10.5.2020: Úprava stage 2 a v důsledku toho změna výpočtu.
V údolí řeky Opavy pod Dolním Benešovem se rozkládá vodní dílo, jehož vznik sahá až do dávného středověku. Tvoří je soustava protipovodňových hrází, které byly vybudované za účelem ochrany úrodných polností proti rozvodňování řeky Opavy. Druhá strana hráze současně sloužila a někde ještě slouží jako hráz jednotlivých rybníků. Součástí tohoto díla jsou uměle vykopané vodní náhony, které přiváděly vodu k pohánění mlýnských kol. Jak uvádějí dostupné písemnosti vznikala tato díla na rozhraní 13. a 14. století. Je v nich rovněž zmínka o osadě Mlýnov nacházející se v těsném sousedství Benešova, která se později sloučila se vsí Benešov. Název Mlýnov se vztahuje k vodnímu mlýnu, který stával pod vodní tvrzí. Ta se postupem času stala sídlem okolního panství. Voda byla na první mlýn přiváděna náhonem od nápustného objektu na řece Opavě pod obcí Smolkov. Další náhon vedl pod terénní vlnou pod Benešovem okolo rybníka Mlýnov, nyní Nezmar, až ke zmíněnému mlýnu, kde shora poháněl mlýnská kola. V pozdější době byla vodní energie využita k pohánění pily a k výrobě elektrické energie. Zaústění náhonu vedlo do potoku Opusta a dále zpět do řeky Opavy.
Z historických písemností je znám spor mezi zábřežskými a benešovskými obyvateli, kdy benešovští přebudovali mlýn ze dvou kol na šest. K tomu potřebovali zvýšit přítok vody úpravou náhonu a zaplavovali tak pastviny zábřežským sousedům. Vzniklý spor o škodách na majetku zábřežských občanů byl v roce 1555 na popud správce panství řešen až u velehradského opata. Další důmyslné využití vodní energie sahá až do 19. století. Na potoce Opusta byl poblíž silnice před vjezdem do Benešova zřízen mlýn s horním náhonem a za účelem regulace vody na mlýnské kolo byl u něj vybudován rybník s názvem Přehyně.
Provoz obou mlýnů byl ukončen v 50. letech minulého století a v dalších letech postupně chátraly až k úplnému zániku.
Další významné využití vody bylo spojeno se zakládáním rybníků k chovu ryb. K počátkům rybníkářství a budování hrázi nebyly bohužel nalezeny žádné písemné informace. Jediným dokumentem je listina vydaná v roce 1493 králem Vladislavem II. povyšující Benešov na město a poskytující privilegia ke konání jarmarků a trhů. Městský znak byl obohacen o štiku s ploticí jako symbol rybníkářství v Benešově. Jedním z největších byl a je rybník Mlýnov /nyní Nezmar/, následovaly rybníka Kolovrat a Kozmický. Ty však v druhé polovině 19.století zanikly. Rybníky pod bohuslavickým návrším byly zřízeny mnohem později.
Při projížďce nebo procházce po hrázích osázených duby a lípami se můžeme před našimi dávnými předky jen sklonit. Celková délka dochovaných protipovodňových hrází a hrází rybníků je 6850 m, pro jejich navýšení bylo zapotřebí asi 63000 metrů krychlových zeminy a bylo nutno vyhloubit umělé koryto pro mlýnský náhon v délce 4800 m.
Text a mapka převzaty z časopisu Hlučínsko, 1. ročník 2011, číslo 2, krácen.
První stage N 49° 54.905 E 018° 06.946
z informační tabule (informace z jiných zdrojů mohou být odlišné):
spočítej ciferný součet roku postavení věže kostela = A
zjisti počet rybníků na území Dolního Benešova = B
Druhá stage N 49° 54.696 E 018° 07.269
na některém z mostků zjisti první tři čísla letopočtu výstavby = C
Třetí stage N 49° 54.410 E 018° 07.472
spočítej počet všech drátů elektrických vedení = D
Čtvrtá stage N 49° 54.295 E 018° 07.597
spočítej počet všech skel v oknech chaty (zabedněná čela se nepočítají) = E
Finální souřadnice
N 49° 54.A*(B+D) E 018° 07.B*C-4*E+1
V blízkosti finálky se nacházejí vodní plochy, zvláště při nočním odlovu dbejte zvýšené opatrnosti.
Kontrolní součet souřadnic finálky (ciferný součet) je 60.
Ověření souřadnic