Hnojnik: Kostelickova Multi-cache

Tento kostel měl, ať už ve své dávné, či nedávné "geocachingové" historii, pokud já vím, už minimálně dvě kešky. Ať už byly povedené, či nikoliv, to je na posouzení všem, kdo je hledali, každopádně z mého pohledu rodilého Hnojničana je jasné, že tato stavba si prostě svou kešuli určitě zaslouží. A tak bych Vás chtěl v rámci své kešky pozvat (někoho znovu, někoho poprvé) k tomuto chrámu, který je jednou z dominant obce Hnojník. Abych se třeba právě se zmiňovanými kešemi moc neopakoval, zkusím Vás samozřejmě kromě kostela zaujmout i místní hrobkou, která je součástí zdejšího hřbitova, a určitě stojí za pozornost. Její stav je sice tak trošičku zchátralý, ale svou historii bezesporu má, a z dostupných informací by měla v nejbližších letech proběhnout její oprava, takže by určitě měla za pár let vypadat opět krásně.

Na místě zchátraného starého dřevěného kostela byl položen 10.května 1808 základní kámen nového zděného kostela. Bohoslužby se dočasně konaly v provizorní stavbě postavené vrchností, o jejíž podobě však není nic bližšího známo. Stavba chrámu pokračovala značně zdlouhavě a k jeho dokončení došlo až v roce 1812. Posvěcen byl 18.listopadu téhož roku.
Přestože se Hnojník stal samostatnou farností, ještě po delší dobu patřily farní příjmy faráři v Domaslavicích. Teprve Hnojnický farář Lorisch zakoupil v roce 1869 pole od Domaslavského faráře a později došlo i k likvidaci dalších závazků vůči Domaslavské farnosti.
Po skončení 1.světové války nastávají pro uzemí Rakouské části Vratislavské arcidiecéze (generální vikariát Těšín) důležité změny. Dne 5.11.1918 byla uzavřena dohoda o nových hranicích. Československu připadl celý okres Frýdek a menší část okresu Fryštát, zbytek území pak Polsku. Farnost Hnojník se tak ocitla v Polsku. Dohoda mezi Zemským Národním Výborem a Radou Narodovou však nebyla dodržena a Hnojník se vrací na české území. 28.července 1920 rozděluje Rada velvyslanců Těšínsko v dnešních hranicích. Tak tedy hnojnická farnost zůstává v ČSR.

Ze zajímavějších událostí následujících let je třeba se zmínit o nástropním obraze Poslední večeře v presbytáři kostela, namalovaném v roce 1923. Dne 16.11.1924 byl posvěcen starší zvon z Karviné o hmotnosti 690 kg a průměru 106 cm. Dne 9.srpna 1931 se konala slavnost posvěcení nových zvonů v Hnojníku, téhož roku byly pořízeny nové hodiny do věže farního kostela. Historie hnojnických zvonů by si však zasloužily zvláštní kapitolu. Jejich osud byl spojen se světovými válkami, kdy byly odvezeny neznámo kam, jindy přelity ve zvony nové apod. 16.září 1936 se koná ve farním kostele biřmování za přítomnosti vratislavského arcibiskupa Adolfa Bertrama. V roce 1937 byla provedena elektroinstalace v kostele a ve farní budově.
Také farnost Hnojník byla negativně poznamenána událostmi 2. světové války.Kostely byly tehdy plné, lidé přistupovali houfně ke svátostem. Konečně 6.května byla farnost osvobozena. Náboženská svoboda však netrvá dlouho a v roce 1949 jsou schváleny nové církevní zákony. Zavádí se dozor státu nad církvemi, je zřízen úřad církevního tajemníka u okresních národních výborů. V roce 1950 je zřízen samostatný matriční úřad při Místním národním výboru v Hnojníku, dosavadní církevní matriky přebírá stát, na život farnosti dohlíží již zmiňovaný církevní tajemník, na uprázdněná farářská místa byly dle církevního práva vypsány konkursy. Od roku 1959 platí nařízení, podle kterého je nutné nejdříve uzavřít občanský sňatek a pak teprve církevní, narozené dítě musí být nejprve zapsáno do státní matriky a pak může být pokřtěno apod.

