Již staří Řekové jezdili jako turisté do Egypta a obdivovali pyramidy v Gíze. A už tenkrát byli fascinováni velikostí, krásou a noblesou těchto staveb. Známý řecký dějepisec Herodotos dokonce napsal o pyramidách cestopis, který se těšil veliké popularitě. Tehdy Herodotos věděl jen z vyprávění Egypťanů, že tyto stavby si nechávali stavět egyptští vládcové, faraóni.
Okolo roku 3000 př.n.l. došlo ke spojení Egypta legendárním faraonem Narmerem. Již tehdy uvažovali vládcové, jak si co nejlépe zařídit bydlení i na onom světě. Zároveň museli mít ochranu před ukradením zádušních darů. Proto se jako první hrobka začala používat mastaba.Stavba mastab přetrvala i do začátku třetí dynastie. Faraon Necerichet (známější pod jménem Džoser) se začal pečlivě připravovat na vstup do říše mrtvých. Jak bylo zvykem, nechal si stavět mastabu. Po dostavbě však nebyl spokojen a proto povolal vrchního královského architekta, Imhotepa. Imhotep pochopil Džoserův nápad a hned se pustil do stavby poblíž vesnice Sakkára. Ze začátku to bylo spíše experimentování, neboť se stavbou něčeho tak monumentálního neměl nikdo žádnou zkušenost. Pyramida, byla ještě několikrát přestavována než došlo k úplné spokojenosti faraóna a architekta. Výška pyramidy je 62,5 m a základna má rozměry 109 x 121 m. Samotná hrobka leží hluboko pod úrovní země. Pyramida je středem ohromného zádušního areálu faraona Džosera o rozloze přes 150 000 m2.
Plocha poblíž Sakkáry se stala oblíbeným místem pro stavbu pyramid a to nejen ve 3.dynastii. Na poměrně malé ploše se nachází 13 pyramid z období od 3. do 13.dynastie. Pyramidy vládců 3.dynastie bychom našli po celém Egyptě. Tyto pyramidy měly stále ještě stupňovitý (nepravý) tvar. První pravou pyramidou se měla stát faraona Snofrua, ale nakonec získala zcela originální tvar mezi egyptskými pyramidami - tvar lomený.
Chufuova pyramida: Bezesporu nejslavnější, nejznámější a největší egyptská pyramida. Její název v hieroglyfech lze přeložit jako "Chufu je na obzoru". Chufu opustil královskou nekropoli v Dahšúru pro nedostatek volného místa a zřejmě i pro nedostatečné zásoby vápence. Svou pyramidu se rozhodl postavit na skalnatém výběžku Lybijské pouště u dnešní Gízy. A postavil pyramidu 146,5 metru vysokou se základnou o délce strany 230,38 m.
I Velká pyramida (resp. komory kde měl být pohřben faraon) podléhala Chufuovým náladám a přáním. Jak bylo zvykem u dřívějších pyramid, nacházela se hrobka pod úrovní země. Umístění této komory se však faraonovy nelíbilo. Proto následovala druhá komora (asi v 1/8 výšky), která je dnes nazývána Královnina. Předpokládalo se, že i tato výška faraonovi nevyhovovala. Dnes se ovšem ukázalo,že tato komora byla zahrnuta ve stavebních plánech a že stavitelé měli tuto komoru připravenou pro případ náhlé smrti panovníka. Stavitelé si uvědomovali, že stavba Královy komory a Velké galerie je úkol nesmírně složitý a komplikovaný. Nikdo nebyl schopen odhadnout dobu ukončení. Proto po dostavbě odlehčovacích komor Královy komory mohla být Královnina komora rituálně uzavřena. Králova komora, v níž byl Chufu velmi pravděpodobně pohřben, představuje další z mistrovských děl staroegyptské architektury. Její plochý strop tvoří devět obrovských bloků, které dohromady váží přes 400 tun. Za to, že ve stropních deskách je pouze několik drobných prasklin vděčí pyramida důmyslné konstrukci pěti odlehčovacích komor nad jejím stropem. Komory jsou nízké a jejich stropy tvoří obrovské, hrubě opracované bloky červené žuly. Pouze nejvyšší z nich má strop sedlový. Na stěnách se dochovala mnohá původní stavební i moderní návštěvnická graffita. Na jednom graffitu se objevuje nejpozdější doložené datum Chufuovy vlády - 35. rok. Celá úžasná konstrukce, od podlahy Královské komory až po vrchol sedlového stropu Campbellovy komory, je vysoká něco přes 21 metrů!
