Popis kešky
O keši / About the Cache
Jedná se o snadnou multinku. Celá trasa má 1,5 kilometru, zabere vám maximálně 45 min. Krabička je dostupná po celý rok. Ke keši není problém se dostat. Keš je umístěna na odlehlém místě takže nečekejte návaly mudlů. V keši je tužka. Prosím o pečlivé zavírání keše, aby se do ní nedostala voda. Také nezapomeňte po nalezení a zalogování keš pečlivě ukrýt! Stačí snad už jen popřát. Hodně štěstí !
Trasa / The route
Stage 1 - Kamenný kříž
(N 50° 05.396, E 15° 15.672)
Úvodní souřadnice se nachází na návsi nedaleko obecního úřadu. Zde naleznete kamenný kříž (z r. 1880). Na jeho zadní straně je nápis. Vaším úkolem je spočítat všechny samohlásky. Počet samohlásek je A.
2. Stage – Sportovní areál
(N 50° 05.369, E 15° 16.132)
Druhé zastavení Vás zavede do sportovního areálu, kde také můžete zaparkovat své geovozidlo. Vaším úkolem je spočítat stromy Betula pendula (bříza bělokorá) podél asfaltové cesty k parkovišti . Při správném sečtení všech stromů získáte = B
3. Stage – Ohrada pro koně
(N 50° 05.416, E 15° 16.273)
Třetí zastavení je u ohrady pro koně. Když budete mít štěstí nějaké můžete vidět a pokochat se. Vás však bude zajímat hlavně 5.sloup od jihozápadního rohu ohrady nacházející se na daných souřadnicích. Na tomto sloupu je vyřezáno číslo, tím získáte C. Poté doporučuji pokračovat přes mostek a podél potoka, který budete mít po levé straně, k další souřadnici.
4. Stage – Obecní nádrž "Farářka"
(N 50° 05.310, E 15° 16.220) Čtvrtým a posledním zastavením je obecní rybník . Tentokrát se dobře rozhlédněte a spočítejte všechny ptačí budky v okruhu 35 m = D
FINAL
N 50° 05.(A-B)(A-B-1)(D-2)
E 15° 16.(D)(C+1)(C)
Vznik Lhot a výklad názvu obce JESTŘABÍ LHOTA
Vznik Lhot se datuje začátkem 13. století za panování Přemysla Otakara I. Lhoty byly zakládány většinou drobnými feudály v okrajových částech katastrů existujících vesnic s feudálním osídlením. Jsou dílem vrcholné kolonizace, osazované domácím obyvatelstvem. Jejich zakládání bylo spojeno s obtížnými kultivačními pracemi a náleží do poslední fáze osídlovacího procesu na méně hodnotné nebo lesní půdě, kterou museli vymýtit a za tyto práce byli obyvatelé osvobozeni na přesně stanovený počet let od dávek daní a poplatků. Jednalo se o tzv. "lhóty" polehčení, od čehož dostávaly jména. Tímto způsobem využívala drobná šlechta racionálněji dosud nevyužitou půdu v okrajových částech katastru a tím si zvyšovala i své důchody. Ve Lhotách zpravidla neexistovala feudální sídla a nebyla zde ani centra farní správy. V době předhusitské byly zřízeny kostely jen v 8 lokalitách z celkového počtu Lhot. Název obce Jestřabí Lhota není typický pro výše uvedené vysvětlení.
Zakladatelem obce byl opat Strahovského kláštera premonstrátů Heinrich a po něm byla nazývána Henrichov. Tehdejším lidem se toto německé jméno nelíbilo a počali ji nazývati Lhotou, po vzoru Malé Lhoty (Lhotky) v jejím sousedství se nalézající. Jelikož byla daleko větší, byla nazývána Velkou (Magna) Lhotou. Údajně měla povstat rozdělením pozemků dvora, který měl být asi 500 m východně od dnešní obce. Nejstarší zápis o vsi je datován r. 1273, ale obec je ve skutečnosti starší, neboť jmenovaný opat byl představeným Strahovského kláštera v letech 1208 až 1219, leč doklady o vsi z této doby se nezachovaly. Opat Heinrich pocházel z porýnského Steinfeldu, byl v pořadí čtvrtým opatem od roku 1143. Ant.