V roce 1968 došlo k liturgické přestavbě hlavního oltáře ve farním kostele. Dřevěný zlacený svatostánek byl přemístěn do kaple na oltář Božího hrobu a je nahrazen novým pancéřovaným svatostánkem na zdi vlevo od oltáře. Následovala úprava kněžiště tak, aby se podle obnovené liturgie mohly mše svaté sloužit tváří ke shromážděnému lidu. Pravidelně se konala biřmování, autobusové zájezdy farníků na poutní místa na Moravě i v Čechách, časté jsou práce spojené s údržbou a zvelebováním kostelů za převážně bezplatné pomoci věřících. Velká změna v životě celé farnosti byla spojena se sametovou revolucí v listopadu 1989. Církev se stává opět po 40 letech svobodná a i v naší farnosti se začíná rozvíjet náboženský život.

Beessové pocházejí ze starého slezského šlechtického rodu, který byl roku 1705 povýšený do panského stavu. Mnozí jeho členové zastávali významné funkce v knížectví Těšínském – zemský kancléř, zemský hejtman, prezident zemského soudu, tajný rada apod. Rod Beessů měl několik rodových větví. Někteří členové „hnojnické“ linie mají místo svého posledního odpočinku v této hrobce, postavené v empírovém stylu ve 2.polovině 19.století. (Do té doby byly rakve ukládány pravděpodobně v kryptě zdejšího kostela.) Celému prostoru hrobky vévodí vzácný barokní kříž s plastikou Krista v nadživotní velikosti. Na stěnách se nacházejí náhrobní desky 10 členů baronské linie Beessů a dlouholetého sluhy Johanna Pally. Prvním pohřbeným zde byl v roce 1861 Johann Nepomuk Beess, poslední pak v roce 1936 Wilhemine Bessová.
V současné době je hrobka pro veřejnost uzamčena, otevírá se jen ve vyjímečných případech, a to většinou při příležitostných náboženských obřadech, jako je například Křížová cesta po obci Hnojník, případně pak při Dušičkové pobožnosti. V případě zájmu o prohlídku je nutná domluva na zdejší faře.

Vzhledem k tomu, že v okolí kostela se kvůli finálce místní zámecké keše žádná schránka umístit nedá, musel jsem místo původně plánované tradičky pojmout tuto keš jako multinku. Přemýšlel jsem, kde bych Vás od kostela poslal k samotné schránce. Nechtěl jsem jednak žádné složité výpočty, a jednak jsem chtěl, aby od finále bylo na kostel alespoň trochu vidět, a místo uložení minimálně trochu souviselo s danou tématikou keše. Finálka je od kostela umístěna ne dál než 1km a procházka k ní a zpět na parkoviště u kostela Vám zabere maximálně půl hodinku. Kdo by se chtěl k finále vydat autem, i to je možné a nedaleko finálky pohodlně zaparkuje

A = počet všech kovových stojanů na kola umístěných okolo kostela
B = možný počet kol, která se dají zaparkovat do výše spočítaných stojanů
C = počet erbů umístěných z čela hrobky
D = počet možných vstupů do kostela (počítej i dveře bez kliky)
E = počet hodinových ciferníků na věži kostela
F = počet velkých čtvercových, obdélníkových či obloukových oken v kostele (dřevěné rámy s okenicemi u zvonů a malé kulaté okýnko ve věži kostela NEPOČÍTEJ !!!) - (nápověda, vyjde ti dvouciferné sudé číslo)

Zjišťování indicií je možné denně v čase 7:00 - 20:00 hodin, v létě pak až do 22:00 hodin. Přes noc se hřbitov uzavírá a prosím, nezkoušejte se dostat na hřbitov přes plot. V blízké farní zahradě hlídá celkem zuřivý vlčák, a spolehlivě cítí vše, co se hýbe jak kolem fary, tak na hřbitově. A určitě nemá cenu nechat na sebe volat místní hlídku Policie !!!

A v neposlední řadě apeluji na Vaši lidskost a morální hodnoty. Budete se pohybovat na hřbitově, na místě odpočinku naších předků. Mějte proto prosím úctu k tomuto místu a chovejte se zde slušně, a při zjišťování indicií choďte pouze po chodnících, není třeba šlapat mimo ně, případně po hrobech !!! Při odlovu finálky pak dávejte pozor na případné mudly a dbejte, aby nedošlo k prozrazení úkrytu. Kdyby se v okolí finálky vyskytoval větší počet lidí (občas se to může stát), a Váš odlov by se nedal uskutečnit nepozorovaně, odložte to na někdy jindy. Za toto Vám děkuji.

A nakonec snad jen poznámka, finálka je lehce odlovitelná a přístupná z komunikace, není třeba vstupovat nikomu do zahrady, případně do jiných oplocených objektů. Prima odlovy.