První keš ze série Římská armáda.
Pretoriánská garda byla jednotka tvořící tělesnou stráž římských císařů. V pozdních fázích impéria byl vliv pretoriánů a jejich velitelů nesmírný často větší než vliv samotného císaře. Nezřídka sesazovali nebo dosazovali císaře na trůn.
Historie:
Formálně byla prétoriánská garda zřízena Octavianem (pozdějším císařem Augustem) krátce po jeho vítězství v občanské válce nad Markem Antoniem. Nicméně podobné skupiny osobních strážců známe již z dřívějších dob. V období pozdní římské republiky si vojevůdci začali kolem sebe držet tzv. "skupiny přátel"
Za vlády císaře Tiberia byl v roce 15 n. l. na okraji Říma vystavět prétoriánský tábor (castra praetoria), kam pak koncentroval všechny kohorty prétoriánů. Tiberius se tak vlastně stal jakýmsi "druhým zakladatelem" prétoriánské gardy, což bylo také téměř určitě důvodem, proč prétoriáni přijali štíra (znamení, ve kterém se Tiberius narodil) za svůj znak.
Války konce prvního a začátku druhého století a také tendence císařů se jich osobně účastnit dostala prétoriánskou gardu do předních linií, kde se vypracovala na skutečnou ryzí bojovou elitu římské armády.
V roce 312 Constantin poslední zbytky Pretoriánské gardy rozpustil. Vojáci byli posláni do různých části říše a tábor Castra Praetoria byl stržen. Pretoriáni sloužili císařům přes 300 let.
Výzbroj:
V poli měli prétoriáni stejnou výzbroj jako obyčejní legionáři s tím rozdílem, že patrně používali o něco déle oválný typ štítu.
Jiná byla situace, konal-li prétorián službu v Římě v císařském paláci nebo při doprovázení císaře. V takovém případě byl voják oděn do normální římské tógy, v jejíchž záhybech ukrýval opasek se zbraněmi. Důvodem byla stará římská tradice, která zakazovala přítomnost ozbrojených vojenských jednotek uvnitř tzv. pomeria (pomerium - posvátná hranice města Říma). Dokonce i vojáci slavící triumf měli na sobě pouze tuniku s vojenským páskem (cingulum). Navíc, ani římští císaři nechtěli dráždit lid veřejným vystavováním ozbrojenců v Římě.
Přesto existovaly určité znaky, které byly typické pro prétoriánskou gardu a odlišovaly ji od legií. Kromě již zmíněného nošení civilní tógy při službě v Římě to byly především symboly měsíců a hvězd a štírů, které se vyskytovaly na štítech a vojenských odznacích prétoriánů.
Další odlišností byly vojenské odznaky (signa). Na prétoriánské odznaky byly, na rozdíl od legií, připevněny i obrazy císaře (imagines) a nejrůznější druhy korun, věnců a jiných dekorací, které získala jednotka za statečnost v boji. Nosiči vojenských odznaků (signiferi) prétoriánské gardy měli k přilbě připevněnu lví hlavu a kůži - u legií to byla kůže medvědí.
