H-Svatoplukovy pruty
Po zániku Sámovy říše na dlouho umlká souvislá řeč pramenů, takže právě do 7. - 9. století umístili kronikáři bájná, avšak nedoložená česká knížata: Přemysla, Nezamysla, Vojena, Vnislava, Neklana či Hostivína. Z mlhy dohadů se kolem roku 830 vynořuje až zakladatel Velké Moravy kníže Mojmír I. Mocenské centrum Mojmírova státního útvaru leželo v Jihomoravských Mikulčicích. Asi v letech 833-836 připojil Mojmír I. ke své říši Nitriansko, odkud vypudil knížete Pribinu a později i další území.
Po Mojmírově smrti r. 846 vládl Velké Moravě do roku 870 jeho synovec Rostislav, kterého na knížecí stolec dosadil panovník Východofrancké říše Ludvík Němec. Ten předpokládal, že se Rostislav I. bude podřizovat jeho zájmům ve střední Evropě. On ale spíš podporoval jeho odpůrce. Vyhnal ze země latinské kněze a za tehdy hraniční řekou Dunaj vyplenil Východofrancké území. V následujících letech připojil ke své říši některá území v dnešním Maďarsku a s Ludvíkem Němcem svedl několik dalších vítězných bitev. Po roce 860 vyslal Rostislav poselstvo k papeži Mikuláši I. a požádal jej o "učitele", který měl šířit křesťanství na pohanské Velké Moravě. Papež však potřeboval spojenectví císaře Ludvíka Němce, tak Rostislavově žádosti nevyhověl. Ten se pak se stejnou žádostí obrátil k byzantskému císaři Michalovi III. a on mu poslal na Moravu Konstantina /Cyrila/ a jeho bratra Metoděje . Ti se zasloužili nejen o vzdělání a šíření křesťanství u moravského lidu, ale i založení biskupství a u papeže uznání Velkomoravské říše nezávislé na Východofrancké říši. Ludvík Němec několikrát vtrhl na Velkou Moravu. Roku 864 Rostislava oblehl v jeho hlavní pevnosti na hradě Devín a ten byl přinucen umožnit návrat latinských kněží. Na vládě se začal podílet se svým synovcem Svatoplukem, kterému podstoupil Nitrianské knížectví. Po Rostislavově smrti roku 870 ve vězení v Řezně, kam ho po pokusu o zabití Svatopluka uvrhl císař Ludvík Němec, se roku 871 ujímá vlády jako třetí a nejvýznamnější Mojmírovec vlády na Velké Moravě.
Svatopluk I. roku 874 uzavřel tzv. Forcheimský mír. Tím se sice zavázal odvádět Východofrancké říši poplatky a uznávat její svrchovanost, ale měl se svým sousedem zajištěn mír a prostor pro vlastní mocenskou expanzi. Postupně získal území podel horního toku řeky Visly, dále ke své říši pevně přimknul dnešní severomoravské oblasti (Opavsko, Holasicko). V roce 881 připojil kraj podél řeky Tisy a roku 882 Svatopluk I. vtrhl do Východní Marky (dnešní Rakousko) a vypudil odtud markrabata Viléma a Engelšalka. V letech 883 a 884 připojil k Velkomoravské říši celou Panonii a vzápětí také Lužici. V roce 888 zemřel první doložený Přemyslovec Bořivoj I., kterého si jako svého zástupce v Čechách vybral sám Svatopluk I., a který se po Bořivojově smrti se zmocnil přímé vlády v Čechách. Bořivoj I. se mj. proslavil osidlením kopce Žiži a na něm založením stavby Pražského hradu na místě kamenného stolce, kde se usazovali králové českého kmene. Kníže Svatopluk zemřel roku 894.
Podle legendy když umíral, tak rozdělil svou zemi na tři díly a třem svým synům zanechal po jedné části. Prvního, Mojmíra, ustanovil hlavním vladařem Velké Moravy. Nitrianským knížetem se stal Svatopluk a Predslav byl vládcem oblasti dnešní Bratislavy, která se dříve pravděpodobně po něm jmenovala Pressalauspurch /Prešpurk/. Napomínal je pak, aby jeden proti druhému nečinili rozbroje a ukázal jim takový příklad: Vzal a svázal 3 pruty a podal je prvnímu synovi, aby je zlomil. Když tomu nestačily síly, dal je opět druhému a podobně i třetímu. Potom rozdělil ty tři pruty a dal jim je po jednom. Oni je vzali a ihned přelomili. A tímto příkladem je napomenul a pravil. Povstane-li mezi vámi svár a řevnivost a rozdělíte se ve tři vlády, tak se zahubíte navzájem a sousedními nepřáteli budete zničeni. Když pak po Svatoplukově smrti setrvali v míru jeden rok, vznikl mezi nimi svár a roztržka. Jeden proti druhému pozvedli vnitřní válku a začal rozpad mohutné Velké Moravy. Nejprve roku 894 přišla o Panonii. V roce 895 se po nástupu Spytihněva I. /syna Bořivoje I./odtrhly Čechy. O rok později musel Mojmír II. oželet Potisí, které získávají Maďaři. Po neustálých rozepřích se svým bratrem Svatoplukem II. musel Mojmír II. po napadení od Bavorů, podporujících jeho bratra, svést vítěznou bitvu a Svatopluka i s Bavory ze země vyhnal. Podařilo se mu taky po nástupu papeže Jana IX. ve Valech u Mikulčic zřídit arcibiskupství, které po smrti Mojmíra II. roku 906 po bitvě poblíž Nitry s Maďary, ještě několik desetiletí vyvíjelo svoji činnost. Velká Morava se Mojmírovou smrtí rozpadla na několik územních celků. Samotná Morava se stala součástí území ovládaného Přemyslovci, a o nich až v další keši.
100020122102221
2220201020021