Profous ve svém díle "Místní jména v Čechách" uvádí počet 332 Lhot a Lhotek, kterým byly později přidávány přívlastky. Lhota Jestřabí je takto uváděna teprve r 1406, ale úřední název dostává v této podobě až v roce 1866. Dále zmíněný autor uvádí, že přívlastek dostala asi podle hlavního sedláka Jestřába. Jiný výklad uvádí J. Schneider, kolínský archivář. Podle něho, a tento výklad je možno připustit, bylo ve zdejších lesích velké množství jestřábů, po kterých dostala vesnice svůj přívlastek.
Jména obce v různých stoletích
1273 - Henrichow
1344 - Lhotha (ke Konařovicům)
1373 - Magna Lhota
1406 - Gyestrzeiebie Lhota
1410 - villa Magna Lhota
1436 - Jestřebie Lhota (dvůr ke Kolínu)
1487 - Jestřebí Lhota
1515 - Velká Lhota
1654 - Gestrab
1788 - Lhota Gestržaby
1844 - Lhota Gestřebna
1854 - úředně Lhota
1866 - Lhota Jestřábí
1940-5 - Habichts Lhota (německá okupace)
Po husitských válkách ji v r. 1436 získal Bedřich ze Strážnice a připojil ke Kolínu, ke kterému patřila až do r. 1848. V r. 1866 úředně potvrzen název Jestřabí Lhota.
Naše obec se nachází v Polabské nížině 8 km severně od města Kolín (cca 60 km východně od hlavního města Prahy) v nadmořské výšce 210 m.n.m. V současné době žije v obci cca 467 obyvatel. Předškolní děti docházejí do místní mateřské školky. Děti školního věku dojíždějí do základní školy ve Velkém Oseku a ZŠ Býchory. Studentstvo nachází uplatnění v učilištích a na středních školách v Kolíně. V obci je několik soukromých zemědělců, avšak převážná část lidí produktivního věku dojíždí za zaměstnáním do Kolína a dále pak také do Prahy. Nové pracovní uplatnění našlo mnoho obyvatel naší obce v nedaleké nově postavené automobilce TPCA a dalších satelitních firmách.
Hlavní společenskou zábavou obce jsou fotbalová utkání místní tělovýchovné jednoty Sokol Jestřabí Lhota. Momentálně působí ve fotbalovém oddílu Sokola Jestřabí Lhota 10 mužstev napříč všemi věkovými kategoriemi: muži A, B, C, ženy, dorost, starší žáci, mladší žáci, starší přípravka, mladší přípravka a mini přípravka. Oddíl má 239 členů, z toho je 100 členů v mládežnických kategoriích, kteří dojíždějí do našeho sportovního areálu až z okruhu 25 km.
V obecním kulturním domě je provozováno pohostinství. Sál kulturního domu se pravidelně využívá pro cvičení žen, společenské a taneční akce (Sportovní ples, Pyžamový ples, Staročeské máje, Pouťová zábava, Mikulášská nadílka, dětský karneval, veřejné zasedání OZ, atd.).
Letecký pohled na Jestřabí Lhotu
Katastrální mapa obec Jestřabí Lhota
Dnes v obci na návsi zvonička z červeného kutnohorského pískovce (z r. 1894), vedle ní kamenný kříž (z r. 1880) a asi 150 m jižně od obce litinový křížek (z r. 1907).
Erb a prapor obce JESTŘABÍ LHOTA
K významným osobnostem obce patří např. operní pěvec a hudební pedagog Josef Paleček, kněz a významný evangelický činitel Josef Souček a kněz a politik Alois Roudnický.
