Málokdo již ví, proč tu jsou, z jakého důvodu byly vytvořeny, jaký účel zde plnily. Stojí tu, v létě i zimě, rozpálené paprsky Slunce do žhava, jindy zase mokré od deště či zapadané vločkami sněhu. Poutníci, tůristé či běžní kolemjdoucí je míjejí, chodí okolo a možná si jich ani nepovšimnou, neotočí za nimi hlavu a nespočine na nich jejich zrak. Kdoví, zda je napadne nebo zda vubec tuší, jaký počet bezejmenných lidí kolem nich během celé jejich éry prošel a kolik ročních období se vystřídalo. Nebeští ptáci na nich usedají, zpívají a štěbetají, zub času je hlodá a oni tu stále jsou, pokud se věkem nerozpadnou nebo nepřijde človek-ničitel, který je zasáhne svým sobectvím. Mnohdy nás nečekane překvapí, když se při našem putování náhle vynoří uprostřed pole mezi zlatavými klasy a vykreslí nám ten zašlý, romantický kolorit starých dob a my se jakoby přeneseme strojem času někam hluboko, daleko zpět. Pojďte nyní i vy podniknout s námi toto cestování časem a zastavte se zde na malý okamžik, privřete své oči a nechte v mysli obživnout starý ztracený čas, kdy ještě kříže plnily svoji duchovní úlohu, pro kterou zde byly stvořeny. Vnímáte to, cítíte tu tolik odlišnou dimenzi od naší doby? Pokud ano, pak je to dobře a nyní, chcete-li, mužete si prohlédnout blíže naše stránky a pak i vyhledat schránky k těmto památným zvláštním místům a zapsat se do nich.