Jedná se o prapodivný křemelák, který nikde jinde neroste. K tomuto mohutnému stromu se navíc váže prastará historka o lesních skřítcích, kterými se to kdysi v údolí Kamenného potoka pod vrchem Strážným jen hemžilo. Byli to zvědavé potvůrky, šmejdili po celém lese na březích zurčícího potoka. Vyhrabávali blýskavé kamínky, které shromažďovali na tajném, dávno zapomenutém místě ve skrytých jeskyních v Divoké rokli. Při svých toulkách byli skřítci viděni až na loukách u Mírkova. Ti nejzvědavější skřítci vyšplhali jednoho letního dne od potoka až na ostroh, ze kterého bylo vidět široko daleko. Vrch kopce byl totiž tehdy úplně holý. Vlastně nebyl, rostl na něm obrovský křemelák, neboli dub letní. Hned, jak ho skřítci uviděli, nemohli se od něj odpoutat. Strom je přitahoval nejen osvěžujícím stínem rozložité koruny, ale hlavně obrovským oknem, ve kterém byla vrostlá skleněná čočka, o které nikdo nevěděl, jak se tam dostala. Byla to zvláštní čočka, skrz kterou bylo vidět až na daleké kopce za řekou. Když se skřítci oknem poprvé podívali, byl krásný slunečný den. Proto, kromě sluncem zalité krajiny za Labem, uviděli na břehu řeky valtířovské pradleny, jak praly prádlo. No, to se skřítkům líbilo. Pradleny měly nejen vysoko vykasané sukně, ale i volné haleny. Skřítci se koukali a koukali, postupně jich u okna přibývalo. Začali se nedočkavě tlačit a strkat kvůli lepšímu výhledu. Strkali se a strkali, až čočku rozbili. A výhledům na pradleny byl konec. Z dubového okna zůstala jen prázdná díra, kterou dnes už není do údolí vidět, protože celý ostroh od těch dob pořádně zarostl stromy a keři. Skřítkům, kteří okno do Labského údolí rozbili, ostatní skřítci zakroutili nohy a zahrabali podél cesty patnáct kroků od dubu východním směrem (od dubu nahoru). Byl to obzvlášť krutý trest, který se měl stát výstrahou pro všechny nedočkavé skřítky. Zahrabaní skřítci časem zakořenili a staly se z nich propletené stromky (viz. obrázek níže), které v těch místech můžeme najít dodnes. Pokud správně spočítáte potrestané skřítky (A) (A není sudé číslo), můžete se do kraje podívat i vy. Sem tam se totiž v lese otevře místečko, odkud je výhled. Pokud budete mít štěstí a dobré počasí, třeba také na břehu spatříte sličné pradleny, nebo možná také svalnaté lodníky, plavící se na šífu líným labským tokem. Skřítky už v lese nespatříte. Když v roce 1827 našli poslední drahokam, odstěhovali se neznámo kam.
Místo, kde můžete najít poklad se ukrývá na souřadnicích N50° 41.0(A-1)2 E014° 07.(A+1)00, všude vedou prastaré cestičky, tak se dobře dívejte a nechoďte přímo za šipkou .... Možné to sice je, ale ....
