Kromerizske povesti Mystery Cache

Tato mysterke vás provede po kroměřížských pověstech.

Na úvodních souřadnicích keš nehledejte. Přesto se na ně dostavte, tady začíná vaše pouť po kroměřížských pověstech.

1. Švédové v Kroměříži

Za hradbami Kroměříže stával od dávných dob františkánský klášter, dnes známý jako Octárna. Do klášterů se mnohokráte během válek uchylovali lidé, kteří zde hledali úkryt a duchovní útěchu před válečným běsněním. Stalo se tak i v roce 1643, kdy Kroměříž oblehli švédští vojáci po vedením generálkápa Torstensona. Nejdříve se přihrnula švédská jízda, potom rejtaři, kyrysníci, arkebusíři, a vše lehlo polem na Barbořině a kopalo obranné šance. Doba to byla tak zlá, že městští obránci prodávali prach a olovo v kroměřížských židech, aby měli vůbec co jíst. Když pak došlo na boj, nebylo čím město bránit. Před útokem se Švédové utábořili před Kovářskou branou na dnešním Milíčově náměstí. Druhého dne začala jejich děla pálit do hradeb. Odpoledne již vystříleli do nich díru, že mohli zaútočit. Obrana města byla marná a Torstenson nechal své vojáky čtyři hodiny město plenit. Mnoho lidí se ukrylo v klášteře a další se modlili v klášterní kostelíku Svaté Trojice, dnešní kapli Svatého Kříže. Když vojáci dorazili i sem, postavil se jim do cesty mnich a prosil o slitování. Všechno oněmělo úžasem. Mnich jako by z oka vypadl důstojníkovi, který jednotce velel. Ten seskočil s koně a s mnichem se objal. Pak vydal rozkaz, aby nebyl nikomu v klášteře zkřiven ani vlas. Pověst vypráví, že to byli rodní bratři, které rozbratřila v mládí láska k jedné dívce. Ten, který spor prohrál, odešel do kláštera a až válka bratry opět svedla dohromady.

Úkolem tvým jest nalézti úkrytu ctihodných měšťanů, kde spásu modlitbou hledali. Nápovědou buď ti, že naproti dnes ranhojiče a apatykáře najdeš. Vedle na zdi pak pět náhrobků zříš, nalezni ten, jež Antonu Schilderovi patří. Letopočet zde uvedený v paměti své uchovej a čísla jako ABDE do vzorce užij.  Pak jen se otoč a památnou tabuli na vojnu nejstrašnější hledej. Zde dva ze čtyř medicusů stejného léta 20. století narozeni jest. Tento rok pak jako C použij. Odtud pak své kroky do Malé Židovny směřuj.

2. Židovský poklad

V kroměřížském židovském městě se dálo všelicos, kvetla tu peněžní lichva a umlouvaly se všelijaké nepěkné věci. Místem takových rejů byla Malá Židovna, dnes zde najdeme Tylovu uličku, která končila hradební zdí s malou fortničkou a brankou, která se nazývala Hřebenová. Jistý mnich z františkánského kláštera, když se setmělo a městské brány byly již zavřeny, vycházel za nekalými věcmi do města. Už podle jeho zakulacené postavy se mohl každý dovtípit, že moc asketický život nevedl. Spěchal snad na židovská jatka, kde se prodávali křesťanům zadky z dobytka na košer zabitého a jiné maso nehodící se pro žida k používání. Před Hřebenovou brankou se svalil na zem, přeměnil se v černého kocoura a hupitky přes hradební zeď do židovny. Tu se zase kotrmelcem překulil a byl z něj člověk. Lidé v této čtvrti zbohatlí, ukládali své nekalé zisky na tajná místa a nejednou se stalo, že si svůj majetek již nikdy nevyzvedli. Takový poklad byl ukryt v dobách třicetileté války u hradební zdi a bůhví jak s jeho majitelem vojna zatočila. Nalezen byl na konci 19. století v místě dvora bývalé Palackého školy a dnes ho lze spatřit ve stálé expozici "Historie ukrytá pod dlažbou" v Muzeu Kroměřížska.

