Moře klidu #1 (Okolí Teplic)
Chceme moře v severních Čechách!
Požadujeme vytvoření vnitrozemského moře v Podkrušnohoří v prostoru zbytkových jam vytěžených hnědouhelných dolů!
„Víme, že v Čechách můžeme mít mořské pobřeží i mořské hlubiny. A vidíme nabízející se prostor pro unikátní krajinotvorné, architektonické a urbanistické projekty. Nechceme promarnit neopakovatelnou příležitost stvořit krajinu, která může změnit českou společnost. Jsme přesvědčeni, že jedině tak je možné správně využít mimořádný potenciál, který severočeská podkrušnohorská krajina v současné době má. Podle našeho názoru se tu otvírá prostor pro opravdu velkorysé a svobodné uvažování a projektování, v českém prostředí dosud nevídané.
O podobě Moře klidu, jak je pracovně tato budoucí vodní plocha nazývána, je možno uvažovat v několika variantách dle územního rozsahu: v té nejskromnější by se moře prostíralo v přirozeném pásu prohlubní téměř desetikilometrové šíře a mělo by plochu zhruba 20 000 ha s délkou pobřeží minimálně 60 km, velkorysejší varianta zahrnuje území od Kadaně po Teplice s plochou až 60 000 ha a délkou pobřeží minimálně 120 km. Maximální hloubka bude více než 150 metrů. Všechny varianty předpokládají propojení jednotlivých zbytkových jam a jejich následné zaplavení mořskou vodou kapacitním vodovodem z Baltského moře. Toto řešení je vodohospodářsky šetrné a technicky relativně jednoduché.
Viz zmenšený náhled mapky; kliknutím na něj otevřete originál v původní velikosti na stránce o. s. Moře klidu.
Dosud běžně přijímané plány na obnovu podkrušnohorské krajiny, které představují těžařské společnosti – tedy především lesnické rekultivace soustředěné kolem menších sladkovodních jezer – jsou dle o. s. Moře klidu ve svém deklarovaném záměru vytvořit v Podkrušnohoří rekreační oblast velice nedůsledné a krátkozraké. Naproti tomu vytvořením Moře klidu vznikne v České republice jedinečný krajinný komplex se skutečně zajímavým reliéfem, příznivým klimatem a pozoruhodným rostlinným i živočišným druhovým složením. Především se ale díky své mimořádné atraktivitě stane přitažlivým pro místní i zahraniční investory, což jedině může být předpokladem nové a dlouhodobé prosperity celého regionu.“
Z webových stránek o. s. Moře klidu.
Moře klidu – smělá vize a naplnění odvěké touhy české společnosti
Na snímku je pohled z paluby ledoborce „Julius Payer“ na Bouřňák a Pramenáč. V dálce vidíme Hrob (vlevo), sídliště ve Střelné (uprostřed) a vpravo nezatopenou část Mstišova. Právě plujeme nad bývalou vápenkou v Řetenicích.
Další fotografie zachycující moře u zámku Jezeří je na stránkách o. s. Moře klidu (zde).
„Jedním z důvodů, proč česká společnost nemohla minimálně od počátku novověku spoluurčovat směr a tempo evropského civilizačního vývoje, byla nepochybně skutečnost, že český stát neměl přístup k moři,“ uvádějí iniciátoři. Moře klidu tak dle iniciátorů naplní odvěkou touhu české společnosti a jako smělou vizi, která může dát této společnosti unikátní impuls: může ji sjednotit, inspirovat a mobilizovat její tvůrčí a podnikatelský potenciál, může být počátkem období pozoruhodného společenského vzestupu doprovázeného oprávněným růstem národního sebevědomí. „Jedině skutečná vize má takovou energii a kouzlo. Moře klidu, název, který jsme prozatímně našemu moři dali, má podle našeho názoru schopnost tento potenciál dobře vyjádřit, vyjádřit současně velikost a pronikavost myšlenky i její střízlivost, realističnost a věcnost.“
Převzato ze stránek Občanského sdružení Moře klidu - originál textu zde. Nepatrně zkráceno.
„Možná to vypadá odvážně, možná až směšně, ale my to myslíme vážně. Severočeská podkrušnohorská krajina má mimořádný potenciál a nám se otevírá neopakovatelná příležitost pro velkorysé projektování,“ tvrdí člen sdružení Jan Plíšek, který stejně jako většina ostatních tvůrců bizarní myšlenky nepochází ze severních Čech. Název Moře klidu zvolilo sdružení symbolicky. Odkazuje na Moře klidu na Měsíci, protože má vzniknout ve vytěžené „měsíční“ krajině kolem Mostu. Nynější zatápění bývalých lomů sladkou vodou a vznik několika jezer je podle Plíška málo. „Chybí koncepce. Proto hledáme odborníky, kteří by se vážně podívali na naši vizi,“ dodává Plíšek. Podle jeho odhadu by se mapa regionu mohla změnit už za 20 až 30 let.
