Keska adoptována 14.4.2016 od didius.falco
"Ostrov Rhodos
leží v širém moři. Kdysi, když byl ještě ponořen na dně, vynesl ho Hélios na světlo a vyžádal si od bohů jeho vlastnictví. Tu stojí Kolos, vysoký sedmdesát loket, vytvořený k podobě boha Hélia." Takto začal svůj popis ostrova Rhodos Filón.
Stavba byla zahájena cca 304 př. n. l. Stavitelem kolosu byl Chárés z Lindu.
Největším problémem při luštění podrobností o Kolosu je oddělení zrna od plev. Nejméně 25 antických autorů o něm zachovalo nějakou zprávu, jenže ani jeden ho s největší pravděpodobností neviděl stát, a tak mohly až do nedávné doby přežít nejdivočejší výmysly o podobě sochy.
Kolos měl podobu volně stojící mužské postavy zapuštěné v podstavci z běloskvoucího mramoru. Ve vzpažené ruce nesl pochodeň, která se údajně dala zapálit a mohla tak sloužit jako denní i noční maják. Kolos se tyčil do výšky snad 37 metrů, čímž dvacetkrát převyšoval člověka. Za místo, kde Kolos stál, je označen konec dnešního Svatomikulášského mola. To je zhruba vše, co o podobě Kolosu tušíme a ani tímto si nejsme zcela jisti. Například Kolos mohl stát klidně jinde a nemusel nést pochodeň, ale žehnat "svému" městu.
Jak sochu její stavitel Charés postavil? To víme poměrně přesně. Nejdříve odlil Kolosu nohy, poté postupoval výš a výš. Během odlévání dalších částí obkružoval sochu nesmírným množstvím země a písku, které ukrývalo vznikající sochu. Zeminu a písek používal i na stavbu transportních ramp. Ty musel stavět důmyslně, neboť k lití do forem docházelo až nahoře a nosiči museli na tato místa dopravit rozžhavený kov. Uvážíme-li, že teplota tání bronzu je 900°C, mědi 1083°C a železa i přes 1200°C, uvědomíme si, že stavba Kolosu nemohla být maličkostí. Však také trvala 12 let. Nevíme přesně, kterého roku Kolos Charés sochu dostavěl, ale roku 291 před n.l. už určitě stála a stala se ozdobou Rhodu.
K destrukci sochy došlo v roce 226 př. n. l., kdy se po ničivém zemětřesení rozlomila v kolenou a spadla.
Jaké jsou dalšího osudy padlého Kolosu? Nejbližší zprávu o něm máme až od Strabóna, který Rhodos navštívil na přelomu letopočtu. Napsal: "Nyní leží na zemi, shozený zemětřesením, zlomený v kolenou. Rhoďané ho pro nějakou věštbu znovu nepostavili." Objevují se názory, že Kolos mohl snadno spadnout s dvacetimetrového mola, na kterém stál, ale nemáme důvod nevěřit očitému svědkovi Strabónova formátu. Další "novinku" o Kolosu nám přinesl až rok 653. Tehdy padl Rhodos do arabských rukou a kalifa Mu´avija zbytky Kolosu prodal údajně nějakému židovi z Edessy. Nejspíš na přetavení na výchozí suroviny. Roku 1330 už po Kolosu určitě nebylo ani stopy.