V Malé Židovně krám cukrkandlem a kremrolemi vonící pohledej, kam otylý mnich mohl po večer zacházet, aby břich svůj mlsný plnil. První numero z číslo popisného jako F zaznač a číslo orientační G ve vzorci značí. Dále se vydej přes Hrubý rynek, Mlýnskou branou do sladovnického předměstí.

3. Hastrmanská škola ze Sladoven

Mlýnskou branou u zámku se vycházelo do sladovnického předměstí. Dolů k mlýnu u mincovny byl náramný sjezd, který vedl kolem Maxlu, jak se říká malé kašně, do které je přiváděn dřevěnými rourami pramen z Barbořiny. Vodu pro mlýnský pohon přiváděla vodní strouha vedouce kolem Šlajzy od dřevěného jezu na Strži. Z ní byl napájen i rybník Hořenušky, ze kterého se dochovala část zvaná Dlouhý rybník v Podzámecké zahradě. Tímto náhonem byl celý mlýn obehnán a ze strany od Štěchovic se k mlýnu dalo od roku 1828 dostat po železném řetězovém mostu, který byl 21 m dlouhý, a v té době první svého druhu v rakouské monarchii. Kde byl mlýn, byli i hastrmani. Mladí hastrmani z širokého okolí docházeli do vodnické školy pod mlýnskými koly, kterých bylo v mlýně dvaadvacet. Voda z mlýnské strouhy poháněla také stroje v biskupské mincovně a v sousední městské vodárně čerpadla, která napájela třeba kašnu na Hrubém rynku. V této vodárně měli hastrmánci zase praktickou výuku - učili se třeba prolézat trubkami. Závěrečnou zkouškou pak byla cesta dřevěným potrubím k pramenu na Barbořině. Nebýt obrovského požáru 21. července 1897, kdy mlýn hořel 7 dní a nocí, scházeli by se v této čtvrti vodníci asi dodnes. Poslední vodník žijící na Strži, který požár jako žák vodnické školy zažil, vyprávěl, že žár byl tak silný, že lopatky otáčejících se mlýnských kol vždy znovu zahořely poté, co se z vody vynořily.

Ve sladovnickém předměstí jest úkolem tvým nalézti místo, odkud hastrmani zkoušku vodnickou započínali. Tam římský nápis letopočet značící nalezneš. Poslední dvě čísla z něj jako HI zapiš.

4. O fajermónovi

Tento velký požár oživil pověsti o ohnivém muži, fajermónovi. O tom, kdo zapálil mlýn se šířili všelijaké zvěsti a mnoho lidí si vzpomnělo na nedávnou návštěvu podivného pocestného a jeho ženy v očekávání blízkého porodu. Přišli tehdy pozdě z večera a městské brány již byly uzavřeny, proto zkusili štěstí ve mlýně, ale tam na ně poštvali psy. Nocleh našli až v poslední chaloupce na bělidle u rybníka Hořenušky. Tu noc žena porodila. Když druhého dne odcházeli, otočil se muž ku mlýnu, zahrozil pěstí a vyřkl kletbu, aby prý na jeho střechu usedl červený kohout a spálil ho i se všemi bezcitnými obyvateli. A skutečně se tak zanedlouho stalo.

Na konci své pouti objev dům, jenž po požáru mlýna dodnes stojí. Vzhůru pohlédni a opět římský letopočet zříš. Ještě výše, když dobrý vítr míti budeš, stejné číslo však arabské na korouhvi spatříš. Druhé číslo z něj jako J ve vzorci doplň. Nyní máš vše ku vyzvednutí pokladu.

N 49°AB. CDE´

E 17°FG. HIJ´