Dědičná štola - okolí portálu
První zpráva o nálezu uhlí na Moravě je z roku 1753. V Oslavanech - jižní části revíru, se započalo s těžbou kolem roku 1755. Až do roku 1783 se černé uhlí na Moravě těžilo jedině na oslavanském panství. Na rosickém panství u Zastávky se začalo těžit o pět let později v roce 1788, i když první písemný záznam o nálezu uhlí v této části je z 23. září 1769. Těžila se zde také kamencová břidlice. Stejně jako uhlí oslavanské i uhlí zastávecké se plně kvalitou vyrovnalo nejlepším druhům uhlí těženého v cizině. Od poloviny 18. století se projevoval citelný nedostatek v té době jediného známého paliva v habsburských zemích, kterým bylo dříví. Nález uhlí na Rosicku-Oslavansku měl obrovský význam nejen pro rozvoj brněnského průmyslu, ale i samotného města Brna i Vídně. 
Dědičná štola - portál
Dědičná štola též Erbštola je 3084 m dlouhá štola sloužící k odvodnění důlních děl jižní části Rosicko-oslavanského revíru. Klasicistní kamenný portál štoly se nachází na úpatí skalnatých strání na levém břehu Oslavy. Štola mírně stoupá, na svém konci je 130 m pod povrchem. Cca 200 m od jejího ústí se ve štole ukrývá podzemní kryt. 
Schéma posledních metrů dědičné štoly
Ražba štoly začala roku 1856; z té doby pravděpodobně pochází i portál. Ražena byla severním směrem. Propojila jámu Charlotta, jámu Anna a ukončena byla v jámě Simson ve Zbýšově. Ražba trvala 28 let. Krom odvodňovací funkce se štolou též občas vyváželo uhlí z blízkých jam a chodeb. V roce 1908 sloužila štola jako skladiště dynamitu a v roce 1940 zřídili němečtí vojáci ve štole protiletecký kryt (do roku 1970 udržován jako kryt civilní obrany). Dnes slouží štola jako hlavní odvodňovací dílo pro celý revír (až na úroveň této štoly jsou veškerá důlní díla zatopena). Voda ze štoly vytéká do řeky přes čistírnu důlních vod, vybudovanou na druhém břehu řeky. Vstup do štoly je uzavřen (pravděpodobnost výskytu důlních plynů!). 
Pohled do útrob štoly
Dědičná štola leží zhruba uprostřed naučné stezky Permokarbonem Boskovické brázdy. Stezka se táhne od „mostu k mostu“ a je skoro jedno, z které strany si ji projdete. Po celé délce je lemována informačními panely. Kousek od Dědičné štoly můžete po schodech vystoupat k bývalému dolu Kukla (později Václav Nosek).
Zdroje: Nejvýznamnějším informačním zdrojem k celé problematice jsou knihy Jarmily Plchové a to zejména ROSICKO-OSLAVANSKÁ ČERNOUHELNÁ PÁNEV V DATECH a ROSICKO-OSLAVANSKÝ UHELNÝ REVÍR. Přímo na internetu jsou pak k dispozici stránky Vlastivědného spolku Rosicko-Oslavanska na www.rosicko-oslavansko.cz a bohaté informace o hornictví obecně na www.hornictvi.info. Pro zájemce vřele doporučuji návštěvu muzea http://www.rosicko-oslavansko.cz/index.php?l1=2&l2=12&l3=27.
Další informace můžete získat hned u štoly na přilehlé informační tabuli.
Při odlovu buďte opatrní před prozrazením úkrytu