Iracionální, transcendentní, neperiodické. To vše definuje jednu z nejznámějších a nejdůležitějších matematických konstant. A navíc prastaré, vždyť první písemné odhady jeho hodnoty pocházejí z doby okolo 1900 př. n. l. Někteří egyptologové dokonce vidí v rozměrech pyramid v Gíze důkaz, že staří Egypťané tuto konstantu znali již před čtyřmi a půl tisíci lety. Už víte o jakou konstantu se jedná? Pochopitelně jde o číslo π (pí). Toto označení malým řeckým písmenem bylo poprvé použito velšským matematikem v roce 1706, který jej zvolil jako zkratku řeckého slova pro obvod - περίμετρος (perimetros). Jistě si každý vzpomene, že tato konstanta udává poměr obvodu jakéhokoliv kruhu k jeho průměru, popř. poměr jeho obsahu ke čtverci poloměru. Mnoho pokolení matematiků spojovala snaha vyjádřit tuto konstantu co nejpřesněji. Nelze ji vyjádřit zlomkem ani konečnou řadou algebraických operací. V současné době je rekord v nejpřesnějším odhadu π v desítkové soustavě 5 bilionů číslic. V praxi si však vystačíme s mnohem menším počtem číslic, již 11 desetinných míst stačí na výpočet délky kružnice, která je velká jako Země, a to s chybou menší než 1 mm! Zajímavostí jistě je, že Ludolph van Ceulen, po němž se konstanta nazývá Ludolfovo číslo, se velkou část svého života snažil co nejpřesněji π vypočítat. Povedlo se mu to na 35 desetinných míst. Tolik tedy strýček G a tetička W.
Blahopřejeme, objevil jsi tajné poselství GeoSocieté Zlín: "Život je jako kruh, v plenkách a bezzubý začínáš, v plenkách a bezzubý končíš.". Nápovědu k mysterce zde však nehledej.
Matematiky, architekty, geometry, a kdo ví koho dalšího, zajímá písmenko π. Ale jsou na světě i tací, které zajímá N, E, popř. S, W. Ke komu patříte Vy?
