Památky v údolí Polečnice
Podél Knížecí cesty mezi Českým Krumlovem a zámkem v Červeném Dvoře, letním sídlem Schwarzenbergů, především v údolí dolního toku říčky Polečnice mezi l. nádvořím českokrumlovského zámku a Starými Dobrkovicemi bylo (a z části stále ještě je) několik velmi zajímavých, převážně technických objektů.
Kovárna
Kovárna na l. zámeckém nádvoří patří k nejmalebnějším dochovaným technickým památkám Českého Krumlova. Byla zřízena v roce 1654 úpravou jednoho z objektů zrušeného pivovarského areálu na l. zámeckém nádvoří během třicetileté války. Účty stavitele Antonia Pertiho v podstatě odpovídají současné stavební podobě objektu kovárny, která se skládala z provozní a obytné části. Hlavním provozním prostorem byla dílna s novým zaklenutím valenou klenbou na dodatečně přiložené pilíře. Na dílenský prostor zřejmě již od barokního období navazovala prostorná dřevěná předsíň pro kování koňů. Z původního vybavení kovárny se dochovala výheň a kamenný podstavec pro kovadlinu. Zřejmě již v předválečném období provoz kovárny zanikl.
Zámecký pivovar
Objekt bývalého zámeckého pivovaru je umístěn na l. zámeckém nádvoří, kde jeho severní průčelí tvořilo součást hradebního opevnění českokrumlovského hradu a zámku. Vznikl v době velkého rožmberského hospodářského rozmachu rožmberského dominia. Jeho výstavba byla dokončena v době správy rožmberského dominia proslulým regentem Jakubem Krčínem z Jelčan. Poměrně brzy, již v roce 1623 byl provoz zámeckého pivovaru přesunut do areálu zbrojnice a bývalého vdovského sídla Anny z Roggendorfu. Původně přízemní budova s rozsáhlými sklepy byla později a to roku 1703 zvýšena o patro a přeměněna na sýpku. V průběhu 18. a 19. století byla část západní budovy upravena na byty pro poddané zámku. V objektu byly také umístěny řemeslnické dílny truhláře a koláře.
Most u Budějovické brány
Současně s výstavbou předsunutého opevnění s Budějovickou bránou zde byl umístěn dřevěný most s padací lávkou přes vylámaný vodní příkop, který byl zároveň vyústěním Polečnice z bývalého zámeckého rybníka. Původní konstrukce byla v roce 1729 nahrazena kamenným mostem se čtyřmi půlkruhovými oblouky. Z panského rybníka zůstala dochována hráz v úseku od dnešní budovy pošty k Budějovické bráně. Při budování kolektoru v 90. letech 20. století byly u dnešní budovy pošty zachyceny zbytky kamenného mostku přes původní výtok z rybníka, probíhající podél latránského opevnění. Nejstarší zmínky o zámeckém rybníku jsou z roku 1453. V době třicetileté války byla část rybníka zasypána předsunutými bastiony. K celkovému zrušení rybníka došlo v první polovině 18. století.
Plášťový most
První zmínka o mostu Na plášti pochází z 15. století. Dřevěná konstrukce z roku 1686 byla vystavěna na dvou kamenných pilířích a zřejmě konstrukčně navazovala na starší most s padací lávkou u vstupu do Horního hradu. V letech 1706 – 1708 byly nad mostní konstrukcí postaveny dvě samostatné kryté chodby, horní do zámecké zahrady a dolní do zámeckého divadla. Kolem roku 1764 byl zbudován dnešní kamenný klenutý most. V roce 1777 spojením dvou oddělených krytých chodeb do jedné konstrukce získal most svoji dnešní podobu.
Prachárna
Objekt renesančního původu byl zabudován do předsunutého středověkého opevnění. Vnitřní prostory jsou klenuté v obou podlažích. V severní stěně se dosud dochovaly střílny. Je pravděpodobné, že původní technické zařízení mohlo být poháněno vodním kolem na odtokovém kanálu z Polečnice v příkopu pod Plášťovým mostem. Izolovaná poloha byla vhodná k přechovávání výbušnin určených především pro potřeby panské myslivosti. Již v 19. století však byl objekt využíván jako byt.
