Druztová - Věžka
Druztová je obec v jihovýchodní části okresu Plzeň-sever, 8 km severovýchodně od Plzně. V současné době v celé obci žije okolo 731 obyvatel. Její katastrální území zaujímá rozlohu asi 500 ha.
Jméno obce Druztová vzniklo pravděpodobně ze slovanského slova drst, což znamená drsný. V roce 1921 byla ves přejmenována z původního názvu Druzdová na dnešní tvar.
V Druztové je obecní úřad, pošta, samoobsluha, restaurace, mateřská škola, kaple a pod zříceninou hradu Věžka je kostel obklopený hřbitovem. Do katastru obce ještě patří pět rybníků a rekreační oblast s více než 120 chatami. V samotné obci stojí necelých 300 domů a žije zde 731 stálých obyvatel.
V roce 2000 bylo Parlamentem ČR obci Druztová uděleno právo používání obecních symbolů – znaku a praporu obce.
Trocha historie hradu Věžka
Počátky osídlení zdejšího kraje se odhadují do doby asi před šesti tisíci lety, kdy původní obyvatelé sídlili na bezpečném místě na skále nad řekou. Přestože území bylo osídleno několik tisíc let, tak historické události začaly být zaznamenávány až ve 14. století. Za vlády krále Václava II., někdy kolem roku 1300, Ratmír z Chrástu vybudoval na již zmíněné skále dobře chráněný hrad s nápadnou věží, po které hrad dostal jméno – Věžka. Stavitelem hradu byl asi cizinec. Věžka je jediným hradem u nás, který nemá zvenku ani jeden roh – půdorys má totiž tvar pecky. Několik metrů pod ústím potoka bývala na řece přehrada (pravděpodobně první v Čechách), pomocí které bylo možné zvýšit hladinu, odvádět vodu do míst nynějšího rybníka a tím chránit hrad před nepřáteli.
První písemná zmínka o vesnici v podhradí pochází z roku 1351, kdy pán Racek ze Švamberka dal postavit kostel sv. Maří Magdaleny.
Synové Racka vyměnili roku 1377 Věžku za vesnici Stupno a novým majitelem se stal Otík z Chrástu, po něm pak jeho syn Petr z Chrástu, řečený Prase. Ten za své služby králi Václavu IV. v roce 1415 dostal tvrz Třemošnou a později mu Zikmund věnoval Nynice
. Krátce na to za éry husitství přešel Petr na víru „pod obojí“, a proto Plzeňané zaútočili na hrad. V roce 1422 Zikmund Petrovi odebral Chrást i Věžku a daroval ji městu Plzni, Petr si ale na hrad dělal stále nárok a nakonec se mu ho podařilo získat zpět. Roku 1434 hrad postoupil Přibíkovi z Klenové. V roce 1478 hrad oblehlo spojené vojsko Plzeňských a Maďarů Matyáše Korvína a definitivně jej zničilo. Postupem času zřícenina zanikla téměř celá, návrší zpustlo a zarostlo křovím a stromy.
V letech 1962–1972 akademický malíř Václav Uchytil společně s dětmi z historického kroužku z Plzně odstranil dříve zřícené zdivo a vybudoval přístupovou cestu (dnes na hrad vede žluté turistické značení). Na hradu nalezli velké množství střepů, kachlů, dlaždic a jiných pozůstatků z oné doby. Nyní jsou nálezy uloženy v muzeu.
Kostel sv. Maří Magdaleny
Se svolením arcibiskupa dal postavit roku 1351 Racek ze Švamberka na památku své první ženy Marie gotický kostel sv. Maří Magdaleny. Až do této doby navštěvovali věřící kostel v Dýšině, ale časté povodně jim bránily v cestě přes řeku.
Prvním duchovním v novém kostele byl až do roku 1360 farář Jan, pod jehož správu byly přiděleny mimo hrad i ke hradu patřící obce Druztová a Dolany. V blízkosti kostela stála fara a dřevěné domky obyvatel vesnice. V období husitských válek byl kostel pobořen a fara zanikla, kostel byl později opraven. Kostel byl v roce 1699 barokně přestavěn a rozšířen, presbytář byl sklenut valenou klenbou, loď kryta dřevěným kazetovým stropem. Hlavní oltář je pseudogotický z roku 1906, po pravé straně je oltář sv. Martina z 2. poloviny 17. století. Kazatelna je raně barokní. Kamenná křtitelnice s železným víkem pochází z doby kolem roku 1800. Ve věži byly původně 3 zvony, ale v září 1916 byly dva menší rekvírovány pro válečné účely a byl ponechán jen největší s českým nápisem: „Dal ulít Ondřej Červenka z Plzně.“ Tento zvon byl zhotoven v Norimberku roku 1640.
V roce 1701 byl kostel povýšen na farní a purkmistr a rada města Plzně zřídili v obci Druztová samostatnou faru.
Nyní fara spadá pod farnost obce Dýšina. Mše se konají většinou v kapli sv. Jana Nepomuckého a kostel ožívá jen při Noci kostelů, při mších o Vánocích atd.
Fara a kaple sv. Jana Nepomuckého
Původní fara, která stála hned vedle kostela, byla během husitských válek zničena. Jak šla staletí, domky vesničanů byly postupně budovány dál a dál od kostela. Proto byla nová fara, postavená v roce 1701 ve vsi (nezvykle vzdálena od svatostánku). Mezi oběma stavbami byla v tomtéž roce vysázena alej, která dodnes tvoří spojnici obou církevních budov a je krásnou přírodní dominantou obce. Vše se odehrálo v době 350. výročí založení kostela.
