Obec Boudy je vzdálena přibližně 5 km od Čimelic, 2 km od Mirotic a rozkládá se pod kopci Malým a Velkým Kosatínem. Název Boudy má dvojí výklad. Podle pověsti se lidé v době třicetileté války uchylovali před vojsky do odlehlých lesních končin a pro přežití si zde stavěli jednoduché boudy. Kromě toho tak bývaly nazývány i osady, které vznikaly pod hrady. Naše Boudy sice neleží pod skutečným hradem, ale pod někdejším keltským hradištěm na vrchu Hrad (574 m n. m.).
Krátce z historie
Kolem roku 1640 začaly na pasekách a vyklučených lesních porostech vznikat osady, které si budovali poddaní z Písecka. Do této doby lze spolehlivě zařadit i vznik vsi Boudy (zvané též Buda). Pro dějiny Bud je významný rok 1712, kdy zde písecká obec začala budovat svůj panský budský dvůr (z něj pocházela Marina Kailová, manželka malíře Mikoláše Alše). V té době vzrostl počet budských obyvatel (tzv. osedlých), byly založeny gruntovní knihy pro obec Buda a osada se změnila v řádnou obec, spravovanou podle platných poddanských řádů.
Bud se těžce dotkla francouzsko-rakouská válka v letech 1741 – 1742. Průtah francouzských vojsk znamenal pohromu, ale desetidenní ležení padesátitisícové rakousko-uherské armády v říjnu 1744, která měla za úkol vytlačit Prusy z jižních Čech, dílo zkázy dokonalo.
Na tažení francouzských vojsk jsou v okolí dodnes památky – památník Vintíř v lese Chlumu při silnici z Mirotic do Rakovic či Červený kříž poblíž Cerhonic, k němuž se váže pověst o zavraždění tří Francouzek.
Drancující vojska cizí i císařská znamenala pro obyvatele nejen okamžitou ztrátu majetku, často i životů, ale začátek dlouhého období strádání a boje o přežití. Sotva se obyvatelé trochu vzpamatovali, přišly roky 1771 – 1772 a s nimi hladomor. Hlad a nemoci znamenaly smrt. Přesto je třeba obdivovat odolnost lidského rodu a společenství, které se opět vzchopilo. Do roku 1800 bylo na Budech již 71 domovních čísel a v roce 1848 kolem 500 obyvatel.
V období 1850 – 1880 byly Boudy součástí spojené obce cerhonické a jako samostatná politická obec se Boudy ustavily roku 1880.
V roce 1908 byl na Budech ustaven Dobrovolný hasičský sbor. Kromě svého základního poslání byl tak, jako i v ostatních obcích, nositelem kultury a společenského života. Pořádal plesy, výlety, přednášky, založil knihovnu a organizoval další společenské akce. Z jeho iniciativy byl roku 1924 zřízen památník obětem první světové války.
Pamětihodnosti a zajímavosti
-
Budský Dvůr
-
Stará kaplička v horní části vsi
-
Památník obětem 1. světové války v horní části návsi
-
Viklan na „Malém Kosatínu“ ( viz. keš GCMH2B )
-
Nejvyšší vrch v okolí „Hrad“ – keltské hradiště ( viz. keš GC58W4W )
-
Samota „U Nováků“
Více informací o Budech najdete v tomto článku
A teď již k samotné keši:
K získání finálních souřadnic budete potřebovat navštívit 5 zastávek a zjistit hodnoty ABCDEF( viz. list waypointů ).
Keš poté hledejte na souřadnicích N 49° 26.ABC E 014° 01.DEF
Kontrolní součet ABCDEF je 26
U STAGE5 se nezapomeńte aspoň na chvíli zapomenout u výběhu s divočákama. Geodítka určitě ocení :) Od STAGE5 pokračujte po žluté kolem Budského dvora a horního rybníka. Příjemný lov!!!
Informace použité v listingu jsou čerpány ze stránek http://www.severnipisecko.cz/boudy.htm