Bulovna je půvabné místo ležící na jihovýchodním konci města Rakovníka. Místní ho mají odjakživa spojené se zemědělstvím.
Až do 50. let minulého století tu bývala nevelká farma rodiny Slaných, posléze pak Školní statek Střední zemědělské technické školy v Rakovníku. Po únoru 1948 byla postupně znárodněna i farma Slaných. Stala se součástí státního statku. V roce 1958 zde vznikl statek Střední zemědělské technické školy v Rakovníku. Od roku 1975 až do odchodu do důchodu v roce 2005 byl ředitelem školního statku Václav Topka. Podle jeho slov hospodařil ŠS v dobách své největší slávy na 650 ha půdy a měl 45 ha chmelnic. Tehdy 50 až 60 kmenových zaměstnanců pečovalo o 650 kusů hovězího dobytka (z toho 150 krav) a 500 prasat s prasnicemi. Studenti tak měli ideální příležitost vyzkoušet si v praxi to, co se ve škole naučili teoreticky. Získali návyky v zacházení se zvířaty, v rostlinné výrobě, při práci na pozemcích atd. „Každý žák musel umět podojit krávu, ohodnotit exteriér dobytka, vypočítat krmnou dávku, přírůstek, dojivost a podobně. Škola mívala velký kredit a musím podotknout, že v 70. a 80. letech to byla jedna z nejtěžších středních škol v Rakovníku, konkretizuje Václav Topka. Po roce 1989 se v chodu Školního statku příliš nezměnilo. Pouze ubyla pronajatá zemědělská půda. Restituce s potomky (dvěma dcerami) původního majitele pana Slaného byla vypořádána. Budovy zůstaly v majetku státu. Zůstala výměra 500 ha (z toho 11 ha chmelnic), která se držela prakticky až do roku 2007, kdy vzhledem k výstavbě v okolí města přišel ŠS o dalších 50 ha půdy. Snížily se též stavy dobytka. Dnes je tu kolem 250 ks hovězího, z toho 120 krav, 60 prasnic a 500 prasat včetně selat. Odezvu mezi širokou veřejností si získal prodej mléka, který statek provozuje od loňského roku. Týdně se ho prodá kolem 250 litrů.
! ! ! V TÉTO KEŠI VYMĚŇUJTE CWG POUZE ZA CWG ! ! !
JAK NA KEŠ:
Dosaďte do vzoce :
N50° 0A.BCD
E 013° 44.7EF
Při výpočtu souřadnic budete mít též za úkol provést součet číslic v roce. Například rok 1971 = 1+9+7+1 = 18
A: od rozlohy půdy, o niž statek přišel městskou výstavbou ve svém okolí, odečtěte největší rozlohu chmelnic, na nichž statek ve své historii hospodařil
B: počet dnes chovaných krav vydělte polovinou počtu dnes chovaných prasnic
C: součet číslic v roce, do něhož se podařilo udržet hospodaření statku na cca 500 hektarech půdy
D: součet číslic dvou letopočtů (kdy vznikl školní statek + rok nástupu ředitele Topky do funkce ředitele) vydělte součtem číslic roku, do něhož se statku dařilo udržet hospodaření na cca 500 hektarech půdy
E: od hodnoty největšího počtu chovaného hovězího dobytka odečtěte hodnotu rozlohy půdy, o níž statek přišel z důvodu městské výstavby v okolí. Výslednou hodnotu vydělte stem.
F: od součtu číslic v roce, do kterého se statku podařilo hospodařit na 500 hektarech odečtěte podíl hodnoty dnes chovaných prasat ( včetně selat) a množství dnes prodávaného mléka.