Bříza (Betula) je rod listnatých stromů nebo keřů z čeledi břízovité (Betulaceae). Jedná se o rod mírného až subpolárního pásu severní polokoule, rozšířený především v eurasijské oblasti. Obvykle se udává, že do tohoto rodu patří asi 120 druhů.
Stromy nebo keře různého vzrůstu, od plazivých keřů v subarktické oblasti až po vysoké stromy mírného pásma. Kůra (borka) bývá v mládí hladká, u většiny druhů světlá až bělavá nebo bílá, u některých druhů i tmavá, hnědá až hnědočerná. Květenství pohlavně rozdělená jsou na jehnědy. Plody jsou okřídlené nažky s jedním semenem. Velmi malé větvičky, velmi vysoká. Lesácké úsloví: Bříza - to je plevel lesa.
V ČR je rod bříza zastoupen těmito druhy:
- Betula pendula – bříza bělokorá (bříza bradavičnatá)
- Betula carpatica – bříza karpatská
- Betula pubescens – bříza pýřitá
- Betula nana – bříza zakrslá
- Betula humilis – bříza nízká
- Betula obscura – bříza tmavá
- Betula oycoviensis – bříza ojcovská
Introdukované druhy do ČR
- Betula papyrifera – bříza papírovitá (pěstovaná jako okrasná, pův. ze Severní Ameriky)
- Betula lenta – bříza tuhá (pěstovaná jako okrasná, pův. ze Severní Ameriky)
- Betula lutea – bříza žlutá (pěstovaná jako okrasná, pův. ze Severní Ameriky)
Využití
- Borka s lýkem břízy jsou všestranně využitelnými. V době kamenné se z březové kůry vyráběly boty a nádoby, oblečení z březového lýka. Nádoby takto dodnes dělají severoameričtí indiáni a Sibiřané. V nouzi se vnitřní část kůry jedla. Březová kůra odpuzuje vodu a dobře hoří i za vlhka.
- Březová voda v minulosti se na jaře navrtávaly břízy pro sladkou mízu, nebo pro téměř zapomenutou pitnou vodu, která je skryta ve vrstvě za sladkou mízou. Březová voda se užívala také jako vlasové tonikum.
- Listy jsou farmaceutickou a kosmetickou surovinou, využívají se též od dávna v léčitelství.
- Dřevo lze využít jako palivo.
Bříza je strom spojovaný s čistotou, světlem a novým počátkem. Bývá spojován se severskou Freyou, irskou Brigid a hinduistickou Sarasvatí. Bříza je také národním stromem Ruska a New Hampshire.
Spojení s novým počátkem souvisí s břízou jako symbolem jara. V severní Evropě se zapichovaly větvičky břízy na počátku zemědělského roku a při prvním vyhánění se dobytek šlehal březovými větvemi. Tak byly šlehány také mladé ženy. Je zároveň typickým stromem pro stavění májky.
Nový počátek souvisí také s narozením a proto byla v severským zemích obětována placenta bohyni Freye jejím zakopáním pod břízu.Kolébka byla také vyřezávána z březového dřeva. Bříza (Beith) je také názvem pro první měsíc keltské stromového kalendáře
Košťaty z břízy, se jako symboly čistoty, zametala posvátná místa. Z prutů břízy bělokoré se také sestávaly římské fasces. Březové metly se používala v parních lázních. Patří také mezi písmena runové abecedy jako berkana.
V lidovém léčitelství bříza vyhání moč a žluč, čistí krev, posiluje ledviny a působí dezinfekčně na močové cesty.
Jak na keš:
Výchozí souřadnice vás zavedou k větší skupince bříz (nedaleko je i malé dětské hřiště). Rod Bríza popsal roku 1753 ve své knize jistý švédský přírodověděc a lékař. V jeho životopise hledáte rok ve tvaru ABCD, kdy vyléčil švédskou královnu a stal se dvorním lékařem. Keš pak najdete na souřadnicích :
N50°0(B).(B+1)(C-1)(B-D)
E14°0(2*C).(C-A)(A+B+D)(C-D)