Mlékárna ve Strakonicích
Připravil jsem pro vás jednoduchou multinu se třemi zastaveními, která vám pripomene historii a slávu strakonické mlékárny.
Mlékárenská výroba se začala v českých končinách rozvíjet po 2. světové válce. Již tehdy byla snaha o konzervaci a uchování mléka, v omezeném množství se v této době vyrábělo kondenzované mléko. Ale stále něco chybělo. Někdo přišel s nápadem sušení mléka, vhodného zejména pro kojence. První sušárna v českých zemích byla v Moravském Krumlově, kde vyráběli sušené mléko vesměs pro německou armádu. Mezinárodní organizace UNICEF, fond pro pomoc dětem při OSN, přišla s nabídkou - poskytnutí 3 zařízení na výrobu sušeného mléka Sunar určeného pro kojence. Tehdy městský národní výbor ve Strakonicích udělil povolení ke stavbě mlékárny. Psal se rok 1949.
Projektu a návrhu výrobní haly se chopil pražský ateliér Havlíčka a Hrubého. Jejich návrh byl zcela unikátní i po architektonické stránce, jen málo průmyslových staveb z této doby bylo tak vkusných (dle názorů řady fundovaných lidí byl závod po stránce architektonické perspektivní a unikátní pro desítky let).
Samotný provoz byl zahájen až 15.1.1953 z důvodu řady potíží. Jedním z nich byl zejména nedostatek vody a páry (tato situace se podařila vyřešit po uvedení nové teplárny do provozu) a byli nuceni nahradit výrobu Sunaru za sušení vajec, ktere byly využívány v pekárnách.
V polovině 50. let otevřela mlékárna sedm vlastních sběren mléka, do kterých se až do roku 1959 sváželo mléko v konvích. Výroba konzumního mléka prošla obrovským vývojem zejména v obalové technice. Nejdříve se mléko dávalo do konvích a lahvích. Tyto láhve a konve byly vratné a v mlékárně byly zpočátku ručně myté, později byla zakoupena speciální myčka. Od roku 1959 se přešlo na balení do sáčků. Po reorganizaci průmyslu s mléčnými výrobky, kdy strakonická mlékárna patřila pod Jihočeské mlékárny, se začalo stáčet mléko do dnešních krabic.
Od počátku 60. let strakonická mlékárna úzce obchodovala s libanonským podnikatelem Amisem Tabbarahem z Bejrútu a byla odstartována výroba sušeného mléka TATRA určeného pro libanonský trh. Sušené mléko putovalo ze Strakonic na Střední východ v plechovkách o hmotnosti pěti liber, tedy 2 268 gramů a necelých čtyř liber, tj. 1 809 gramů. Design plechovek si navrhl sám libanonský odběratel. Z exportu sušeného mléka získávala strakonická mlékárna nemalé finanční částky. Tvrdí se, že za valuty ze Strakonic byla postavena mlékárna Olma v Olomouci.
Původním názvem strakonické mlékárny byl Národní podnik průmyslu mléčné výroby, tehdy bylo v celém státu pouze 5 podniků. V roce 1978 se strakonická mlékárna stává součástí jihočeských mlékáren, dnes známé pod názvem Madeta (tehdy se ke Strakonicím dále přičlenil provoz v Blatné).
Roku 1972 instalovala mlékárna nové plnicí linky na konzumní mléko a smetanu v polyuretanových sáčcích, byla také rekonstruována máslárna a středisko pasterizace. Začátkem 80. let zprovoznila mlékárna dva nové příjmové tanky na mléko s obsahem po 100 000 litrech. Roku 1988 došlo ke kompletní rekonstrukci sušárenského provozu, výměně odparky a také k instalaci lecitizačního zařízení na výrobu rychle rozpustného instantního mléka. Roku 1993 došlo v mlékárně k požáru, který zničil sušicí věž a škoda byla vyčíslena na částku 4 000 000 korun.
Výrobky strakonické mlékárny:
- v počátcích sušení vajec
- specializace na výrobu sušeného mléka, dětské kojenecké výživy Sunar
- výroba konzumního mléka
- kromě sušeného mléka se během 50. a 60. let ve Strakonicích vyráběly také např. kakaové mléko Malcao, odtučněné mléko Ediko, sušené zmrzlinové směsi a pudinky
- v mlékárně se vyrábělo máslo, AB máslo, pomazánková másla různé příchuti, zákysy, kefíry a čerstvý sýr cottage
Specializace na výrobu sušeného mléka (výhodný exportní artikl od 60. let) zapříčinila zánik závodu. Pokles poptávky po sušeném mléku na evropském a světovém trhu, silná konkurence a v neposlední řadě dohadování zemědělců o cenách mléka byly mnohé důvody zániku, který nastal v roce 2009. V rámci Madety byla výroba sušeného mléka utlumena a přenesena do jiného provozu. Ani dlouholetý obchodní partner z Libanonu, který jistou dobu chtěl Madetu ve Strakonicích koupit, neměl o záchranu zájem.
V době své největší slávy Madeta ve Strakonicích zaměstnávala až 230 lidí, na konci závodu již jen 30 lidí. V počátcích výroby se zde zpracovávalo 70 000 litrů mléka denně, postupně se výroba rozrostla na 300 000 litrů a vyrobilo se až 25 tun sušeného mléka denně.
Samotná keš
Pro získání finálních souřadnic a odlovení multiny musíte projít tři stage, které nejsou od sebe příliš vzdálené. V okoli (zejména u 2. a 3. stage) může být "nepořádek" (někteří jsou holt pr...), za který já nemohu a omlouvám se za něj. K odlovu nijak nebrání, ale lepší dojem nepřináší. Poprosil bych vás o důkladné maskování a zacházejte s krabkou co nejšetrněji. Stačí pootevřít, vyndat a přiklopit. Přál bych si, aby co nejdéle sloužila.
1.STAGE:
N 49° 15.585
E 013° 55.153
A = maximální dovolená rychlost
B = počet písmen ve slově osobám, kterým je zakázán vstup do areálu
2.STAGE:
N 49° 15.564
E 013° 55.111
C = počet lamp na budově
3.STAGE:
N 49° 15.515
E 013° 55.128
D = ciferace všech čísel na ceduli (sečíst čísla a provést ciferaci - napr.: 3,30 hod = 3+3)
E = počet všech žeber na průčelí výrobní haly + 2 (pečlivě si prohlédni průčelí)
Finální souřadnice
N 49° 15. MAD'
E 013° 55. ETA'
M = B - (C + D)
A = (A - E)
D = (A / C) - D
E = C - (B / E)
T = E - (C + D)
A = C * (E / B)
kod = součet všech čísel finálních souřadnic vynásobený počtem svítidel nad průčelím
(info: zadejte správný kód a secvakněte zámek)
Přeji šťastný odlov :-)