První písemné zmínky o lidech s vadami zraku pochází zhruba z osmnáctého století před Kristem. Oční vady se snažili léčit už staří Egypťané, Číňané nebo Indové. Ve většině starověkých civilizací bylo umožněno vzdělání pouze nevidomým mužům z bohatých rodin
Jedním z prvních náznaků organizovaného vzdělávání nevidomých je zmínka v knize Marca Fabia Quintilliama o tom, že ryté písmo mohou číst i slepci. Marcus Fabius vytvořil soubor reliéfních písmen tzv. Tabellu, ta sloužila později jako základ pro vytvoření některých dalších hmatových písem. Další vyspělou kulturou, která se snažila zapojit nevidomé do vzdělání, byla kultura arabská, mezníkem byl rok 970 n. l. kdy začali být nevidomí přijímáni jako studenti na univerzitu Al Ashar v Egyptě.
V šestnáctém století se začínají objevovat první pokusy přesvědčit veřejnost o tom, že by bylo dobré nevidomé vzdělávat organizovaně. Dokladem toho je spis De subtilitate italského lékaře a matematika G. Cardana, kde píše o možnostech výchovy a vzdělávání nevidomých.
První doložené vzdělávací středisko pro nevidomé v Evropě byla „Akademie slepých hudebníků a básníků“, založené v Palermu roku 1661. Tato akademie však byla přístupná pouze nevidomým z těch bohatších rodin. To znamenalo, že si stejně jako ve středověku, mohli nevidomí a těžce zrakově postižení z chudších poměrů, na živobytí vydělávat většinou jen žebrotou. Změna nastala, až v roce 1784 kdy vznikají v Paříži první výchovné a vzdělávací ústavy pro nevidomé. Průkopníkem v této oblasti byl Valentin Haüy, první učitel a vychovatel nevidomých.
Počátky výchovy předškolních dětí položili v Drážďanech, kde byla roku 1802 založená první mateřská škola pro nevidomé na světě. V té době bohužel stále ještě převládal názor, že vzdělání nevidomému škodí, protože si více uvědomuje svoji těžkou situaci.
V roce 1976 se mění školní docházka z devíti na osm let tak jako na normálních školách. Poslední školou pro slabozraké, která u nás vznikla, byla ta v Plzni, poprvé se žákům otevřela ve školním roce 1983/84. V roce 1991 začínají při většině škol pro slabozraké a nevidomé vznikat Speciálně pedagogické centra, které se orientují na péči pro děti od čtyř do 15 let. V roce 1992 byla v Brně otevřena soukromá – nadační střední polytechnická a rodinná škola pro nevidomé. Její otevření Iniciovala brněnská Nadace pro pomoc zrakově postiženým dětem. Od roku 1992 začínají do Opavy přijímat nevidomé děti, ve školním roce 1994/95 pak mohou nevidomí navštěvovat také školu v Litovli.
vice na : http://www.tyflonet.cz/informacni-zdroje/historie-pece-o-osoby-se-zp-1
A-
B-
C-D-
E-
F-
G-H-I-J-
