Listing se věnuje následujícím třem částem:
- pivovar Lysá
- zaniklé pivovary v okolí
- fungující pivovary v okolí
Listing obsahuje především podvídání o zaniklém pivovaru Lysá, o němž se celkem těžko shánějí informace. Možná je to dáno tím, že na místě původního pivovaru už nestojí ani kousek jeho zdi. Další část listingu poskytuje seznam okolních pivovarů, kde se dříve vařívalo pivo. Třetí část obsahuje seznam nejbližších činných pivovarů. Minipivovary rostou jako houby po děšti (bohužel semtam i zaniknou) proto budeme rádi, když do logu připíšete svoje poznatky týkající se pivní kultury v Lysé a okolí a my budeme moct listing aktualizovat.
Na konci listingu je návod, jak vypočítat finální souřadnice, kde je keška uložena.
Obrázek: Místo pivovaru zde stojí nové domy "Zåhrada - to je život"
Pivovar Lysá
Informace o zaniklém pivovaru Lysá nad Labem je obtížné získat, uvádíme zde text z knížky Encyklopedie pivovarů Čech, Moravy a Slezska, I. díl, Střední Čechy (ISBN 80-7277-226-0), kterou napsal jeden z největších českých odborníků na pivovarskou problematiku Pavel Jákl. Pavlu Jáklovi děkujeme nejenom za svolení text použít, ale především za jeho neocenitelný přínos v oblasti historie pivovarnictví.
Knížka vyšla v roce 2004. V současnosti už není po pivovaru ani památky. O tom, že zde někdy byl pivovar vypovídá leda tak ulice, která se jmenuje Pivovarská. Nyní následuje výběr textu z knihy:
16. století: Smiřičtí - Zdeněk Lev z Rožmitálu - Habsburkové
Pivovar v Lysé nad Labem založili počátkem 16. století Smiřičtí ze Smiřic, kteří se významně zasloužili o rozvoj našeho města. Jednalo se o jeden z prvních pivovarských podniků, vedených v režii feudálního pána, v lyském případě Albrechta Smiřického ze Smiřic. V roce 1503 je v Lysé připomínán nejen pivovar, ale i chmelnice při něm. Roku 1529 připadl pivovar Zdeňku Lvovi z Rožmitálu. Krátce před polovinou 16. století získali Lysou Habsburkové, kteří z panství vytvořili centrum rozsáhlého loveckého revíru s nutným hospodářským zázemím, jehož byl zdejší pivovar součástí. Ojedinělé várky v pivovaru si odbývala i obec.
17. a 18. století: Šporkovi
Po stu letech habsburského vlastnictví předal Ferdinand III. statek Lysou s pivovarem a sladovnou Janu Sporckovi, císařskému generálovi a svému oblíbenci. Šporkům patřila Lysá až do začátku 18. století. Za Šporků se výrazně rozvinulo panské sídlo i městečko pod ním, které získalo řadu privilegií. Nikdy se však měšťané nedomohli vlastního pivovaru, a tak pivovarnická živnost zůstala v Lysé jednou provždy výsadou vrchnosti, což platilo až do konce feudálního období. Podle Tereziánského katastru lyský pivovar v polovině 18. století ročně vystavoval jistě nemalých 3500 hektolitrů piva.
19. století: Štěpánka Viktorie Rohanová - Bedřich Josef Leitenberger
K další změně majitele došlo v polovině 19. století, když roku 1851 získala Lysou Štěpánka Viktorie Rohanová, rozená de Croy. Jí patřil velkostatek i s pivovarem do roku 1874 - tou dobou svařující až 5400 hektolitrů piva ročně.
V roce 1890 získal Lysou textilní podnikatel Bedřich Josef Leitenberger, i přes dodatečně získaný titul svobodného pána v podstaně první "neurozený" vlastník velkostatku. Za něj byl provoz pivovaru změněn z ručního na parostrojní a podnik vrácen do vlastní správy. Leitenberger těsně před koncem 19. století přijal na místo sládka Jana Slunéčka, v té době třicetiletého mladíka a pivovarníka, s nímž mělo být spjato závěrečné údobí lyského pivovarnictví, přetrvávajícího ve městě bezmála půl tisíciletí.
poč. 20. století: Kinští
Od roku 1905 se dalšími vlastníky pivovaru i s velkostatkem stali Kinští. V letech před první světovou válkou vystavoval lyský pivovar své v pivo v rozmezí 7000-9000 hektolitrů, když nejvyšší mety dosáhl ve výrobním roce 1910 / 1911, a to 9061 hektolitrů piva.