Šiškárna
Šiškárna, neboli luštírna semen byla vystavěna v historizujícím neogotickém duchu zřejmě podle návrhu známého architekta Deworetzkého (autora architektonického historizujícího konceptu zámku Hluboká) byla postavena v roce 1853. Objekt sloužil k získávání semen z šišek jehličnatých stromů. Tento provoz tak umožňoval realizaci rozsáhlých zalesňovacích projektů na Schwarzenberském panství. V luštírně semen byly šišky nejprve uloženy na suchém dobře větraném místě.V samotném prostoru luštírny byly šišky postupně zahřívány až na 50 stupňů, kdy docházelo k postupnému otevírání šišek a šetrnému vyluštění. V konečné fázi bylo ještě provedeno odkřídlení a vyčištění nově získané suroviny. Luštírna semen, dnes restaurace Jelenka, byla postavena na bývalém ostrůvku zámeckého rybníka, který byl zřízen v letech 1593 – 1598 pro umístění zahrady s lusthausem. Později je na tomto místě umístěna výrobna sanytru (ledku amonného). Nedaleko byla umístěna brusírna drahých kovů a pila na zpracování exotických dřev. (Toto technické zařízení mělo nepohybně také vodní pohon.) Od roku 1597 zde existuje obora. V roce 1800 byl zřízen Schwarzenberský hospodářský ústav s pokusnou zahradou na místě bývalého ostrůvku (např. se zde prověřovaly nové odrůdy brambor). Po zrušení hospodářského ústavu v roce 1850 (byl značně poničen při katastrofální povodni v roce 1848) na tomto místě vznikl malý parčík, přeměněný ve druhé polovině 20. století na autobusové nádraží a nakonec na současné parkoviště osobních automobilů.
Sádky
V tomto prostoru byly ještě v poválečném období umístěny kolem budovy bašty sádky a malé rybníčky napájené přívodním kanálem. Na mapě z roku 1762 je zde zachyceno osm haltýřů a dva rybníčky.
Vápenka
Až do 60. let 20. století zde existovala největší vápenka v regionu s šachtovou pecí, která dodávala kvalitní stavební vápno. Nedaleký lom byl po staletí využíván i jako zdroj stavebního materiálu, ze kterého byla postavena podstatná část historické části Českého Krumlova. Český Krumlov byl též po staletí „horním městem“ s těžbou barevných kovů a později i grafitu.
Vodotrysk
Z původního přečerpávacího zařízení s velkým vodním kolem se nám dochovala pouze měřičská dokumentace z roku 1729 (autor K. G. Schindler). Díky shromažďování velkého množství obdivovatelů nevídaného čerpacího stroje zde byl ve 20. letech 19. století postaven hostinec Vodotrysk (dnes penzion). Na Ptačím vrchu se dosud jako součást původního zařízení dochovala přečerpávací kamenná nádrž a zřejmě i zanesené koryto pro odtok vody do zámecké zahrady. V renesančním období byl nedaleko od dnešní budovy Vodotrysku provozován dnes již zaniklý hamr.
Hamr
Hospodářský areál v Nových Dobrkovicích s technickými a obytnými budovami byl patrně postaven v renesančním období. Ve vstupu do obytné části hamru se dochoval renesanční portálek s datací 1680 a reliefními rozetkami v nadpraží. (Dveře s hamernickým znakem jsou dnes součástí sbírek Národního technického muzea.) V přestavěné budově hamru se dosud dochovala kompletní konstrukce bucharu – kobyla, topor, kamenné sloupky s čepy, hřídel vodního kola s hejblaty. Majitel hamru již opravil náhon a plánuje také obnovu vodního kola.
Kanál koryta Polečnice s dubovou alejí
V této části vodního toku Polečnice se dosud částečně dochovalo původní opevnění budované Knížecí cesty po roce 1768 z kamenných kvádrů. U dnešní lávky do Nových Dobrkovic ústí také kanál náhonu z hamru. V tomto úseku se také nachází stromová alej původní Knížecí cesty z Českého Krumlova do Červeného Dvora. Poměrně druhově pestrou skladbu aleje tvoří jasany, duby, jilmy, lípy, javory, jírovec. Nejvíce jsou zde zastoupeny duby. Podle rámcového posouzení dendrologa je přibližně polovina stromů starší více než 150 let. Na plánové dokumentaci z roku 1762 je zachycen souvislý pás této silniční aleje probíhající od bývalého vápencového lomu až na rozcestí směr Kájov, Chvalšiny.
Dobrkovický mlýn
Mlýnský areál s dochovanými budovami z různých časových etap. Nejpozoruhodnější stavbou je patrová pozdně středověká sýpka s původním krovem a kamenickými prvky. Na dekorativně členěnou vstupní bránu navazuje obytné křídlo, přestavěné na počátku 17. století s pozoruhodnými trámovými stropy. Vnitřní průčelí mlýnice má částečně dochovanou sgrafitovou fasádu. Z technického vybavení se dochoval náhon a složení uměleckého mlýna, poháněného Francisovou turbinou. V minulosti byl v mlýnském areálu umístěn také hamr.
Zdroj: www.havlikjiri.cz
Nepřikládejte k logům žádné fotografie a komentáře naznačující či dokonce prozrazující ukrytí keše, prosím. Děkujeme. // No spoiler and fotospoiler, please. Thank you.