Průmysl v Litvínově
Litvínovská manufaktura na sukno byla založena roku 1715 Janem Josefem z Valdštejna. Šlo o centralizovanou výrobu produktů, avšak jednalo se pouze o lidskou práci bez použití strojů. To se změnilo téměř až v posledním období tohoto slavného podniku po nástupu průmyslové revoluce. V roce 1819 se Valdštejnové spojili s průmyslníkem Johanem Ferdinandem Rohmeldem a podnikatelem Josefem Haubtigem a ti po získání majoritního vlivu v podniku a stavební přestavbě 1815 -1817, zavedli parní stroje. Tímto krokem se manufaktura změnila na továrnu. Podnik však během let ztratil paradoxně na významu, neboť trh byl ovládán vlnařskými podniky Liberecka. Po hospodářské krizi 1847 – 1848 přestala továrna na sukno existovat.
Ale na začátku 19. století vzniká v Litvínově řada továren hlavně v oblasti vyústění Šumenského údolí a dále poblíž dnešního nádraží. Továrny byly textilní (Marbach & Riecken na Šumné, Guldner a Halirz později Schick, E. G. Pick, Reimann později Keller), hračkářské (Heller a Schiller) nebo na ohýbaný nábytek (Teibler a Seemann). Litvínov se stal průmyslovým centrem. Později se přidala také těžba uhlí.
V blízkosti továren si majitelé nechali stavět vily obklopené vlastními parky. Na menší ploše napodobovali francouzské a anglické parky a ty svou zelení částečně negovaly nepříjemné tovární prostředí.
Rieckenova vila
Tato vila je z „továrních“ vil asi nejznámější, byla i v televizním seriálu Šumná města. Nachází se na katastru části Litvínov-Šumná s čp 2. V parku vily jsou 2 památné stromy. Této vile je věnována keš
GC2FQ8N , proto ji vynecháme.
Vila Hanna byla postavená roku 1868. Původním majitelem byl Wilhelm Riecken (provozoval bavlnářskou textilku v Šumné), později ji vlastnil Albert Schick, bratr továrníka Marcuse Schicka, majitele firmy M Schick & Co. Dnes je obytným domem.
Schickova vila
Čp 308 z roku 1885 na rohu Podkrušnohorské a Tyrše a Fügnera. Její park byl prakticky zlikvidován výstavbou silničního průtahu a později kruhového objezdu. Dlouhou dobu sloužila jako Pionýrský dům, po roce 1989 v ní byl nepříliš dobře proslulý „Klub Pyjonýr“, potom se zdálo, že v klidu dochátrá, ale nyní jí snad svítá na lepší časy. Pomalu probíhají opravy.
Kellerova vila
Kellerova továrna na klobouky byla po zániku soukenické manufaktury jedinou zpracovatelkou vlny v Podkrušnohoří, ostatní textilky zpracovávaly bavlnu. V roce 1895 postavil architekt František Nuska vilu č.p. 379 s přilehlým parkem, který stále připomíná několik stromů. Tato vila je ve velmi dobrém stavu, nachází se v ní ředitelství Scholy Humanitas.
Fiedlerova vila
Vilu postavil architekt František Nuska v letech 1896 -1897 pro nájemce panství Richarda Fiedlera. Do doby, než si Lesy ČR postavily vlastní objekt na Loučkách, byla sídlem jejich správy. Vila je nyní prázdná, má prkny zatlučená okna, ale vypadá poměrně zachovale. Je momentálně na prodej.
Hornova vila
Byla postavena továrníkem Hornem v roce 1933. Objekt č.p. 742 do nedávné doby sloužil jako sídlo Lidušky (Lidové umělecké školy) pro dramatický a výtvarný obor. Vila sice není prázdná, ale její zevnějšek přímo volá po opravě.
Pickovy vily
V roce 1907 postavil E. G. Pick pobočku své tzv. horní továrny východně od Litvínovského nádraží u železniční trati. Na východ od ní navazovala dolní „Šikovka“. Bavlnářský podnik se rozšiřoval a v 30. letech byla na sever od starého bloku nad kolejištěm postavena nová funkcionalistická tovární budova. Obě stále existují a výroba je zachována firmou Schoeller Litvínov s indickými majiteli. Vedle obou objektů stojí 2 vily, o nichž se nám nepodařilo zjistit žádné bližší informace. (Pokud by někdo o nich věděl víc, rádi doplníme).
Fialova vila
Secesní vilku si pro sebe nechal postavit Alois Fiala. Jde vlastně o domek v uliční frontě. Architekt jej koncipoval jako přízemní s obytným patrem. Půdorys je díky situaci v uliční frontě asymetrický. Vstup je umístěn do strany a ze zahrady. Vilka nemá vstupní halu, ostatně ji při své velikosti ani nepotřebovala. Místo ní architekt navrhl jakousi chodbu (předsíň), která je základním komunikačním prvkem. Jinak je dispozice vcelku jednoduchá: v traktu do zahrady se nalézají dětský pokoj a kuchyň, v traktu do ulice ložnice, obývací pokoj a salon, které jsou propojeny spojovacími dveřmi. Okna v ložnici a salonu jsou rozdělena sloupky, které jsou sochařsky dekorovány maskarony. Pod římsu umístil architekt geometrický obrazec, který obepíná celou fasádu orientovanou do ulice kromě rizalitu, kam je situován malý balkon, jehož štít je zdoben reliéfem s rostlinným motivem. Stavebník Alois Fiala obýval vilku se svou paní Annou ještě v roce 1934, kdy je uváděn v litvínovském adresáři na stávající adrese. Jaká byla jeho profese nevíme, ale je uváděn jako „vrchní inženýr" (Obereingenieur). Data stavitele vily Franze Totzauera nejsou známa.
Tato vila není „tovární“, ale je zajímavá.
Jak na keš
Výchozí souřadnice vás dovedou na parkoviště, odkud v pohodě dojdete pro indicie na prvních pěti stages. Na šestou stage lze sice také dojít, ale je to o kousek dál, proto je lepší přejet na druhé parkoviště.
stage 1 – vila Hanna
N 50°36.121 E 13°36.050
Vila v Ukrajinské ulici má čp. ABB
stage 2 – Schickova vila
N 50°36.007 E 13°36.071
Až si prohlédnete vilu, zaměřte se na štít protějšího domu přes ulici Tyrše a Fügnera. Je na něm veliká reklama jisté firmy a na ní telefonní číslo, ve kterém se jedna číslice víckrát opakuje. A to je číslo C
stage 3 – Kellerova vila
N 50°35.998 E 13°36.170
Těsně u vily na výše uvedených souřadnicích roste strom. Pokud je to lípa malolistá, D=4 ; pokud tis červený D= 0 ; pokud svída krvavá D=5 .
stage 4 – Fiedlerova vila
N 50°35.938 E 13°36.367
Zde zjistěte čp. vily, je to číslo CAE
stage 5 – Hornova vila
N 50°35.959 E 13°36.383
V těsné blízkosti této vily stojí buď mateřská škola, pak F=7; nebo domov důchodců, pak F=9 ; nebo městská knihovna, pak F=6 .
stage 6 – Fialova vila
N 50°35.785 E 13°37.026
Zde zjistěte čp. vily, je to číslo GHG
Finální souřadnice jsou:
N 50°AG,F(C+B)A
E 013°AF,DE(G+H)
Abychom předešli připomínkám k umístění finále, je keš tam kde je, protože se nám v blízkosti „továrních“ vil nepodařilo nalézt vhodné místo. Pohled na secesní Fialovu vilu jistě stojí za ten kousek cesty.