V symbolice člověka má kříž, jako výrazný grafický tvar, významnou a nezastupitelnou funkci od pradávna. V předchozích DCP jsme se dotkli významu křížů jako součásti a paměti krajiny , významu křížů u cest obecně a jejich symbolice . Sedmým zastavením v sérii bychom chtěli nadhodit spojitost KŘÍŽ/KŘIŽOVATKA.
Věříme, že předobraz kříže spatřovali lidé ve tvaru cest a jejich křižovatek od nepaměti, že rozhodnutí o správnosti (správné) cesty vnímali naši předkové v rovině přijetí dobra a odmítnutí zla a že později k tomuto aktu měly napomoci transcendentální síly situované do objektů stavěných a vysazovaných na křižovatkách cest, křížů nevyjímaje.
Zajímavé souvislosti (či souvislé zajímavosti) můžeme nalézt v minulosti, tam, kde bylo daleko do města na popraviště. Tehdy mohla exekuce proběhnout přímo na místě. Tělo odsouzeného, nehodné pro pohřbení na posvěcené hřbitovní půdě, bylo zakopáno často na křižovatce. Tak ani po smrti provinilec neunikl trestu, ale bylo a je po něm šlapáno na věky věků. Křižovatka měla dále tu “výhodu”, že pokud by náhodou popravený vstal z mrtvých, nebude vědět, kterou cestou se dát a nebude se moci za svůj osud pomstít. A aby se zaplašili i tito bloudící duchové, bývaly na křižovatky stavěny kříže.
Tyto typy křížů se těšily oblibě u lidových čarodějnic a zaříkávaček. O tradicích kouzel s krucifixem na křižovatce se zmiňuje ve svých dílech například Karolína Světlá (Vesnický román).
Tento velmi zajímavý námět se možná v některé z dalších keší v sérii objeví…tady jen malá, historicky doložená ochutnávka použití dřeva z kříže u křižovatky (v 16.st. se pojem boží muka používal i pro kříže) .
Anna, rybníkářka z kutnohorska…obviněna z čarování se dříve než byla roku 1564 upálena doznala (za „přispění“ trhání ohnivými kleštěmi) ke krádežím, spoluúčasti na 6 vraždách a ke 3 vraždám jako „hlavní“ aktér a popsala během mučení zajímavý rituál: „…když jsem byla u nebožky Markyty na Baště v podruží, chodila jsem k božím mukám s tou Markytou. Řezaly jsme je a kouřily sme s tím po domě.“ Zmiňovaná Markyta byla upálena téhož roku…zjevně před Annou, která se o ní vyjadřuje jako o nebožce. Markytin proces byl dopodrobna popsán.
Naše keš se nachazí na křižovatce, která jistě paměť místa má. Pamatuje dobu, kdy se carská garda tudy brala ku Slanému, možná i zaslechla sténání jednoho zraněného a modlitby za jeho uzdravení. Možná...cesta tu v roce 1813 byla jistě, jestli tu byl tento kříž...nebyl, nebudeme napínat...ač je kámen i kříž notného staří, takhle pohromadě a zde instalován je teprve pár let. Vystaven byl na zvláštní popud a jako ochrana před častými dopravními nehodami. O této události, jiném kříži, možná i o identitě zraněného nám snad v blízké budoucnosti nabídne něco Pernik, věřím....Honzo, to je výzva!
Bohužel z pohledu lidského se zde ona paměť formuje v seriích neštěstí z poslední doby. Cesta ze Slaného na Tuřany a dále, má právě zde, kde se kříží s jinými, po kterých se můžeme vydat i do Bysně nebo na Studeněves několik “připomenutí” novodobých tragédií. Však uvidíte. K těmto "čerstvým" prosím buďte ohleduplní a keš v nich nehledejte.
Informace o sérii Drobné církevní památky (DCP): Když jsem o sérii začal přemýšlet, napadlo mě, že by mohla být otevřenou i pro další. Drobné sakrální architektury je v našem regionu dost a časem by mohla být pěkně (v tomto smyslu) podchycena a zdokumentovaná část krajiny. Pokud by vás někoho tento záměr zaujal a chtěl vytvořit keš do série prosím jej jen o zachování tvaru názvu keše a lokalizace v kladenském okrese.
Do série Drobné církevní památky patří tyto keše:
Velmi děkuji týmu TwiceRaP za posouzení našeho záměru a vhodnosti umístění přímo v terénu.