
Z historie košíkářství
Košíkářství patří mezi nejstarší řemesla, které člověk využíval od samého počátku své historie. Postupně se košíkářství zdokonalilo a specializovalo. Košíkáři zhotovovali výrobky nejen pro vlastní potřebu, ale především na prodej. Vyráběly se košíky různých tvarů, ošatky, podnosy, rohože, proutěný nábytek, svítidla na lampy, kočárky. Pletení z proutí patří mezi nejstarší techniky, které přetrvaly do dnešních dnů. Ruční pletené výrobky z proutí mají jakési fluidum tepla domova a venkovského prostředí.
Rozkvět a úpadek řemesla
V době průmyslové revoluce stoupl zájem o proutěné koše. To podnítilo rozvoj tohoto oboru a vznikla košíkářská střediska (Mělník, severní Čechy, Morkovice). Základní sortiment košů byl pro zemědělství a obchod, ale tvořily ho i různé výrobky (nábytek, kočárky).
Po 1. světové válce a hlavně v období velké hospodářské krize (první polovina 30. let 20. století) však začalo košíkářství upadat. V šedesátých letech byla snaha podpořit rukodělná řemesla. V 90. letech dochází k zániku pod tlakem dovozců a neschopnosti konkurovat. Dnes se setkáme jen s ojedinělou domácí výrobou.
Řemeslo
Přírodní materiál (vrbové proutí) byl velice dostupný. Pletení košů bylo vždy domácí prací. Byla to práce mimo sezónu. Lidé to měli jako přivýdělek. Pletení z oloupaných prutů je velmi náročné.
Základním materiálem je vrbové proutí rostoucí podél řek. Proutí se uložilo do varny, aby nevyschlo. Pak se železnými kleštěmi oloupalo a objevil se pěkný bílý prut. Nejdříve se vyrobilo dno košíku. Pokračovalo se pletením přes kolmé pruty do výšky. Po zakončení vršku se přidělaly uši.
Dnes techniku zvládnou na přírodním pedigu i větší děti. Pedig je přírodní materiál, který se dováží z tropů jihovýchodní Asie. Jedná se o vnitřní část stonku ratanové liány Calamus rotang neboli ratanu.
Košíkářství v Přerově
Jako přerovský patriot se musím zmínit i o výrobě v Přerově. Tímto řemeslem se živil můj děd i otec. V roce 1932 byly v Přerově čtyři provozovny košíkářství. V padesátých letech všechny zanikly.
V průvodci Přerovem z roku 1932 jsou uvedeny tyto provozovny košíkářství:
- Chytilová Marie, Velká Dlážka
- Šocr Antonín, Velká Dlážka
- Zahradníček Alois, Velké Novosady
- Zbožínek Augustin, Nouzové baráky
Tuto informaci jsem získal ze státního archivu Přerov. Z něj pocházejí i tyto stránky z živnostenského rejstříku: živnostenský rejstřík 1, živnostenský rejstřík 2, živnostenský rejstřík 3, živnostenský rejstřík 4
Popis keše
Keš se nachází v Čekyni. Po zaparkování (viz parkovací waypoint) se vydáte asi 350 m do lesa. Téměř až ke keši se dostanete po cestě, jejíž kvalita se ovšem v závěru citelně zhoršuje. Prosím, neporušujte zákaz a geovozidlem nevjíždějte do lesa! Odlov máte možnost spojit s keší GC4RJF7 – Florikova hruškojabloň