené z hrami a oddílovým programem. Vůbec ani nevadilo, že od nejbližšího vlaku, z první stanice za Prahou, to sem bylo ještě přes hodinu pěšky. A jak šel čas, tak se postupně opravila střecha, zhotovili se palandy s rozkládacím stolem a samozřejmě k vnitřnímu vybavení přibyla i kamna. Po zařízení jsme tak mohli naší boudu, které nikdo neřekl jinak než „oddílový srub“ využívat i v zimě. Díky tomu jsme tady prožili i jednu z nejhezčích vánočních výprav, která do teď zůstala v našich myslích. Jasně vidím houf spokojených děcek, sedící u prostřeného oddílového vánočního stolu na němž se skví i malý ozdobený stromek. Za okny padá sníh a v kamnech to příjemně hučí. Prostě vánoční idyla jak vystřižená z Ladových knížek. Les kolem byl také úžasný a v každém ročním období nás překvapoval svou nekonečnou paletou barev a vůní a lesní oba rybníky kolem nás byly malými kanadskými jezírky. Zdejší les, který nesl název podle vesnice zaniklé za třicetileté války, ale uměl být i tajemný až strašidelný. Vybavuji si příhodu, kdy za námi ke srubu dorazil o den později, jeden náš člen až v sobotu dopoledne. Přiřítil se k smrti vystrašený a zpocený od zběsilého běhu. Když vše trochu vydýchal, začal pomalu popisovat co se mu stalo. Přijel vlakem a tak byl nucen jít pěšky pěkný kus přes les sám. Když už byl asi kilometr od srubu zahlédl na jedné boční cestě necelých 100 metrů od sebe jakousi bílou postavu bez nohou jež levitovala v prostoru a přesouvala se z jedné strany na druhou. Samozřejmě jsme se tehdy okamžitě všichni sebrali a pospíchali na popsané místo.Tam už ale nic podezřelého nebylo. Buď jak buď do našeho srubu jsme se vždy rádi vraceli a jezdilo nás pořád hodně. Kdo by řekl, že v tak malém stavení (4 x 3 m) se vyspalo i rekordních 26 lidiček. Tak pomalu přišel porevoluční rok 1990 a my plánovali, že zde uspořádáme i oddílový tábor. To vše již pod skautskou vlajkou. Srub byl totiž dříve součástí celé táborové základny sokolů a tak pár metrů pod srubem bylo i místo pro stanování. Dokonce se zde nacházela na potoce u této malé louky pro stanování, mezi dvěma rybníky i jakási nádrž. Ta zřejmě sloužila v dřívějších dobách ke koupání a byly zde i zbytky přístřešku zřejmě táborové kuchyně. Proto jsme již koncem března začali s některými táborovými stavbami včetně táborové brány. Když jsme se však po týdnu či čtrnácti dnech vrátili, stavby byly úmyslně zničené. Dospělý z oddílu se tedy rozhodli v týdnu ke srubu zajíždět na hlídky. Bohužel v půli hned prvního týdne hlídek, jeden z nás našel toto naše nezapomenutelné místo v plamenech. Z vyšetřování vyplynulo, že se do srubu někdo vloupal a zřejmě úmyslně jej podpálil. Pachatel však zůstal neznámý. Poté jsme místo již navštívili jen při úklidu spáleniště a tábor ani jiné akce jsme zde již nekonali. Hajný nám sice nabízel pomoc s obnovou, ale nám se už nechtělo být cílem někoho kdo zde úmyslně škodil. Tuto keš bych tak rád zprovoznil koncem dubna 2015, přesně po 25 letech od chvíle kdy náš srub lehl popelem.
Ke keši - Jak jste si jistě všimli záměrně jsem zatím neuvedl místo, kde náš srub stál. Určení místa je již totiž na vás a na vaší dedukci. Po pečlivém přečtení listingu by se mělo dát toto místo logicky odvodit, což bylo i odzkoušeno kamarády kačery v rámci betatestu. Stačí si jen správně poskládat věci v textu zmíněné. Přitom není třeba hledat žádné šifry a záludnosti. Pokud si budete myslet, že víte kde se srub nalézal, zkuste si to ověřit v ověřovátku. V něm je daná dosti velká tolerance aby bylo jasné, že jste na správné stopě. Ověřovátko vám pak prozradí přesné cílové souřadnice a hint. Přeji hodně štěstí a těším se na návštěvu. Závěrem poprosím o důkladné zamaskování a o neumisťování fota krabičky zde, aby byla překvapením pro všechny nové nálezce.
Zkontrolujte Vaše řešení 