První písemná zmínka o Libčicích pochází ze zakládací listiny Břevnovského kláštera z roku 993. V roce 1159 daroval král Vladislav II. Libčice maltézskému klášteru v Praze. Později náležely Libčice Zbraslavskému klášteru, a to až do roku 1420, kdy byly uloupeny v husických válkách. Po válce Libčice byly zbraslavskému klášteru vráceny a ten je roku 1558 prodal Jachymu Šlikovi z Holiče. Rok potom týž držitel postoupil e Floriánu Gryspekovi na Nelahozevsi. Zadlužené nelahozevské panství roku 1621 Ofka Gryspeková prodala Polyxeně z Lobkovic. Od té doby Libčice drželi Lobkovicové až do zrušení poddanství, tedy roku 1848. Do třicetileté války bylo v Libčicích 80 obyvatel, kostel, fara, 8 statků a 3 chalupy. Nynější obec vznikla roku 1924, kdy se spojily tři dosud samostatné vsi – Libčice, Chýnov a Letky. Městys Libčice nad Vltavou byl povýšen na město vládou Československé republiky v roce 1948.
Pár starých fotek focených kousek od místa kde se keš. nachází
V Libčicích při posledním sčítání lidu bylo napočteno 3310 obyvatel.
Je zde plná občanská vybavenost, pošta, policie, lékař, lékárna ...atd
Najdete zde hřiště na fotbal, házenou, tenis, koupaliště, dětská hřiště....
Na území města, se nachází několik zajímavých míst, ať je to Katolický hřbitov, se sochou od Františka Bílka, nebo některý ze dvou kostelů, ale nejvíce doporučuji si prohlédnout zrekonstruovaný uhelný mlýn v areálu Šroubárny.
Tak, a dost už čtení a hurá pro keš !
