METASEKVOJE
![]()
Metasekvoje tisovcovitá (čínská) (Metasequoia glyptostroboides) je jediný recentní druh ve střední Číně, jenž byl bohatě rozšířený na konci druhohor a ve třetihorách. Název vznikl kvůli příbuznosti těchto druhů (z řec. meta=nad a Sequoia= sekvoje), podobné si však příliš nejsou. Jedná se o opadavý jehličnan z čeledi cypřišovitých. Do doby jejího objevu se mělo za to, že tento rod rostlin, žijící na konci druhohor a v třetihorách, vyhynul asi před 70 miliony let, neboť byl znám pouze ze zkamenělin. Jedná se tedy o tzv. živoucí fosílii.
Jedná se o opadavý jehličnatý strom, který je v létě zelený, na podzim se zbarvení postupně mění. Rod obsahuje pouze 1 druh, charakteristika rodu i druhu se shodují.
Metasekvoje čínská je opadavý jehličnatý strom s odděleným samčím a samičím květenstvím.
Dorůstá výšky přes 35 m, koruna má úzký pyramidální tvar, větve sahají až k zemi.
Kůra je tmavohnědě šedá, brázditá, odlupující se v mládí v tenkých pruzích.
Jehlice jsou opadavé, čárkovité, zploštělé, vyrůstají vstřícně. Zbarveny jsou světle zeleně, před opadem se barví žlutě až červenohnědě. Jsou až 2,5 cm dlouhé.
Šištice jsou skoro kulovité, asi 1,5 cm v průměru, zelené, na dlouhých stopkách.
Mohutný strom s průběžným kmenem dorůstá výšky 15 metrů, ve své vlasti až 35m. Je adaptabilní vůči různým podmínkám a vyznačuje se jedinečným podzimním měděným zbarvením, díky němuž patří k oblíbeným okrasným stromům. Jedná se o rychle rostoucí jednodomou dřevinu.
Původní areál zahrnuje střední Čínu na rozhraní provincií S’-čchuan a Chu-pej z nadmořských výšek 400 – 2000 m, kde se v současné době vyskytuje zejména už jen v nepříliš velkých areálech. Od konce čtyřicátých let 20. století se však pěstuje v parcích po celém světě. Protože je dobře mrazuvzdorná, pěstuje se i v ČR.
Teprve později byla ztotožněna s dříve známým fosilním druhem M. disticha (HEER) MIKI. Fosilní nálezy v různých místech severní polokoule ze slojí hnědého uhlí dokazují rozsáhlý výskyt metasekvoje. Zachovalé exempláře datované do doby ledové byly nalezeny v Kanadě. Jejich stáří se odhaduje na 50 milionů let.
Do Evropy byla první semena zaslána v roce 1948 a z nich pochází také exemplář v Průhonicích.
Po celém světě se na vlhkých místech vysazuje jako parková dřevina a slouží k dekorativním účelům, ve východoasijských státech jsou v ulicích vysazována celá stromořadí, jelikož dobře snáší městské prostředí. Nemalý lesnický význam má v USA, kde se jako rychle rostoucí dřevina pěstuje jako surovina pro výrobu papíru. V ČR hojně vysazována v parcích jako okrasný strom, popř. v lesích. V České republice se této dřevině zatím příliš nedaří, přesto patří mezi druhy, které mají v našich podmínkách budoucnost.
Stejně jako jinan dvoulaločný je metasekvoje čínská živoucí fosilie. Její zkamenělí předci byli známí dříve než dnes žijící zástupci této příbuzenské skupiny. Zkameněliny listů podobných metasekvoji jsou nacházeny v místech slojí hnědého uhlí, což dokazuje rozsáhlé rozšíření přímých předků v době třetihor.
Vysoký věk čeledi tisovcovitých dokazuje i to, že nevykazuje žádnou uzavřenou oblast rozšíření, ale na malých areálech se vyskytují v rozdílných částech světa. Jedná se zpravidla o monotypické rody. Největším rozvojem si tyto stromy a druhy téhož původu procházely ve středním věku vývoje Země, kdy ještě nebyly vyvinuty listnaté dřeviny.
V Evropě se z nich stala v roce 1948 senzace, což vedlo německé odborníky k pojmenování stromu ´Urweltmammutbaum´ (pravěký mamutí strom).
Místní čínský název „shuisa“ po přeložení znamená „vodní modřín“, a vznikl v důsledku jeho podobnosti odhazování jehlic na podzim. Podle bažinatých oblastí, které obývá, se mu přezdívá také „vodní jedle“.
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Metasekvoje_čínská (zde si toho můžete přečíst víc)
A ted' přímo ke keši : Keš je velikosti malá, vleze se tam pár CWG, TB a GC.
Za betatest chci poděkovat julinaova