Výchozí souřadnice Vás dovedou na místo k bývalému městskému pivovaru. Můžete tu také odstavit své vozidlo. Multinka je to jednoduchá a krátká.
Právo várečné (vařit a čepovat pivo) patřilo u nás mezi hlavní městská privilegia už od doby vzniku prvních měst. Také Česká Lípa měla toto právo pravděpodobně už od dob jejího založení , doloženo je však až od roku 1381.
Městský pivovar existoval ve městě nejpozději od 16. století, každý právovárečný měšťan zde měl vyhrazeny své varné dny. Pivovar byl vybudován v zadním traktu radnice, po několika požárech byl znovu obnovován, až nakonec zanikl po velkém celoměstském požáru v roce 1787. V pobělohorské době docházelo k častým snahám omezit várečné právo města ze strany vrchnosti, která ve městě samozřejmě provozovala svůj pivovar a na měšťanech byla v tomto ohledu zcela nezávislá.
Panský pivovar snad již od konce 14. století přiléhal k hradu, později (17. století) se vrchnostenský pivovar nacházel na nároží Berkovy a Zámecké ulice (v 18. století na tomto místě byla postavena správní budova, dnes nazývaná Kounický dům). Při požáru roku 1698 byl pivovar zcela zničen a Jan Vilém hrabě z Kounic nechal postavit nový pivovar za hradbami města.
Nový vrchnostenský pivovar prosperoval a neustále zvyšoval svůj výstav. Od konce 18. století do poloviny 19. století vařili v pivovaru své pivo na základě nájemní smlouvy i českolipští měšťané. Současně však byl zakázán dovoz piva z okolních pivovarů (Sloup, Nový Berštejn, Stvolínky, Horní Libchava aj.). Jelikož pivo z panského pivovaru bylo nevalné kvality, rozšířilo se pašování piva z okolí.
Přes znatelnou potřebu (ve městě se vypilo poměrně dost piva – v roce 1890 činila průměrná spotřeba na hlavu 137 l piva, v Praze tehdy např. jen 99,5 l1), se českolipským měšťanům nedařilo svůj pivovar obnovit ani v následujících letech, na vybudování druhého pivovaru ve městě chyběly prostředky.
Situace se změnila až na konci 19. století, kdy se panskému pivovaru přestalo hospodářsky dařit a majitelka kněžna Hohenlohe se rozhodla pivovar prodat. Městu se tak podařilo pivovar za půl milionu korun získat.
Akciová společnost Bürgerliches Bräuhaus Leipa (Měšťanský pivovar Lípa) vařila ve městě pivo od roku 1901, pivovar prosperoval, dobré lipské pivo (vařilo se 10° a 12° pivo, světlé i černé) se prodávalo jak ve městě, rozváželo se i po okolí (od Děčína po Liberec). Největšího výstavu – více než 41 tis. hl – bylo dosaženo v roce 1939. Provoz pivovaru se nezastavil ani během okupace, po osvobození však pivovar přešel do správy národního výboru, čímž započalo období zániku pivovarnictví v našem městě.
Přes zájem místního národního výboru o další modernizaci a rozvoj pivovaru, byl z rozhodnutí Krajské odborové rady z prosince 1948 provoz českolipského pivovaru zastaven.
V budovách bývalého pivovaru se později vystřídalo několik provozů (stáčírna piva a limonád, sklad a chladírna masa, kanceláře pekáren, sklad zeleniny), v roce 1993 byl pivovar prodán v rámci privatizace. Ačkoli později změnil objekt majitele, přes částečnou rekonstrukci zeje v současnosti většina prostor bývalého pivovaru prázdnotou.
Správní budova bývalého pivovaru je zapsána od roku 1958 mezi chráněné kulturní památky pod č. 24769/5-2803.
Jak na keš?
Na výchozích souřadnicích můžete bezplatně parkovat. K finálním souřadnicím keše se dostanete jednoduchým výpočtem:
Spočítejte počet oken v průčelí bývalého pivovaru v přízemí a v prvním patře (zasklená i nezasklená, prostě všechna okna) a dostanete číslo X.
Od severní šířky výchozích souřadnic odečtete X, k východní délce výchozích souřadnic pak přičtěte 25X.
Keš je malá PET.
Cestou k finálce můžete navštívit dva waypointy keše Lipské pivo II, anebo si dát alespoň to pivko.
Poznámky
1 Pro srovnání: V roce 2010 činila průměrná spotřeba piva v ČR 145 l na obyvatele.
Zdroje:
PANÁČEK, Jaroslav. Pivovary a várečné právo v České Lípě. In: Bezděz 15: Vlastivědný sborník Českolipska.Česká Lípa: Vlastivědný spolek Českolipska, Státní okresní archiv Česká Lípa, Vlastivědné muzeum a galerie Česká Lípa, 2006, s. 25-44. ISBN 80-86319-09-1ISSN 1211 9172.