Součástí velké varianty Moře klidu mělo být původně i Jezero Milada, ale vzhledem k pomalé rekultivaci je o něm finálně uvažováno jako o městském parkovém jezírku nově založené megapole mezi Teplicemi a Ústím nad Labem. Nová aglomerace na mořském břehu se měla stát protiváhou a konkurencí Prahy.
Odborníci považují návrh za recesi. „Je to ekonomicky nereálné. Zvlášť dnes, když z každé koruny je potřeba získat korunu a deset haléřů,“ reagoval pobaveně obchodní ředitel společnosti ČEZ Teplárenská Petr Hodek, který má zkušenosti s vedením teplé vody na dálku. Plíšek ale trvá na tom, že technické záležitosti jsou na celé věci to nejjednodušší. „V Libyi mají tisíce kilometrů vodovodů ze Sahary. V USA (v New Orleansu) použili při záplavách čerpadlo s výkonem 600 kubíků za sekundu,“ namítá. (Viz článek zde). Náklady na stavbu a provoz jsou podle něj srovnatelné se současnými náklady na rekultivace.
„Podpora lidí pro nás bude důležitá k jednání s těžaři a úřady. Jde o to, aby nás brali vážně,“ dodává Plíšek. Teplice by se podle plánů sdružení ocitly na pláži. Ovšem Bílina, Most a další severočeská města by skončila na mořském dně.
Autor článku: Artur Janoušek (originál článku zde). Zkráceno.
Některé objekty již v předstihu stojí. Je to např. maják u Strupčic (foto zde) a Duchcovská marína (text a obrázky z jejího slavnostního otevření v říjnu 2014 jsou zde).
Vikingská loď (vlevo) a dvě plavidla nostalgické linky. Repliky staroegyptské lodi (vpravo) budou po obrácení plachty a jejím napnutí každý večer sloužit jako kina.
Hezká videa (prezentace o. s. Moře klidu na Youtube)
Duchcovská marína: Česko má první námořní přístav (reportáž z jeho otevření je zde).
MOŘE KLIDU - prezentace (zde).
* * *
Dodatek autora této keše
Domnívám se, že je třeba popularizovat odvážné myšlenky občanského sdružení Moře klidu i na stránkách věnovaných geocachingu. Vždyť řečeno s básníkem: „Malý je ten, kdo má jen malý cíl.“
V současnosti opravdu nemáme z našeho území přímý přístup k moři, ale tak tomu v minulosti dosti často nebylo. Ještě za posledních Přemyslovců sahalo území, na kterém panovali, od Baltu až po Jadran. Později bylo české království součástí Rakouska a Rakousko-Uherska, jehož hranice dosahovaly až k Jaderskému moři. Po 1. světové válce měla ČSR v rámci válečných reparací od Německa do r. 1957 pronajatou část polského města a přístavu Štětín a kousek území v hamburgském přístavu (to nám patří dosud, ale je prý hrozně zdevastované, hlavně budovy na břehu). Po válce měla ČSR námořní obchodní flotilu, která fungovala až do 90. let, než byla „úspěšně zprivatizována“ Viktorem Koženým...
Je jasné, že bude třeba vyřešit ještě mnoho úkolů. Občanské sdružení plánuje zřízení tzv. Klidné Milice (mužské osazenstvo v „borátových“ plavkách) s tím, že vše se pod ministrem vnitra bude řídit speciálním „Zákonem o Moři“. V dané lokalitě zřejmě dojde na základě mezinárodních dohod ke vzniku bezcelní zóny.
Podle nejnovější verze projektu (ve variantě s vodní hladinou na kótě 300,00 m n. m.) vypracované projekční kanceláří GC-PROJ s. r. o. by měla být vybudována na linii Pozorka (u kapličky) – Újezdeček – vodárna na západním okraji řetenického lesoparku (nad bývalou vápenkou) hráz vysoká od základové spáry v nejvyšším místě 99,3 metru. Hráz je navržena jako sypaná zemní s jílovým těsněním, tedy z materiálů, kterých je tu po nedávné důlní činnosti všude dost. Do jejího tělesa bude uloženo cca 51,5 mil. m3 stavebního materiálu, což je skoro 5,5krát víc než v Nechranicích). Po hrázi v Dalešicích to bude druhá nejvyšší sypaná hráz v ČR, ale svojí délkou 4051 metrů překoná naši nejdelší hráz tohoto druhu u Nechranic o 800 metrů. A to je jen jeden z několika úseků tohoto grandiózního vodního díla! Náklady na stavbu však nebudou tak vysoké, jak by se na první pohled zdálo. Do výstavby se totiž zapojí velkorypadla, zakladače a další technika a pracovníci povrchových dolů, které budou následně zaplaveny.
