Leto stale bojuje a nechce se mu odejit, vladu vsak pomalu jako kazdy rok prebira zima. Slunce slabne, dny se krati, tma rano odchazi pozdeji a vecer prichazi drive. A bude to tak az do zimniho slunovratu, kdy nastane nejkratsi den v celem roce. Prijdte se v tento den zastavit v predvanocnim shonu a setkat se s ostatnimi kacerkami, kacery, georobotky, geopsy i dalsimi tvory pri oslavach zimniho slunovratu.

S sebou si vezmete vlastnorucne vyrobenou lodicku nejlepe z biologicky rozlozitelného materiálu se svickou a zapalovac ci sirky na jeji zapaleni. Volitelne lze pribalit neco tepleho na piti a vzorky vanocniho cukrovi. Kapacita eventu neni omezena. Budou letosni i lonska CWG.

Program: pousteni lodicek, vesteni budoucnosti, setkani s ostatnimi, foceni, degustace cukrovi a zahrivacich tekutin, ti nejsikovnejsi naberou do prazdnych nadob zlato a stribro (viz dale). Doba trvani cca 1 hodina (kolem 19:00 obvykle pousti vodu z prehrady a lodicky se vydavaji na svoji pout), v pripade zajmu i dele.

Zimni slunovrat letos nastane 21. prosince ve 23 hodin a 3 minuty. Je skutecnym symbolem „navratu“ Slunce, dny se zacnou kousek po kousicku prodluzovat a nadvlada dlouhe zimni tmy tak bude postupne slabnout. Zimni slunovrat je urcite duvodem k radosti a oslavam. Mozna si pomyslite - v dnesni dobe ale mame v obdobi slunovratu na praci neco uplne jineho - slavime prece Vanoce! Svatek, ktery se Sluncem nema nic spolecneho... Neni to tak uplne pravda. Vanoce, druhy nejvyznamnejsi krestansky svatek, jsou oslavou zrozeni - v te dobe (25. prosince) se udajne narodil Jezis Kristus. Vseobecne se Vanoce v krestanske cirkvi slavi az od 7. stoleti. A co se slavilo predtim, v dobach, kdy jeste krestanska cirkev nemela takovou moc? Zrozeni Slunce. A to nejen u nas, ale i jinde ve svete - u americkych indianu, v Asii atd. Stari Rekove slavili zrozeni boha Slunce Helia, Rimane meli Saturnalie - svatek puvodne zasveceny etruskemu otci bohu, Saturnovi. Take Slovane meli ve svem panteonu slunecni bohy – Svaroga, „boha nebeskeho svetla, premozitele tmy a chaosu“, Dazboga, boha Slunce, a Svarozice, boha ohne. A take v jejich kalendari oslav mely slunovraty vyznamne misto. Bohuzel, neexistuje dnes mnoho pramenu, ze kterych by bylo mozne prubeh techto oslav spolehlive zrekonstruovat. Zcela jiste souvisely s uctivanim nejvyssiho a nejstarsiho slovanskeho boha Svaroga. Ten mel syna Dazboga, boha Slunce. Dazbog se o zimnim slunovratu jako dite rodi, behem jara dospiva, o letnim slunovratu nabude vrcholne sily a zacina postupne starnout, az o zimnim slunovratu umira. Co se ale deje mezi jeho umrtim a narozenim, v dobe, kdy je pozemsky svet bez jeho ochrany? Tehdy na svete nastava chaos, mizi hranice mezi svetem a podsvetim a mohou se k nam dostat nebezpecne bytosti, besi a certi. V noci chodi po svete upiri, vlkodlaci a vily. Krome toho muzete potkat i duse svych zemrelych predku. Jak tomuto chaosu zabranit? Slovane k tomu meli spolehlivy prostredek – ohen. Element ohne byl nejdulezitejsim prvkem, ktery oslavy zimniho slunovratu provazel. Mel nejen funkci symbolickou, ale zejmena ochrannou. Zapaloval se pri zapadu Slunce, kdy do sebe vstrebal posledni zbytek Dazbogovy sily, a musel horet celou noc. Nebyl to zadny maly ohynek, rozdelavala se poradna „vatra“, u ktere se sesla cela vesnice. To bylo pozdeji trnem v oku cirkvi – takze se ohne zmensovaly a „prenasely“ pod strechu – odtud zvyk zapalovani svicek. Nechodilo se spat, ale celou noc se bdelo u ohne – na jedinem bezpecnem miste.

Po zapaleni svatecniho ohne zacala vecere. Behem slavnostniho pripitku k ni byly pozvany i duse zemrelych predku. Na stul bylo sneseno co nejvice postnich (nemasitych) jidel – lisila se podle krajovych zvyklosti. Nesmela ale chybet jablka (symbolizujici zdravi), orechy (symbol hojnosti) a cesnek (s ochrannymi ucinky). Hlavni roli melo pecivo – podavalo se hned po pripitku a rozdeloval ho hospodar. Pecivo se delilo na tolik casti, kolik bylo clenu domacnosti (vcetne predku).

Nejdelsi noc v roce ale mela i svou dalsi stranku – byla kouzelna. Zeme se otvirala a vydavala sve poklady, skaly pukaly, kapradi rozkvetalo, pod snehem kvetly louky a stromy plodily ovoce, divoka zvirata se budila ze zimniho spanku a ta domaci mluvila lidskou reci. Ze studny jste si mohli nabrat medovinu nebo vino, koryty rek proudilo zlato a stribro. A aby tech zazraku nebylo malo – clovek mohl nahlednout do budoucnosti. Takze se vestilo – a to jak pri veceri samotne, tak po ni.

Jednou z moznosti vestby bylo pousteni lodicek. Je velmi dulezite, aby si svou lodicku kazdy zhotovil sam. Pri vestbe muzeme polozit jakoukoliv otazku, tykajici se lasky, rodiny, prace, uspechu, majetku... Smi se polozit jen jedna jasne formulovana otazka a to v okamziku, kdy budete v lodicce zapalovat svicku a spoustet ji na vodu.

A co vsechno mohou lodicky prozradit?

• zustala u brehu - v pristim roce zadne zmeny, vse zustane pri starem
• hned se potopi - jakakoliv snaha zlepsit svou situaci bude marna
• pri plavbe se dotyka jine lodicky - laska a pratelstvi
• utvori kruh s ostatnimi - bezproblemove souziti, vzajemna ucta, pratelstvi a tolerance
• ocitne se uprostred ostatnich - majitel lodicky potrebuje ochranu a pomoc, je zranitelny a citlivy
• ocitne se mimo kruh - majitel v nadchazejicim roce rodinu opusti
• toci se v kruhu - nerozhodnost, nevite co od zivota chcete
• pluje se zhasnutou svickou - neuprimnost, komplikovany citovy vztah
• sama dopluje k druhemu brehu - ziskate, po cem touzite

Zdroj informací www.e-stredovek.cz.