Josef Paleček se narodil 18. září 1842 v malé vesničce Jestřábí Lhota u Kolína, kde byl jeho otec učitelem. Je symptomatické, že ani na webových stránkách obce, ani na jejím hesle ve Wikipedii není o slavném rodákovi ani zmínka. Syn měl jít v otcových šlépějích a studoval nejprve reálku v Kolíně a v Kutné hoře a poté učitelský ústav v Praze. Krátkou dobu dokonce učiteloval ve škole u sv. Štěpána v Praze. V kantorských rodinách se tehdy pilně muzicírovalo, což se týkalo i mladého Josefa. Navštěvoval rovněž varhanickou škole a v proslulé pražské pěvecké škole Františka Pivody, z níž vzešla velká část koryfejů slavné zakladatelské generace opery Národního divadla, se učil zpívat. Rovněž ochotničil v divadle u sv. Mikuláše na Starém městě. Když bylo v roce 1962 otevřeno Královské zemské prozatímní divadlo, angažoval jej kapelník Jan Nepomuk Maýr do sboru. Po roce odešel do divadla v Olomouci, ale v roce 1964 se s ním už setkáváme v Praze jako se sólistou, a to záhy velmi úspěšným.Josef Paleček zpíval v premiérách oper Bedřicha Smetany. V Braniborech ztvárnil roli Kmeta, v Prodané nevěstě se představil v roli otce Krušiny a především je nutno zdůraznit jeho skvělý výkon v postavě žalářníka Beneše při slavnostní premiéře Dalibora, která se konala 16. května 1868 u příležitosti položení základního kamene Národního divadla. Po Františku Hynkovi, který odešel do ciziny, převzal také postavu Kecala. Zaskvěl se v řadě velmi významných postav světové operní tvorby, v nichž mohl naplno uplatnit své značné vokální předpoklady spjaté s velkým hereckým talentem a v neposlední řadě i svou urostlou postavu. Byl výborným Leporellem v Donu Giovannim, Osminem v Únosu ze Serailu, Kašparem ve Weberově Čarostřelci či žalářníkem Roccem v Beethovenově Fideliu. Byl také prvním představitelem opery Gaetana Donizettiho Don Pasquale na českém jevišti. Mimořádný úspěch slavil v roli Sarastra v Kouzelné flétně. Na základě těchto úspěchů přišla nabídka z vídeňské Dvorní opery. Josef Paleček tuto nabídku odmítl. Bylo to po prohrané rakousko-pruské válce, kdy se nenaplnily naděje Čechů na vyřešení jejich rovnoprávného postavení v rámci monarchie. Ladislav Novák ve své vzpomínkové knize hodnotí Palečkův počin následovně: „Ve chvíli pro náš národ nejsmutnější odmítl nabídku dvorní opery vídeňské. Odešel sice později do Petrohradu, ale i pak pociťovalo Prozatímní divadlo nejen ztrátu basisty přímo fenomenálního, ale i velmi nadaného režiséra a vzorného učitele.“Na Palečkovo rozhodnutí jít do Ruska možná mělo vliv jeho mimořádně úspěšné ztvárnění titulní role v Glinkově opeře Ivan Susanin, tehdy hrané pod původním názvem Život za cara (tohoto názvu se dnes znovu na ruských scénách používá). Odchod do Ruska tehdy leckteří čeští vlastenci brali jako významný projev vlastenectví ve formě slovanské soudržnosti. Po krátkém intermezzu v Moskvě se stal v roce 1870 Osip Osipovič Paleček členem peterburského Mariinského divadla, kde už několik let působil jako šéfdirigent další Čech Eduard Francevič Nápravník. Tento rodák z Býště u Pardubic věnoval Mariinskému divadlu prakticky celý svůj umělecký život stejně jako kladenský rodák, dirigent Váša Suk moskevskému Velkému divadlu. Lze bez nadsázky říci, že tito dva čeští muzikanti se v nejvyšší možné míře podíleli na rozvoji ruského hudebního (zejména pak operního) života.
ThDr. h. c. Josef Souček (10. října 1864 Jestřabí Lhota – 7. června 1938 Praha) byl český evangelický teolog, duchovní, jeden ze spoluzakladatelů a v letech 1918–1938 první synodní senior Českobratrské církve evangelické.
Msgre. Alois Roudnický (20. ledna 1877 Jestřabí Lhota[1][2] – 17. září 1939 Praha) byl český římskokatolický kněz a politik, meziválečný poslanec a senátor Národního shromáždění ČSR za Československou stranu lidovou.
Více na www.jestrabi-lhota.cz