D1
Stavba dálnice D1 byla schválena již 4. 11. 1938. Tehdy se počítalo s dálničním propojením Prahy a Podkarpatské Rusi. Se stavbou první české dálnice (nepočítáme-li stavbu "německé" dálnice na Moravě, jež začala asi o měsíc dříve než stavba D1) se započalo 2. 5. 1939, ale práce byly přerušeny 2. světovou válkou.
I když byla výstavba po válce v omezeném rozsahu obnovena, došlo v roce 1950 k jejímu definitivnímu zastavení. V roce 1963 byla schválena páteřní síť českých dálnic a počítalo se samozřejmě i se stavbou D1. Oproti původním plánům z roku 1939 se trasa i parametry změnily, proto můžeme ještě dnes nalézt opuštěné a nepoužívané mosty z třicátých a čtyřicátých let minulého století v okolí vodní nádrže Švihov (Želivka) a v Chřibech.
Výstavba dálnice D1, jak ji známe dnes, začala 8. 9. 1967 a již 12. 7. 1971 byl otevřen vůbec první dálniční úsek u nás, a to mezi Prahou a Mirošovicemi. Souvislý dálniční tah mezi Brnem a Prahou byl dokončen 8. 11. 1980, kdy se jako poslední stavěla část dálnice u Humpolce.
Podle původních (federálních) plánů měla dálnice D1 vést na Slovensko a končit na hranicích s Ukrajinou. Po rozdělení republiky byla její trasa ukončena na hraničním přechodu Starý Hrozenkov. Od D1 se měla u Tučap na Vyškovsku odklánět dálnice D47 na Ostravu. V roce 1993 byla trasa D1 převedena do blízkosti Zlína a směřovala na hraniční přechod Střelná. Toto rozhodnutí bylo změněno v roce 1996, kdy bylo rozhodnuto o ukončení D1 v mimoúrovňové křižovatce Hulín, dále na Slovensko měla pokračovat rychlostní silnice R49. V roce 1999 byl konec D1 posunut až k Lipníku nad Bečvou. Konečně v roce 2006 bylo rozhodnuto o tom, že jako D1 bude označen i zbývající úsek Lipník n. B. – hranice s Polskem. Dálnice D1 tak dnes označuje tah výhledově spojující tři největší města země – Prahu, Brno a Ostravu. Vzhledem k historickému vývoji tedy byly jako D47 stavěny dva úseky od Holubic u Brna až k Vyškovu a sedm staveb mezi Lipníkem n. B., Ostravou a polskou dálnicí A1.
V září 2009 bylo zprovozněním posledního chybějícího úseku Vrchoslavice – Kojetín dokončeno dálniční spojení Praha – Kroměříž, přičemž výstavba tohoto prodloužení dálnice D1 dále na východ byla zahájena v prosinci 2001 stavbou Vyškov – Mořice. V listopadu roku 2009 pak bylo zprovozněním staveb Bělotín – Hladké Životice a Hladké Životice – Bílovec dosaženo spojení Prahy a Ostravy čtyřpruhovými komunikacemi, do otevření D1 okolo Přerova pomocí rychlostních silnic přes Olomouc (D1, R46, R35 a opět D1). V prosinci 2010 byl zprovozněn úsek Kroměříž-východ – Hulín dálnice D1 anavazující úsek Hulín – Skalka rychlostní silnice R55, čímž bylo významně zkvalitněno napojení Zlína a Zlínského kraje na dálniční síť. V červenci 2011 pak byla dokončena stavba Kroměříž-východ – Říkovice. V listopadu 2012 byl zprůjezdněn hraniční úsek Bohumín – statní hranice s Polskem. Poslední chybějící úsek celé D1 bude zprovozněn v okolí Přerova. Poté bude celá D1 měřit 377 km.
Zdroje: wikipedia.cz; dalnice.com; rsd.cz
K výpočtu souřadnic této keše bude zájmový úsek dálnice D1 Kojetín – Kroměříž-západ - Kroměříž-východ
Tento úsek byl zprovozněný v „A.“ měsíci roku „B“. Stavba byla prováděna ve dvou částech, úsek z Kojetína po Kroměříž-západ se stavěl 29 měsíců, přestavba obchvatu Kroměříže na součást dálnice trvala 44 měsíců. Tyto dva úseky vedou celkem před „C“ katastrálních území a jejich celková délka je „D“ kilometrů. Pokud úsekem pojedete autem, přejedete dohromady přes 8 mostních konstrukcí a „E“ mosty křížící dálnici podjedete. No a aby jste vůbec mohli Vaším vozidlem úsek projet, měla by být jeho konstrukční rychlost vyšší než „F“ km/h.
No a dosazením zjištěných hodnot získáte souřadnice, na kterých Vás čeká schránka
49° (A+C+E).(A*F-C-D-E)
17° (2*A+2*E).(B-D*F*E+3)
V okolí finálky se mohou vyskytovat mudlové, buďte prosím při odlovu obezřetní ;)