Je mou ctí oznámit, že ve výběrovém řízení na dodavatele stavby hráze II/1 – Újezdeček (na k. ú. obcí Újezdeček, Dubí-Pozorka a Teplice-Řetenice) zvítězila naše firma GC-STAV s. r. o. v konkurenci třiatřiceti firem z celého světa. Ředitelka PR odboru naší firmy nedávno absolvovala pracovní návštěvu Čínské lidové republiky, která má čerstvou zkušenost s přesídlením 1,3 milionu (a později ještě dalších 4 milionů) obyvatel v oblasti vodního díla 三峽 (Tři soutěsky).
Jak najít keš
Jak jinak, bude to zas mysterka. Souřadnice finálky zjistíte výpočtem.
Otevřte si tabulku more.xls. Na prvním listu si přečtěte zadání. Hned se taky podívejte i na druhý a třetí list, ať na obrázcích vidíte, o co jde. Je to zase o přehradě, ale na rozdíl od Vodního díla Všechlapy se budete muset částečně podílet na jejím projektování. Konkrétně bude vaším úkolem vypočítat množství vody v nádrži. Nebojte se, nebude to u vodního díla Moře klidu, ale jen u cvičné nádrže.
Vypočtený objem nadržené vody při napuštění na zadanou hladinu (na kótu 210,00 m n. m.) v milionech m3 zaokrouhlete na tři desetinná místa a přičtěte 2.
Z tohoto součtu pak vypočtěte druhou odmocninu. Dostanete číslo složené z číslic ABCDEFGH... Desetinné čárky si nevšímejte a číslici H nezaokrouhlujte.
Tyto číslice nakonec dosaďte do vzorců pro výpočet finálních souřadnic:
N 50° 38.(HCE + 5)´ E 13° 47.(GFD + 6)´
Ještě kontrola zaokrouhlování kalkulačky (100/19 = 5,2631578(947...) a souřadnic:
... a je to!
Poznámky
-
Návod je snad dostatečně výstižný. Domnívám se, že luštění mysterek je poslední možnost v životě, jak se doučit zameškanou nebo neprobíranou látku ze základní/střední/vysoké školy. Pokud to bude i tak těžké luštění, pak mohu později připojit ještě alternativní úlohu.
-
Tato keš by měla být jedna z mnoha, které se budou týkat projektu Moře klidu. Následovat by mohly např. #2 Bílina a okolí, #3 Mostecko atd. Iniciativě kačerů se meze nekladou, ba naopak – bude jednoznačně vítána. Proto jsem změnil původní název.
-
Děkuji Helče.cz za poskytnutí poloviny fotky, připomínky k listingu a hlavně ke zlidštění zadání úlohy, za kontrolu textu a výpočtů a o. s. Moře klidu (zvl. p. Plíškovi) za cenné připomínky.
-
Raději nedávejte do keše žádné GC, TB, CWG nebo cennější předměty na výměnu. Zdá se, že nějaký mudla keš našel a vzal si ducha pro FTF.
-
Literatura a webové odkazy
- Stránky o. s. Moře klidu: http://moreklidu.cz/?page_id=4 (úvod), http://moreklidu.cz/?page_id=6 (mapy), http://moreklidu.cz/?page_id=8 (fotky)
- Článek Artura Janouška na serveru iDNES.cz:
http://cestovani.idnes.cz/sdruzeni-chce-zatopit-doly-vodou-z-baltu-a-vytvorit-u-mostu-more-ph6-/po-cesku.aspx?c=A120924_163543_usti-zpravy_alh
- Článek Romana Nešetřila na iDNES.cz: http://usti.idnes.cz/otevreni-pristavu-duchcovska-marina-u-more-klidu-f7m-/usti-zpravy.aspx?c=A141006_121904_usti-zpravy_alh
- Duchcovská marína: Česko má první námořní přístav. Video na https://www.youtube.com/watch?v=NdCQ4-S7vAg
- MOŘE KLIDU - prezentace (video): https://www.youtube.com/watch?v=9SI5FzI_Yrg&index=6&list=UUMiBnuEQlW_oGW2rnwiULdg
- Odkazy na fotografie v textu vedou na oficiální stránky o. s. Moře klidu (http://moreklidu.cz/?page_id=4). Foto v záhlaví převzato a zmenšeno se souhlasem autora Martina Hraboška.
Generální ředitelka firmy GC-STAV s. r. o. (vpravo) za asistence hlavního inženýra (vlevo) nacvičuje své vystoupení při slavnostním položení základního kamene. Proslov se prý naučí zpaměti.
Chybička se sice vloudila, ale zlomenina se dobře hojí.
Konec textu
GC5M7R8 – verze 1.2 z 22. 6. 2016
(CC BY-SA 3.0 CZ) ladislavappl 2015
