Tenhle křížek mně zaujal nejen tím, že je opravený a udržovaný, ale odráží se na něm i určitý doklad dávného spirituálního sepětí člověka a jeho díla s krajinou. V době, kdy jej stavěli určitě byl v souladu s okolní krajinou, dával jí řád, estetickou hodnotu i harmonické vztahy a měřítko. Věřím tomu. Měl pro každého vnímavého poutníka prosté poselství, které v něm zanechal jeho tvůrce. Přes časovou propast jeho prostřednictvím promlouvaly osudy, tužby a přání lidí, kteří zde kdysi žili. Toto fungovalo po celá desetiletí...
Proč, za jaký důvodem, kdy a kdo dal impuls k postavení tohoto kříže? Nic z toho se mi nepodařilo zjistit, možná bude mít někdo více štěstí a může připojit informaci ke svému logu.
Žádná sakrální památka nebyla v krajině postavena samoúčelně. Nejsilnějším motivem vedoucí ke vzniku jednotlivých staveb byla pochopitelně zbožnost tehdejšího člověka. Sakrální stavby měly být pobídkou k zastavení, modlitbě a k usebrání. Lidé je budovali i jako prosbu o ochranu proti nemocem a pohromám, za vyslyšení v tísni či za odvrácení neštěstí. Důležitým motivem byla i prosba za ochranu lidských obydlí.
Velmi často se aspekty náboženské prolínaly s motivy memoriálními. Sakrální objekty proto upomínají na události spjaté s daným místem. Někdy jsou vzpomínkou na toho, kdo zemřel v daleké cizině a nemohl být pochován doma. Často označují místa, u nichž došlo k tragické události - vraždě, zabití či úmrtí způsobené bleskem, pádem stromu, smrtelným úrazem při kácení v lese. Jiné památky jsou vzpomínkou na ty, kteří zahynuli při různých pohromách, nemocech a válkách.
Toto vše ale bohužel v posledních desetiletích už tak samozřejmě neplatí. Je to právě i případ tohoto kříže, kdy stará a velmi frekventovaná cesta, na jedné z jejích křižovatek, u níž byl kříž postaven, byla na několika kilometrech vymazána z mapy a tedy i z paměti krajiny, proto, aby mohla o pár metrů dále být nahrazena moderní dopravní tepnou s mostem, po obou stranách obehnána protihlukovými bariérami, které zabraňují cestujícím ve výhledu na okolní krajinu a cesta se tak stává ryze samoúčelnou a nudnou, jde o pouhé přemístění z místa na místo bez jakéhokoliv estetického prožitku, jako cesta tunelem...
Genius loci toho místa byl zmrzačen, kříž stával na křižovatce, která byla jeho odrazem, měl výhled do kraje. Odraz jeho paměti byl přerván, krajina přebudována, zmizela jedna část kříže pod ním... jako by přišla o levou ruku... Šrámy na krajině sice na první pohled zmizely, ale nikoli pro vnímavého člověka.
Pletený Újezd
Obec Pletený Újezd se rozkládá na mírném svahu na úpatí Kožové hory, která je vysoká 456 m nad mořem. Na východní straně sousedí s obcemi Malé Přítočno a Velké Přítočno, z jižní strany s městem Unhošť a na západní straně s osadou Toskánka. Ze severozápadu obec obepíná les zvaný Kožova.
Ve 14. století Plotený Újezdec, jak se tenkrát jmenoval, patřil Maříkům z Dolan. V první polovině 16. století ho získal Jetřich Bezdružický z Kolovrat. Po jeho smrti roku 1548 zdědil majetek Vladislav Bezdružický, který sídlil na Buštěhradě. Od té doby patřil Plotený Újezdec k panství Buštěhradskému.
Roku 1620 bylo v Ploteném Újezdci 6 gruntů. Hned na začátku třicetileté války ale ves byla vypálena. Teprve po deseti letech – 8.června 1630 – za vlastnictví Adama Sobětického ze Sobětic se ves začala osidlovat a od roku 1655 do roku 1745 zde bylo již 14 gruntů.
Na severozápad od obce Pletený Újezd se v jejím katastru zdvihá vyvýšenina, nazývaná „v Kožovech“. Její úřední název je Kožova hora. Na jejím vrcholu je rozhledna,která byla postavena Klubem československých turistů a slavnostně otevřena dne 11.května 1930. Z rozhledny je daleký výhled přes celé České středohoří až k hraničním horám.
Dne 27.10.2002 byl na křižovatku v lese Kožova, kde se říká „U obrázku“ slavnostně navrácen obraz Panny Marie. Obraz, jehož tradice na tomto místě sahá až k roku 1651posvětil Mons. Karel Herbst, světící biskup pražský.
V dolní části obce je náves, kde stojí kaplička skrytá pod mohutnou korunou staré lípy. Náves je lemována renovovanými hospodářskými usedlostmi, z nichž areál usedlosti bývalé čp. 5 – obytný dům, brána a hospodářská budova – je kulturní památkou kladenského okresu.
Pojďme na krátkou procházku částí obce:
Vaším prvním úkolem bude najít tento objekt:
- na na objektu je H bočních oken a I vodorovných prvků dveřní mříže
Druhým úkolem pak bude najít tento objekt:
- na objektu je G fotografií
Cestou mezi těmito objekty hledejte čísla ve tvaru:
AB./C. DEFB
FINAL:
N 50° 06.HFE
E 014° 06.GDI
Ke keši – Pokusil jsem se o další rozšíření série DCP. Na tomto místě jsem chtěl původně vytvořit klasickou P.I.A.F.ovu „modrou tradičku“, tak jak ji už nějakou dobu známe – zde si dovolím kvůli přesnosti citovat samotného autora - „…modrý otazník v mapě je pro mnohé mocné zaklínadlo…věřím, že jen díky tomu je (a bude) celá série DCP v dobré kondici. Přeci jen to jsou většinou drajvky do sta metrů od úvodních. Kdysi jsem zaslechl takové zvláštní pojmenování...modrá tradička…“. Bohužel,všechny mé pokusy ztroskotaly na tom, že u keše nelze prakticky rozumně zaparkovat. Takže nyní, od uvedeného parkoviště, o pětinu více jak třikrát přesahuje jeho vytyčenou hranici pro tyto případy... tolik asi k jedné z metod luštění.
Informace o sérii Drobné církevní památky (DPC): Duchovním otcem této série je P.I.A.F.. Je otevřena pro všechny, které myšlenka zaujala a kteří tak mohou vytvářet vlastní keše s touto tématikou, neboť drobné sakrální architektury je v našem regionu dost a časem by tak mohla být podchycena a zdokumentována část krajiny. Výchozím požadavkem je zachování tvaru názvu keše, včetně návaznosti číslování.
Do série Drobné církevní památky patří tyto keše:
