Vyrazna ostrozna nad osadou Dolanky. Ve druhe polovine 13. stoleti na ni vznikl maly hradek (dvoudilna ostrozna dispozice s prikopem). Z hradu se do dnesnich dnu dochovaly zbytky dvou prikopu patrnych v terenu. Uprostred ostrozny byl prozkouman zahloubeny objekt, patrne zbytek velke zemnice ci sklepa obytne budovy.
Ostrozna svym dalekym rozhledem prilakala lidi jiz v pozdnim paleolitu pred 12 000 lety. Pri vyzkumu stredovekeho hradku byla objevena stredne velka kolekce stipanych kamennych nastroju z pazourku. Nejvyraznejsi jsou noze s obloukovou bocni retusi.
Doplnujíci informace
Tzv. hradiste u Dolanek se nachazi na pravem brehu Jizery, na ostrozne vydelene z tabule vapnito-jiloviteho piskovce, ktera se vyskou pres 290 m n. m. zveda asi 40 m nad dno ricniho udoli. Ostrozna vybiha jihovychodnim svahem se sklani k Jizere a severovychodnim svahem k Vazoveckemu potoku. Jeji puvodni tvar, zachyceny mapami z 2. poloviny 18. a 1. poloviny 19. stol., se podobal rovnoramennemu trojuhelniku. Podle I. vojenskeho mapovani prochazela pres ostroznu cesta, ktera sestupovala k soutoku Vazoveckeho potoka s Jizerou. Po polovine 19. stol. byl svah k Jizere kvuli stavbe zeleznicni trati a naslednemu posunu soubezne silnice zmenen na strmy sraz. Hranice odlamane casti probiha zhruba paralelne s puvodnim bokem ostrozny.
Archeologicky zachycena etapa sidla na Vapeniku takrka jiste nesmerovala k rozsahle zdene zastavbe. V takovych pripadech se totiz zdrojem stavebniho kamene hned od pocatku stavaly mohutne prikopy. Prestoze na Vapeniku byl kamen snadno dostupny, prikopy zustaly pomerne subtilni. Podobu zastavby mely zrejme urcovat konstrukce ze dreva a hliny s jen dilcim uplatnenim kamene.
Tato lokalita spadala k pocatkum regionalni vrcholne stredoveke keramiky, spodni hranici jejiho datacniho intervalu lze spojit s koncem 13. stol., horni hranici lze klast nekam na pocatek 14. stol., dukazy nam ale chybeji. Lokalitu povazujeme za opevnene sidlo, ktere uz v pocatcich vystavby nasilne zaniklo. V promenach regionalni sidelni struktury nasledovalo po markvartickem dvorci na Hrustici, otazkou zustava jeho vztah k Hrubemu Rohozci. Tato dvojice, oddelena 1 km, se nachazela na uzemi teze markvarticke vetve. Pri diskusi o jejich vztahu se nabizeji dve moznosti. Vapenik mohl predchazet Hruby Rohozec, nebo byl s jeho pocatky vicemene soucasny. Srovnavani techto lokalit zachazi s intervalovymi datacemi, ktere nelze zuzit tak, aby bylo mozne nabidnout presvedcivou odpoved. Zustavaji jen hypotezy, k nimz patri i moznost zaniku sidla na Vapeniku v case boju mezi markvartickymi vetvemi kolem r. 1320. S hojnosti hypotez kontrastuje nedostatek dukazu. S jistotou vsak lze konstatovat, ze ani Vapenik nepatril k lokalitam, ktere drivejsi historicke koncepty spojovaly se samymi pocatky slechtickych sidel na venkove.
Pro ziskani finalnich souradnic staci vyresit test a dosadit do vzorce.
A: Jak se nazyva klesajici a zuzujici konec ostrozny?
• Opys - 1
• Dopys - 2
• Napys - 3
B: Kdy se zde zacali usazovat lide?
• Mladsi doba kamenna - 2
• Stredni doba kamenna - 4
• Starsi doba kamenna - 9
C: Jak se jmenuji zde nalezene noze s obloukovou bocni retusi?
• Feherkerek - 3
• Federmesser - 8
• Levalloisky nuz - 5
D: Do jakeho geologickeho profilu ceske kridove panve zaradite zarez silnice E65?
• jizerskeho souvrstvi - 8
• brezenskeho souvrstvi - 3
• Merboltickeho souvrstvi - 5
E: Prilehle Vazovecke udoli s osadou a potokem se jmenuji podle?
• zde velmi oblibeneho sovetskeho vozu VAZ - 1
• hojne uzivaneho dreva jilmu (Ulmus laevis), k ruznemu zpracovani - 8
• casteho zraneni krizovych vazu pri pracech ve svahu - 7
F: Pri slavne expedici do Liptakova tu behem zastavky v Dolankach probihalo?
• Pohreb - 3
• svatba – 9
• dozinky - 7
N50°36.ABC, E015°09.DEF
Zbytky prikopu se nachazi na soukromem pozemku.
Parkovat můžete podel zahradkarske kolonie k Malemu Rohozci, nebo na parkovistich v Dolankach.