Severní část průmyslového areálu firmy Toma nevypadá příliš vlídně. Stojí tady nevzhledné starší budovy, opodál je uložený všelijaký materiál.
U náspu s kolejemi se jaksi nepatřičně krčí malý památníček
Když přijdete blíž, přečtete si nápis "Zde zemřel Tomáš Baťa."
Stalo se to časně ráno 12. července 1932, kdy se letadlo s pilotem Jindřichem Broučkem a Baťou zřítilo v plné rychlosti k zemi. Letoun Junkers spadl sedm minut po startu, přimo do otrokovického areálu firmy Baťa, naštěstí do jeho nezastavěné části.
První decentní pomníček, spíše pamětní deska s květinami, byl odhalen přesně za rok. Přišly dva tisíce "spolupracovníků", k nimž promluvil ředitel pomocných závodů Josef Hlavnička. "Padl v plné síle, padl pro práci, kterou konal!" deklamoval Hlavnička. "Slibujeme na tomto místě, že na započatém díle budem pilně pracovati dále, že zůstaneme věrni jeho nástupci a tak nejlépe uctíme jeho památku."
Pomníček v Otrokovicích, u něhož se jednou za rok sešli zaměstnanci a vedení podniku, přečkal válku. Komunistům ale neodolal. Po únoru 1948 přišli soudruzi s lopatami a krumpáči a odstranili ho. Baťa byl symbolem kapitalismu. Továrna se přejmenovala na Svit a rozšiřovala se bez ohledu na pietní místo. Přišel listopad 1989 a vzápětí přiletěl z Kanady Tomáš Baťa junior a projevil přání podívat se na místo, kde zahynul jeho tatínek. O tom, že ho komunisti zlikvidovali, nevěděl. Byl to impulz k vybudování nového pomníčku, který byl na jaře roku 1990 hotový, ale stál asi 60 m od původního místa, protože toto bylo v rámci budování zastavěno tovární halou. Firma Toma po letech vybudovala důstojnější památník, který dodnes stojí na tomto zvláštním místě.
Areál je obehnaný plotem, ve kterém je sem tam díra, kdo chce přijet až ke keši autem, musí zaplatit při výjezdu. Prvních deset minut je zdarma, asi se to bude dát stihnout, ale bude to natěsno.
Z důvodu umístění nedaleko továrních budov, kde se pracuje, doporučuji dle Baťova přání, že na prvním místě byla vždy práce, odlov až v odpoledních hodinách.
Zdroj: iDNES.cz