Jednoduchá procházka typu letterbox hybrid. Cesta není delší než 2 km. Součástí keše je razítko, které není určeno k výměně. Více informací o letterboxingu najdete na adrese wiki.geocaching.cz.
Seznamte se se světem, který je tak odlišný od toho našeho a přeci v něm žijí lidé. Tento svět vytvořil a popsal kanadský spisovatel Steven Erikson ve své (zatím ) desetidílné sáze Malazská kniha padlých. Svět, ve kterém se dnes všechno točí kolem Malazské říše je hustě obydlen množstvím postav. Ti co o epickou fantasy moc nestojí, o nic nepřijdou. Celá cesta se dá absolvovat pouze podle obrázků a příslušných popisů.
„…nemohu dál, je jich mnoho a jejich pazourkové meče tak zraňují. Musím se dostat do míst, kde bude ještě fungovat stará magie, potom se mi snad podaří otevřít dóm Azathu, poslední možné útočiště každého jaghuta. Vím, dóm si mně bude chtít podržet, odejít nebude lehké. Nedaří se mi však otevřít svoji chodbu, chodbu ledu - Omthose Phellack a uniknout. Ledová magie ode mne žádá více sil, než kterými vládnu, další bariéru už nevytvořím, jediná šance je dóm a v něm…“
Úvodní souřadnice
… stojíš u závory, (obrázek č. 1) a chystáš se jít dál. Ohlédni se vpravo přes rameno, naposledy se rozluč se svým plechovým povozem a v klidu pokračuj vpřed po cestě cca 300 m.
„…únava a pronásledování, stále slyším chrastění kostí T´lan Imassů, na tomto místě asi probíhají oběti bohům, možná starým Azathnai, možná těm Nejstarším, musím se rychle dostat dál, snad se mi podaří uniknout …“
Posed
… stojíš u posedu (obrázek č. 2) a rozhlížíš se, zda zrovna neprobíhá poprava. Pokud je klid, nadechneš se a vyrazíš dál stejným směrem, jako jsi šel do té doby. Popojdeš cca 200m až narazíš na křižovatku
„…tak moc bych si chtěl odpočinout, alespoň na chvíli si sednout. Vzpomínám na časy, ve kterých jsme vládli celému světu, na čas tyranů, tehdy bych si sedl a mohl odpočívat celá staletí, ale dnes? Dnes to nepůjde, už je zase slyším, musím dál…“
Křižovatka
… projdeš rovně (obrázek č. 3)
„…co když bude dóm zničen, co když se mi ho nepodaří otevřít? Dostihnou mně a zničí. Jsou jako stroje, už stovky let neopravované a přeci fungující. Nenávidím je a přitom musím obdivovat jejich odhodlanost. Musím dál, už se zase blíží…“
Další křižovatka
… dáš se rovně, či mírně vlevo, pro řidiče: hlavní uhýbá vpravo a vy odbočíte vlevo. Pro děti: jděte za pejskem cca 140 m
„…proč vůbec necítím strach? Proč necítím ani hněv? Strach neznám, nikdo z mého rodu neví, co to znamená. Nenávist? Imassové mají právo na svoji odplatu poté, co se je naši tyranové pokusili ovládnout. Potom přišel strašlivý obřad Tellan a z nich se stali nemrtví. Chtějí nás všechny zničit, skoro už se jim to podařilo, téměř všechny nás už vyhladili. Ve jménu velkého Gothose musím uniknout, jejich obludná pomsta musí ještě počkat, už jdou…“
Zase křižovatka
… stojíš u oplocenky, zahni ostře vpravo (obrázek č. 5) a pokračuj k dalšímu kříži cca 230m. Cestou se držte vpravo a neodbočujte.
„…zase mám mírný náskok, oni ale nespěchají, neumí zrychlit. Neumí zrychlit a neumí zpomalit, jako stroje, které neodpočívají, jen jdou a jdou. V kostěných rukách ostré pazourkové meče a v prázdných očních důlcích jen jediný cíl. Jedinou touhu. Zabít a vyhladit všechny Jaghuty z povrchu světa, pak se jejich osud naplní a oni budou moci konečně odejít….“
Tentokrát kříž „Téčko“
… stojíš na Téčku. Dej se vlevo tudy (obrázek č. 6), po necelých 70m odbočíš mírně vpravo (obrázek č.7)
„…už to zde poznávám, Azathský dóm se blíží. Blíží se snad i konec téhle strašné cesty. Pokud ovšem bude mohylová magie fungovat. Pokud ano otevřu vchod a budu v bezpečí. V bezpečí…, budu uvězněn. Stanu se strážcem dómu. Strážcem, který dovnitř žádného T´lan Imasse nepustí. Musím však ještě o kus dál, ještě pár kroků…“
Poslední orientační bod
… projdeš, stejně jako náš černý Melvin, kolem znamení (obrázek č. 8)… a po pár desítkách metrů dojdeš na poslední téčko (obrázek č. 9).