Československá republika: Rosicko-pardubická rafinerie cukru - Jan Slunéčko
Po vzniku samostatné Československé republiky dolehlo na lyský velkostatek břemeno pozemkové reformy, při níž byl Rudolf Ferdinand Kinský nucen se pivovaru zbavit. Ten na krátký čas převzala akciová společnost Rosicko-pardubická rafinerie cukru, od které jej roku 1924 koupil dosavadní sládek Slunéčko - mezitím už zralý a praxí zkoušený muž. Slunéčko pivovar přestavil a zmodernizoval, mimo jiné byla k varně přisazena strojovna s elektrickým generátorem, jenž sloužil pro pohon strojního zařízení. Roční produkce inovovaného a konstrukčně upraveného "slunéčkovského" pivovaru se sice nijak nezvýšila, spíše došlo k její určité stabilizaci, ale v prvorepublikovém boji se lyský pivovar držel vcelku statečně. Jan Slunéčko rokem 1929 přibral do firmy i svého syna Michala, který se o deset let později stal dalším sládkem.
Poválečné období: Jan Slunéčko - znárodnění
Rodinný podnik, který svařoval pivo v rozmezí 5000-7000 hektolitrů ročně, zdárně prošel i druhou světovou válkou a protektorátem, ale v dalším období bylo brzy zřejmé, že se jeho existenční pouť počíná uzavírat. Hned v roce 1945 byl podnik vzat pod národní správu, a i když oba Slunéčkové zůstali na dosavadních pozicích, budoucnost byla vcelku jasná a dopředu čitelná. O dva roky později se národním správcem stal dosavadní podsládek Jaroslav Marek, který se ujal i funkce sládka - v Lysé již posledního. V roce 1948 byl pivovar znárodněn a začleněn do sdružení Polabských pivovarů, kde o dva další roky později vystavil konečných 6906 hektolitrů piva.
Kde se dříve vařívalo pivo (do okolí 25 km)
Kniha Encyklopedie pivovarů Čech, Moravy a Slezska, I. díl, Střední Čechy poskytuje seznam míst, kde se v minulosti vařilo pivo. Uvádíme místa do 25 km od Lysé nad Labem:
- Přerov nad Labem - 5 km
- Hořátev u Nymburka - 15 km
- Luštěnice u Mladé Boleslavi - 15 km
- Přistoupim u Českého Brodu - 17 km
- Košátky (okres Mladá Boleslav) - 18 km
- Kostelec nad Labem - 19 km
- Zámostí u Mladé Boleslavi - 19 km
- Liblice u Mělníka - 22 km
V uvedených místech (kromě Přerova, kde ještě stojí budova) nebude už po ničem pivovarském zřejmě ani památky.
Pivovary v okolí Lysé (do 25 km)
V současnosti (rok 2014) je v blízkém okolí Lysé nad Labem v činnosti 5 pivovarů (či minipivovarů).
- Kounice - [N 50°6.501 E 14°51.268] - 10 km
- Nymburk - [N 50°10.683 E 15°2.311] - 14 km
- Mělnické Vtelno - [N 50°21.177 E 14°41.608] - 20 km
- Podkováň - [N 50°25.140 E 14°46.972] - 24 km
- Minipivovar Slepý krtek - [N 50°21.752 E 15°5.750] - 25 km
Pivo v Lysé
Poslední část listingu měla pojednávat o druzích piva a o podnicích v Lysé nad Labem, kde lze na tato piva narazit. Asi by se nám nepodařilo podat informace tak, aby z nich nevyplývala propagace konkrétní značky piva nebo hospody, rozhodli jsme se tuto část přenechat jako úkol pro kačery. Po odlovu najděte hezkou hospůdku a objednejte si tam pivo, na kterém si pochutnáte.
Jak na kešku?
Pokud chcete zjistit finální souřadnice, musíte správně odpovědět na následující 3 otázky a získat tak číslice ABCD:
- Rok založení pivovaru Podkováň (14AB)
- C je počet písmen v příjmení slavného českého spisovatele, který proslavil pivovar Nymburk. Podle tohoto spisovatele je pojmenováno třináctistupňové světlé pivo Bogan.
- U jaké ulice se nacházel pivovar v Lysé nad Labem?
- D=1: Jedličkova
- D=5: U Nové hospody
- D=9: Zámecká
Keš se nachází na souřadnicích:
N 50° 1(C-B).B(C+D)(C+A) E 014°5(B-A).DC(A+B-D)
Přesnost zjištěných finálních souřadnic ověříte tak, že se finálka nachází přesně 1 km od výchozích souřadnic.
Rádi ještě poradíme, kudy se ke keši nejlíp dostanete. Dovede vás k ní cestička, která začíná na těchto souřadnicích:
N 50° 1(C-B).B(A+B+D)(C-B) E 014°5(B-A).DA(C-B)
U předmětů týkajících se piva neplatí pravidlo "nezmenšovat hodnotu keše". Pokud se někomu líbí pivní předměty, klidně si je vemte všechny, doplním další. Pokud třeba budou v keši pivní tácky, zájemce ať si je vezme dřív, než se rozmočí.
Nepovinný úkol - k logu přidat fotku pivního tácku, můžeme udělat virtuální sbírku.
Rady závěrem
- Cesta ke kešce může být hodně bahnitá, připravte si na to obuv a kalhoty.
- Cesta ke kešce je hodně trnitá, nechoďte ve svatebních šatech.
- Pokud nevyužijete přístupovou cestičku, přidejte si dvě hvězdy k terénu.
- Keška je na zemi. Hint ještě napoví.
