Poklad na zamku Mystery Cache

Tato keš vás zavede na renesanční zámek v Králově Dvoře. Historie k němu nebyla příliš šetrná a je snad jediným zámkem, kterému přímo přes zahradu vede dálnice. Konečně se dočkal rekonstrukce a je celkem zajímavé sledovat, jak se to tu začíná měnit k lepšímu.

Nejprve k odlovu a níže pak něco o zámku, abyste si neprošoupali display na GPS:

Chtěli bychom tuto keš udržet hezky vybavenou, aby z ní měli radost i malí kačeři a tak vás moc prosíme, abyste předměty v ní měnili podle pravidel GC za stejnou či vyšší hodnotu. Vemte si prosím s sebou i lepší kousky, než jen blbinky z kinder vajíček a gogouny.

Keš vám k odlovu vydá knihovnice pouze v otevírací dobu:

Nelov v časové tísni. Ve spěchu snadno něco přehlédneš a pak to může být akorát o nervy. Hodina pohodového lovu by měla bohatě stačit. Stihneš si pak všimnout i samotného zámku. :-)

Parkovat se dá zdarma přímo v areálu zámku na místech k tomu určených.

K otevření pokladu budeš potřebovat tři čísla (A,B,C) Indície k jejich výpočtu získáš i mimo otevírací dobu následovně:

A= Prohlédni si vstupní kovanou bránu do zámku a spočítej na ní všechna kolečka. Jsou zhruba stejně velká. Toto číslo sečti s číslem na ceduli v místě N 49° 56.793 E 014° 02.330 (bílá cedulka s černým jednociferným číslem).

B= Spočítej kolik má zámek komínů a od tohoto čísla odečti 9.

C= Králův Dvůr má ve znaku zlatou královskou korunu na červeném podkladě. Budeme-li předpokládat, že je tato koruna ze všech stran stejná, kolik je na ní celkem vzácných kamenů? K tomuto číslu přičti 22. (Znak města lehce najdeš i v místě okolí. Vzácné kameny znázorňují kolečka)

Nechoď prosím do knihovny pro keš dříve, než ti vyjde kontrolní součet: A+B+C=57. Nebuď si jistý(á) tím, že poslední chybějící číslo jen dopočítáš. Takovejch už bylo! Jedině poctivým zjišťováním všech čísel přijdeš na to, kde může být chyba a kde jsi mohl(a) něco přehlédnout.

Otevření pokladu:
- Třikrát otočení doprava až na číslo bodu A.
- Jedno celé otočení přes první číslo doleva na číslo bodu B.
- Otočení doprava na číslo bodu C.
- Vytáhni oko zámku.
- Nezapomeň po sobě zamknout (stačí zacvaknout) a vrátit poklad na původní místo.

Stručně z historie:

Na místě dnešního zámku byl původně lovčí dvorec, který někdy kolem roku 1236 založil král Václav I. Zde také patrně na následky úrazu při lovu, zemřel dne 22. 9. 1253. Králův Dvůr sloužil panovníkovi k odpočinku na delší cestě nebo jako ubytování během lovu. Často zde pobýval Karel IV. i jeho syn Václav IV.
Kolem roku 1585 dal starou podélnou gotickou stavbu přestavět na renesanční zámek Jan starší z Lobkovic. Do roku 1590 bylo k zámku ještě připojeno západní a východní křídlo a založena západní okrasná zahrada.
V roce 1594 byl Králův Dvůr společně s Točníkem připojen ke statkům ve správě České komory.
Za vlády Rudolfa II. po roce 1600 proběhly další stavební úpravy. V konečné trojkřídlé podobě byl zámek patrový s nádvořím uzavřeným ohradní zdí s arkádovou galerií, bránou k zemské silnici a brankou do zahrady při zámku.
V době třicetileté války sice nebyl poškozen, i když se v něm koncem roku 1639 ubytovalo švédské vojsko, byl ale vypleněn.
Roku 1743 zámek vyhořel. Vyšetřováním se zjistilo, že požár vznikl neopatrností. Pravděpodobně chytlo seno uložené nad průjezdem do hospodářského dvora.
V letech 1832 – 1850 docházelo v areálu k menším opravám, technickým zlepšením a dispozičním úpravám.
Historie králodvorského komorního panství končí rokem 1860, kdy je zakoupil Emil Egon kníže z Fürstenbergu, jehož rod jej vlastnil až do roku 1945. Fürstenbergové Králův Dvůr koupili s podnikatelským záměrem. Vedle prosperujícího velkostatku zde vybudovali průmyslovou oblast. Od nepaměti se tu zpracovávalo železo. V Králově Dvoře byla již ve 14. století v provozu železná huť pojmenovaná Karlova huť. V roce 1595 zde vznikla první vysoká pec v českých zemích.
Poté co Füstenbergové prodali československému státu Křivoklát, ztratili zájem i o Králův Dvůr a střídající se nájemníci dosud prosperujícího velkostatku prováděli jen nejnutnější údržbu.
Po roce 1945 připadl zámek na základě Benešových dekretů československému státu a zámek chátral dále. Bylo zde zemědělské odborné učiliště (1947 – 1972), sklad pohonných hmot JZD Dukla, později velkosklad národního podniku Zelenina a v letech 1974 až do 1989 prostory využíval Podnik výpočetní techniky v Nymburce.
Koncem 90 let přeťala zámeckou zahradu stavba dálnice D5. Část areálu se zvolna měnila v ilegální skládku odpadu a otevřené části přízemí v obydlí bezdomovců. Proces chátrání a devastace vyvrcholil v roce 1999 vyrabováním budovy a vypálením renesanční bašty v historickém ohrazení bývalé zámecké zahrady. A protože čteš poctivě listing, dáme ti za odměnu ještě rady navíc. Prohlédni si tu kovanou bránu opravdu pořádně a ne jen to co tě praští hned do očí. Na znaku města je vidět přesně polovina ze zlaté korunky. Se zámečkem na pokladu pak toč na začátku minimálně třikrát doprava, aby se uvnitř mechanicky vyresetoval. Pak se všimni, že ne vždy musíš otočit o celou otáčku. Do logu neprozrazuj, že je zde ještě tato nápověda, ale protože bychom rádi zjistili, kdo se až sem opravdu dočte, napiš prosím na konci logu hvězdičku. V roce 2000 zámek od Společného bytového podniku koupil český podnikatel Josef Laun a v roce 2011 ho kupuje město Králův Dvůr s cílem to tu konečně zrekonstruovat. Vzniká zde městská knihovna, v plánu je i největší muzeum jízdních kol, ale z doslechu tušíme, že tento projekt zřejmě naplněn nebude. No nechme se překvapit...

Děkujeme kačerům Dommi & spamik za provedený betatest.