Infotabule Mikroregion Bílé Karpaty
N 48° 54.059; E 17° 42.494
Mikroregion Bílé Karpaty v současné době sdružuje 9 obcí – Dolní Němčí, Slavkov, Horní Němčí, Strání, Březová, Lopeník, Vápenice, Vyškovec a Starý Hrozenkov. MBK má 10 624 obyvatel a rozlohu 13 968 ha. Nachází se ve Zlínském kraji, v příhraniční oblasti, v těšné blízkosti slovenské hranice. Stějně tak slovenský partner – Spoločenstvo obcí mikroregionu Javorina leží na hranici s Českou republikou, má v současnosti 4 členské obce – Bzince Pod Javorinou, Dolné Srnie, Lubina, Moravské Lieskové a rozlohu 10 816 ha. Žije v něm 6991 obyvatel. Oba mikroregiony tvoří geograficky propojené jednotné území, na kterém budou realizovat předkládaný mikroprojekt. Olbasti dopadu mikroprojektu jsou prioritně právě tyto dva příhraniční mikroregiony, celkový dopad se ale může rozšířit na celý zlínský a Trenčínský kraj, případně i mimo jejich hranice.
Na infotabuli ja názorně zobrazena mapa Bílých Karpat, s jejíž pomocí si i můžete naplánovat výlet po okolí.
Nás zajímá číslo, které je uvedeno v rohu infotabule, jedná se o poslední čtyři číslice za lomítkem: Registrační číslo projektu: CZ/FMP.03/“ABCD“
Objekt bývalého loveckého Zámečku
N 48° 54.120; E 17° 42.392
Podle písemných pramenů, resp. záznamů v urbáři ostrožské panství, existoval v obci panský dvůr již kolem roku 1592. Krátce po roce 1650 nechal Gundakar z Lichtenštejna, jenž měl své sídlo v Uherském Ostrohu, zámeček přestavět v duchu renesance. Na přestavbu byl použit materiál z tvrze, která stála na místě hřbitova. Od počátku 18. století zde sídlila lesní správa, objekt byl také využíván jako zájezdní hostinec a jeho součástí byly stáje a vozovny. Během přestavby v roce „XXXX“ došlo ke zboření části západního křídla zámku a k přestavbě hospodářských budov, které se ovšem do současnosti nedochovaly a jejich existenci můžeme doložit jen dobovými plány. V roce 1948 byl objekt v majetku krajské správy lesů, lesní závod Luhačovice, která jej roku 1960 předala obci a následně jej do užívání získalo místní JZD. Na začátku 70. let 20. století se budova dočkala rekonstrukce do současné podoby. V patře došlo k otevření arkád a také byla k budově přistavěna schodišťová hala. Nad velkým sálem navíc přibyla ubytovna. V dalších letech byl zámeček pronajímán, jedním z posledních nájemců byl fotbalový klub FC Strání. Od roku 2003 procházel rozsáhlou rekonstrukcí a přeměnou na penzion. V interiéru se dochovaly ceněné historické prvky, včetně původních kleneb z doby barokní přestavby i zbytky výzdoby z poloviny 19. století nacházející se v patře zámečku.
Nás bude zajímat letopočet, kdy proběhla přestavba (není to ten letopočet, co je na Wikipedii), součtem všech číslic dostanete dvojciferné číslo a indicii "E".
Farní kostel Povýšení Svatého Kříže
N 48° 54.216; E 17° 42.153
Počátkem roku 1909 je architektem a městským stavitelem Václavem Wittnerem zpracován projekt nového kostela. Na jaře roku 1909 byly zahájeny přípravné práce a za dva roky v září došlo za obětavé pomoci a podpory pozdějšího olomouckého arcibiskupa Dr. Antonína Cyrila Stojana, zdejšího faráře P. Stanislava Spáčila a starosty obce Josefa Kohna k otevření nového kostela. Náklady činily 184.804,58 Kč. Chrám byl vysvěcen 24. září 1911 Dr. Karlem Wisnarem, světícím biskupem olomouckým.
Kostel Povýšení svatého Kříže je jednolodní budova s krátkou příčnou lodí, odsazeným pětibodce ukončeným presbyteriem, sakristií na jihovýchodní straně a hranolovou věží ve vstupním, západním průčelí. Jedná se o stavbu z let 1909 - 1911, jež byla postavena v novogotickém stylu a je hodnotným dokladem architektonické tvorby počátku 20. století. V presbytáři je hlavní oltář, na kterém je obraz představující císaře Heraklia s nalezeným křížem Kristovým v rukou, dílo akademického malíře Jana Köhlera z Nenkovic u Kyjova z roku 1911.
Nás budou zajímat rozměry kostela, které jsou ke zjištění na této infotabuli: délka „F“m, šířka lodi 11m, šířka příčné lodi 20m, výška klenby „G“m, výška věže „H“ m (Indícii H berte vč. číslic za desetinnou čárkou!)
Kaplička Uhliska
N 48° 54.450; E 017° 41.648
Kaple pochází z roku 1816 a je vystavěna jako kaple Panny Marie Bolestné. Nechal ji postavit na svém poli v Uhliskách sedlák Jan Popelka. Povolení ke stavbě dostal od arcibiskupského úřadu v Olomouci. Vedle kaple jsou krásné památné lípy, které byly vysazeny ve stejném období.
Každoročně v srpnu se zde konají bohoslužby. Víru zdejších lidí dokládá deset dalších sakrálních staveb. (Kaplička u nového hřbitova, Boží muka směrem na Březovou „Zajačí“, Boží muka nad Santrou „Záhumenice“, Boží muka „Sv. Cyrila a Metoděje“, Kříž sv. Cyrila a Metoděje s památnou lípou, Kříž „Rubanice, Kříž "Zelnice“, Kříž „J.A.Komenského“…)
Stojíte před kapličkou a zde stojí už jen jedna lípa - po pravici. Na kmeni je zelená cedulka, která má "I" řádků (jedná se o jedno z nejmenších prvočísel).
Finálka
Finálka měla být původně zde u kapličky, bohužel z důvodu ochranného pásma kolem památných stromů jsem ji musel umístit jinam.
Výpočet:
N 48° 5(A+B+C+D). (G×H + G)
E 17° 4(B). (F×E - 4×E - I)
Zdroje:
www.bile-karpaty.cz/
http://cs.wikipedia.org/
http://www.strani.cz/