Tady se zastavíš a zavětříš. Jsi cca 60 m od Azathského dómu (lehce ho poznáš) a cca 80 m od brány. Vydej se rovnou za nosem, ve stejném směru jako jsi šel dosud. Pokud stojíš u dómu, pokochej se výhledem a pak se vydej pro krabičku. Zapni si GPS a vyprojektuj si bod. Od jasného orientačního bodu je krabička uložená 25m pod azimutem 10°. Pro ty co nechtějí zapínat své stroje: seběhněte z kopce cca 25m pod azimutem 10°.
Prosím nefotit přímo u dómu, byl by to moc velký spoiler, děkuji.
„…Jsem zde. Už vidím charakteristický znak tohoto Azathského dómu. Nevypadá jako strom, Je celý v podzemí, jen nahoře, na špičce cosi kouká. Ještě kousek k bráně. Pokud mně dóm chce, otevře se, pokud ne, stěží se najde v našem světě energie, která by ho donutila. Čekám, až se brána otevře. Cítím nával adrenalinu, znovu mám pocit, že bych mohl zničit celý svět. Jednou už se mi to skoro podařilo, ten pocit…, to opojení mocí je neskutečné. Dokonce chvilku uvažuji o tom, že bych se obrátil a postavil se nepřátelům v tvář. Rád bych pár set těch nemrtvých Psích Běžců rozmetal na kostěný prach. Tak jako dřív. Ale ne, dnes to nebude, konečný čas ještě nenastal. Ještě kousek a .…“
Keš
… stojíš u keše (obrázek tu snad zatím není, v budoucnu určitě bude na některém finálkovém serveru) a rozhlížíš se, zda nevidíš krabičku. Pokud nevidíš, zkus se podívat zezadu do škvíry mezi kameny. Pokud tam krabka není, je buď jinde, díky kolegovi před tebou, případně je fuč. Vyfoť se u balvanu a pošli mně foto, něco s tím uděláme. Díky za návštěvu, doufám, že se ti procházka líbila.
„…strašné úsilí, brána jde díky tisícileté nečinnosti obtížně otevřít, snažím se nevnímat klapání kostí které se blíží, musím dokončit obřad přijetí. Omthose Pellack – chodba ledu – chodba Jaghutů je uzavřena, v Azathském dómu je magie jiná. Otevřeno. Z posledních sil vcházím a otáčím se zpět. Portál se začíná zavírat, nejbližší T´lan Imass už je tak blízko. Je to kostěj , T´lan Imasský šaman, napřahuje meč a já se dívám do jeho prázdných očních důlků. Stovky let prázdných. Najednou v nich však, u Gothose, vidím zářít jeho oči, kolik je to staletí, co naposledy žhnuly, celé věky od té doby uplynuly a přesto znovu vidím jeho živý pohled. Je plný nenávisti, plný zášti, ani se moc nedivím, za to co jsme jim provedli. Okamžik předtím než se portál uzavřel, však v těch očích mohu číst. Mohu v nich číst celkem zřetelně, že ani zde nejsem v bezpečí. Možná pro tento okamžik ano, možná pro toto století, ale on nepřestane, bude mně stále hledat a čekat na moji chybu. A pak mně bude chtít zabít, tak jako zabil ostatní Jaghuty. Mnoho mých druhů, skoro všechny. Vstanu a pomalu jdu dovnitř, jdu dál a věřím, že jednou odsud vyjdu a potom ..….“
… stojíš u keše. Pokud zároveň stojíš u auta, není něco v pořádku. Pokud nestojíš a chceš se někam dostat, mám následující radu: Stejnou cestou zpět, nebo zpátky na poslední kříž, tam vlevo 40° a 300m na modrou, po ní dolu do Řevnic, nebo nahoru na červenou a do Řitky. Ještě jednou díky za návštěvu a doufám, že jste tu nalezli to, co jste hledali.
K O N E C
Poznámky, aktualizace:
- Součástí keše jsou vlastní CWG určené k výměně. Postupně je budu při kontrolách doplňovat. Prosím, měňte fér.
- Jakákoliv podobnost s texty Stevena Eriksona nebo Iana Camerona Esslemonta je čistě jen náhodná. Jde jen o neumělé vyjádření pocitu z jejich nádherného světa.
- Na základě betatestu jsem přidal fotohint.
- V současné době probíhá výstavba lesní komunikace. Po jejím dokončení přidám aktuální fotografie, nyní se mění stav každým dnem.