Protože byl kostel v zimních měsících těžko přístupný, bylo rozhodnuto postavit v těsné blízkosti fary kapli sv. Jana Nepomuckého. Základní kámen posvětil farář Josef Václav Hrdý a společně s plzeňským primátorem a doktorem lékařství Petrem Heltferem z Heltfentrelu ho vložili 27. dubna 1745 do základů. Kaple byla dokončena za neuvěřitelně krátkou dobu (stavba trvala pouhých 196 dnů) a 9. listopadu téhož roku vysvěcena. Byla postavena podle plánů stavitele plaského klášera Ondřeje Kondela.
Kaple je barokní, šestiboká, nad vstupním portálem je socha sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. století, vnitřek sklenut kopulí na lunetách. Hlavní oltář je portálový, sloupový, s nástavcem z doby kolem poloviny 18. století. Obrazy sv. Jana Nepomuckého jsou umístěny v nástavci, sochy zosobňují sv. Petra a Pavla. Za zmínku stojí i boční oltář sv. Martina s obrazem světce od J. Herzoga z roku 1881 a barokní obrazy Panny Marie a Snímání z kříže 
z 18. století. Ve věži byly dva zvony, v září 1916 zde byl ponechán pouze jeden. V roce 1924 byl zavěšen nový zvon, ale v roce 1942 byl odevzdán pro potřeby německé armády.
V kapli se v zimním období dodnes konají mše. V roce 1968 byla opravena střecha, nová omítka a natření fasády bylo provedeno v roce 1994.
Posledním farářem byl Karel Stibral, který zemřel v roce 1957, od té doby byla fara prázdná a chátrala. O záchranu se snažila nadace „Svatý Jan“. V současné době je fara nově zrekonstruována a sídlí zde obecní úřad a pošta.
Převzato z internetu http://www.druztova.c-r.cz/, http://www.druztova.c-r.cz/index.php/historie-obce, http://cs.wikipedia.org/wiki/Druztov%C3%A1 a http://cs.wikipedia.org/wiki/V%C4%9B%C5%BEka. Na těchto stránkách také naleznete další informace.
Popis kešky
Vybrala jsem si obec Druztovou s hradem Věžka, protože se jedná o moji srdeční záležitost. Navíc s obcí Druztová není spojeno příliš mnoho keší. Určitě ale doporučuji krásnou procházku kolem Berounky GCWEFZ Po stopach Frantiska Malocha a pro milovníky šachů kešku GC192GE Sachove koncovky – vez. Chcete-li mít Druztovou jako na dlani, tak se určitě vydejte na GC4FXC5 Vyhled na Druztovou.
Na prvních souřadnicích cache nehledejte. Jedná se o výchozí místo (stage 1), kde si můžete zaparkovat i své geovozidlo. Další možností pro zaparkování geovozidla je stage 4.
Stage 1 N 49°47.919' E 013°26.898'
Na informační tabuli na návsi u nádrže spočítejte počet fotografií, na kterých jsou živočichové.
A = počet fotografií
Stage 2 N 49°47.848' E 013°26.914'
Stojíte před kaplí sv. Jana Nepomuckého. Spočítejte počet oken na kapli a počet hlav, které naleznete na sousoší umístěném nad dveřmi.
B = počet oken, C = počet hlav
Stage 3 N 49°47.711' E 013°27.058'
Stojíte kousek od mateřské školy u aleje vedoucí ke kostelu. Na informační tabuli zjistěte rok, kdy dal pán Racek ze Švamberka postavit kostel sv. Máří Magdaleny a rok položení základního kamene kaple sv. Jana Nepomuckého. Oba letopočty od sebe odečtěte a získáte trojciferné číslo DEF.
Projděte alejí ke kostelu. Číslo G získáte určením listnatých stromů, kterými je alej tvořena:
G = 1 lípy;
G = 2 kaštany (jírovce);
G = 3 duby.
Cestou alejí budete míjet dřevěnou ceduli s textem a malovanými obrázky (ne klasickou informační tabuli). Spočítáním písmen získáte dvojciferné číslo HI.
Stage 4 N 49°47.695' E 013°27.318'
Alejí dojdete až k parkovišti před kostelem. Počet bříz, které rostou kolem parkoviště, je J.
J = počet bříz
Stage 5 N 49°47.706' E 013°27.458'
Dojdete na zříceninu hradu a na informační tabuli si přečtěte pověst. O hradě Věžka se povídá pověst:
K = 4 o ohnivém psu;
K = 5 o kachně a zlatých vejcích;
K = 6 o bezhlavém rytíři.
Spočítejte počet obrázků, map a plánků na informační tabuli.
L = počet obrázků a plánků
FINAL N BE°FL.(E–4)(I)(K-3)' E 0GC°(H+1)L.(D)(J+8)(A-1)'
Kontrolní součty ABCDEF = 26; GHIJKL = 23.
Signál u finálky není ideální, proto v případě nouze použijte kromě nápovědy i fotohint. Od finálky se nemusíte vracet kolem zříceniny, ale po prašné cestě se dostanete rovnou do aleje vedoucí od kostela.
MANIPULUJTE S KRABIČKOU OPATRNĚ A VRACEJTE ZPĚT NA PŮVODNÍ MÍSTO. KAMENY UMÍSTĚNÉ VE FINÁLCE PROSÍM PONECHTE UVNITŘ. DĚKUJI.