Procházka pod povrchem - zajímavosti nejen z podzemí
Pojďte se s námi projít pod povrchem země, podzemím tvze Bouda. Procházka to není ani dlouhá, ani krátká je prostě tak akorát. Celkem pod zemí ujdete asi 1500 a zdoláte 125 schodů (nahoru a pak i dolů) - celkem v podzemí strávíte kolem 85 minut. Paradoxní je, že na naší nejmenší tvrzi dnes můžeme v rámci klasických prohlídek zažít nejdelší podzemí procházku ze zpřístupněných objektů.
Při Vaší cestě podzemním se určitě dozvíte mnoho zajímavých informací a protože Vám je nechci prozradit předem, bude obsahovat listing jen pár zajímavostí, které při prohlídce občas zazní a občas ne - každý průvodce má svůj výklad a něco v něm je a něco ne (jsou to vesměs amatérští nadšenci co zde provádí jen za nocleh a každý má nějakého toho koníčka -ten mluví více o železnici, druhý o vodním hospodářství) . A tak proč si o některých zajímavostech, na které většinou při prohlídce není čas neříct dopředu.
Práce na tvrzi započaly 1.10.1936 hloubením dvou pracovních šachet - celkem byly zřízeny 3 šachty. Šachta P1 měla rozměry 3*5,5m a hloubku 56,7m. nacházela se v místě odbočky ke K-S-24 , šachta P2 měla rozměry 3*5m a hloubku 22,5. nacházela se v místě odbočky ke K-S-22. šachtu P3 bychom pak našli nad místnostní s čerpadly - naproti sálům M1) a měla rovněž rozměr 3*5m. její hloubka byla 33,8m. Původně měly být budovány 4 šachty o rozměru 3,5*3,5m,a le ty rozměrově nevyhovovaly a tak od nich bylo upuštěno.
Prvními pracemi na vlastním objektu tvrze bylo hloubení šachty pro nouzový výlez - pro malý průřez a lomení se ji nedalo použít jako šachty pracovní
Pro potřeby stavby byla jako příjezdová komunikace využívána cesta z Lichkova, kterou si fa ing. Zdeňka Kruliš prodloužila až do prostoru tvrze. Ta pak byla využívána k dopravě materiálu po celou dobu stavby.
Dříví vykácené v prostoru staveniště bylo zpracováno a užíváno jako stavební a užitkové.
Rozhodnutím ŘOP bylo povoleno používat vytěženou horninu na beton do podzemí. Za každý kubický metr vyrobený z této horniny platil stavitel vojenské správě 20Kč. Použití horniny na povrchových objektech bylo zakázáno neboť se jednalo o zvodnatělou vrstevnatou rulu, která by nezajistila dostatečnou pevnost betonu.
Původní délka sálů pro strojovnu a skald PHM byla 14,3 a 10,9m. Výnosem ŘOP byly délky zvětšeny na 30 a 25m
Chodby v podzemí mající šířku méně než 2,5m mají stěny a klenby silné 30cm, chodby širší mají stěny a klenby silné 60cm. Klenby v místech po pracovními šachtami byly patřičně zesíleny
Stavitelem byl rovněž zesílen most přes Divokou Orlici v Lichkově na nosnost 48 tun. Práce trvaly od 24.11. do 21.12. 1937
Revizní šachty původně navržené na koncích odvodňovacích štol a vyvedené až na povrch terénu byly výnosem ŘOP z roku 1937 zrušeny. Štoly byly zaklenuty a vyhloubené šachty později zahrnuty.
Při stavbě tvrze došlo k pěti smrtelným úrazům. Ke třem z nich došlo dne 10.11.1936 v pracovní šachtě P1, kdy došlo k výbuchu části dynamitové patrony. Dnes je v podzemí malý pomníček. K dalšímu došlo dne 22.3.1937 v jedné z pracovních šachet. O posledním úrazu toho moc nevíme - pouze to , že dne 17.10.1936 podlehl dělník Jan Fišera těžkým zraněním v nemocnici v Červené Vodě.
