Slatinky leží v malebném údolí, ohraničeném na západě zalesněným úbočím Velkého Kosíře (má protáhlý kosovitý tvar, orientace od severozápadu k jihovýchodu). Svou nadmořskou výškou 443 m n.m. je nejvyšším bodem našeho katastru a zároveň Hané. Velký Kosíř je chráněná lokalita, geograficky se jedná o třetí nejvyšší vrchol Zábřežské vrchoviny. Na východních svazích lze nalézt pazourkové nástroje ze starší doby kamenné.
Ze severu jsou Slatinky ohraničeny holým hřebenem Malého Kosíře (316 m n.m.). Na jižní straně uzavírá údolí útvar chráněné krajinné oblasti se stepní květenou zvaný Vápenice, naleziště vzácných zkamenělin živočichů devonského moře. Východním směrem otvírá se údolí do hanácké roviny. Tím směrem je za pěkného počasí vidět Svatý Kopeček u Olomouce, kostel v Dubu a věž zámku v Tovačově.
Historie našeho území sahá daleko do pravěku, první člověk osídlil naši lokalitu již před 40 000 lety, o tom svědčí mnohé archeologické nálezy, které jsou uloženy v moravských muzeích. Nejcennější je soška Kosířské Venuše, což je torzo hliněné sošky ženy z mladší doby kamenné, uložená v brněnském muzeu Antropos. Dlouhou dobu osídlení potvrzují i nálezy z roku 2002, kdy archeologové objevili kostry z doby halštatské kultury z 8. století před našim letopočtem, bronzové náramky a další ozdobné předměty. K dalším zajímavým archeologickým nálezům patří keramické nádoby, hrnčířská pec, žárové hroby, keltské opevnění (lokalita u Královy borovice), ze starších historických období pak mamutí kel.
Historie obce se odvíjí od první písemné zmínky o její existenci v archivních spisech kláštera u sv. Jakuba v Olomouci z roku 1247. Do roku 1848 patřila převážná část pozemků plumlovskému a chudobínskému panství a ženskému klášteru v Olomouci.
Čerpáno ze stránek obce Slatinky.
Ke keši:
Kde hledat keš vidíte v listingu a v terénu ji potom snadno dohledáte. Nikde nešmátrejte, nehrabejte, jen se dívejte, je tam něco jinak. Vracejte ji prosím na stejné místo.