O tom, že i mistr tesař se někdy utne svědčí následující drobnosti z výstavby:
Kolem muničního skladiště měla být elektřina vedena ve žlábku v podlaze. Na konci muničního skladiště pak měla být pomocí žlábku ve zdi vyvedena na konzole a dále vedena na konzolích pod stropem. Na žlábek ve zdi se však při betonáži zapomnělo a vysekával se dodatečně v září 1938. Dodnes zůstal nedokončen a na stěně chodby je tak k vidění nejen ručně sekaná část žlábku, ale i tužkou načrtnuté čáry, kudy má žlábek vést.
Při betonáži podzemí byly v betonu vytvořeny kapsy na konzole, na kterých v budoucnu měla vést elektřina, telefon a místy i vzduchotechnika. Z téměř 600 kapes jich bylo skoro 400 vytvořeno na špatné straně chodby a musely se následně ručně vysekávat a ty špatné byly zazděny. Dodnes jsou znatelné jak zazděné kapsy, tak i kapsy, které se zazdít nestihlo (ty špatné byly ve směru prohlídky vlevo a dnes slouží jako ložnice netopýrů).
Co je to letterbox?
Letterboxing je hra podobná geocachingu, ale namísto GPS používáte k dohledání psané instrukce nebo obrázky. Nedílnou součástí kešky (letterboxu) je kromě logbooku a tužky také razítko (tyto věci samozřejmě nejsou určeny k výměně). Každý hráč letterboxingu nosí při sobě svoje osobní razítko se sešitkem, v letterboxu zanechá otisk svého razítka a do notýsku si otiskne razítko z letterboxu. Tato keš je hybridem. Je jak letterboxem, tak geokeší. Pokud máte svoje vlastní razítko, otiskněte ho k logu do logbooku. Nemáte-li vlastní razítko, vytvořte do logbooku návrh svého razítka, případně otisknete palec namočený do inkoustu. Více informací o letterboxingu najdete na adrese letterboxing.org
A teď k našemu letterboxu
Trasa letterboxu je shodná s Kompletní prohlídkou, pokud budete mít štěstí a vydáte se na Velký okruh či Nadstandardní prohlídku lze finálku vyluštit také, ale v podzemí strávíte mnohem delší dobu a zdoláte více schodů. Vzhledem k teplotě (cca 5°C) a vlhkosti v podzemí doporučuji teplejší oblečení a dobré boty
Trasa letterboxu je tedy následující (je i vyznačena v pdf příloze): ke stažení zde UPOZORNĚNÍ: Chystáte se stahovat soubor obsahující informace potřebné pro odlov keše. Jako majitel keše garantuji, že stažení souboru je bezpečné, i když nebyl zkontrolován Groundspeakem ani Reviewerem na možný výskyt škodlivého kódu. Přesto je stažení souboru jen na Vaše nebezpečí.
Začátek hlavní galerie - posuvné uzávěry - sklad M1 - nevybetonované štoly - odbočka ke K-S-24 - kasárenské sály - výhybna s dílenskou kolejí - sklady M2 - K-S-22.
Po cestě si pozorně všímejte okolí a pečlivě si zapisujte pořadí níže uvedených fotografií. Tedy přiřazujte fotografiím čísla dle toho, jak jednotlivé objekty v podzemí uvidíte. V plánku jsou naznačeny i kontrolní stanoviště - ty jsou vždy po 5 fotkách, aby dohledání chyb bylo snazší (pokud tedy např. na 2 stanovišti budete mít jen 9 fotek, můžete začít přiřazovat dále čísla 11 a výše) .
Vzhledem k tomu, že trase zpět je prakticky totožná s trasou tam, projdete většinu trasy (až na kasárenské sály a část skladů M2) dvakrát - pokud něco nezahlédnete na cestě tam, máte šanci ještě na cestě zpět. ALE NEZAPOMEŇTE, PAK INDICII SPRÁVNĚ ZAŘADIT NA CESTU TAM. (pozor toto neplatí pro případ Velkého okruhu a Nadstandardní prohlídky, kdy je trasa pro návrat odlišná). A pokud ani potom nebudete mít vše, zkuste slušně poprosit průvodce.
Podzemí je přístupné od května do září zpravidla denně, v říjnu pak o víkendech. V ostatních měsících je pak lepší se předem informovat.
Poděkování:
Muzeu na tvrzi Bouda a všem jeho dobrovolným pracovníkům - za vstřícnost a práci, kterou odvádějí
Cyberfann - fotografie použité v listingu
Ištván - betatest a výroba skrýší
Fanda199 - betatest