Zahrajem si golf
Z historie golfu
O prapůvodu této hry panují vlastně jen dohady a spekulace. Podle dochovaných zpráv a obrazů se něco podobného golfu nebo aspoň pozemnímu hokeji kdysi hrálo na území dnešního Holandska a Belgie, dokonce snad i ve starém Římě. Věrohodné doklady však pocházejí teprve ze Skotska. Snad si skotští pasáci krátili dlouhou chvíli na pastvě hrou s klacky a kameny, tak jako se u nás hrávaly kuličky nebo čára. Důležité však je, že nehráli na branky, ale do důlku. Z doby krále Jamese (Jakuba) II. Skotského je doloženo, že tato hra musela být dokonce zakazována, aby neodváděla poddané od výcviku v lukostřelbě, tak důležité pro tehdejší způsob válčení. Po nástupu skotských Stuartovců na anglický trůn byl golf přenesen i do Anglie. Zpočátkou byl výsadou šlechticů (hrála ho prý i nebohá skotská a francouzská královna Marie Stuartovna, než ji popravili), ale později si ho oblíbily i měšťanské vrstvy. Vznikala další a další hřiště, zakládaly se golfové kluby (první v r. 1744), upravovala se pravidla hry a hřiště se nakonec sjednotila na osmnácti (nebo aspoň devíti, když bylo málo místa nebo peněz) jamkách, což platí dodnes. Golf se hraje na celém světě a stal se i tučným reklamním soustem pro velké televizní stanice; proto si můžeme pravidelně vychutnávat výkony hráčů světové špičky v záznamech turnajů i na ČT Sport.
O českém golfu
Pár golfových hřišť u nás sice vzniklo před I. světovou válkou, ta ale sloužila hlavně zahraniční klientele našich světoznámých lázeňských center. Další hřiště a kluby vznikaly za první republiky, ovšem za války měli lidé jiné starosti. Činnost několika málo klubů byla obnovena po roce 1945, ale v 50. letech měl náš golf namále. Golf totiž byl – spolu s tenisem – naší stranou a vládou pokládán za typický projev buržoazního způsobu života a za snobskou zábavu horních deseti tisíc obyvatel zemí kapitalistického tábora. Teprve se společenským uvolněním na začátku 60. let došlo v Československu k uznání golfu jako regulérního sportu. V roce 1966 už u nás bylo registrováno deset golfových oddílů.
Doba se po roce 1989 změnila, golfová hřiště u nás rostou jak houby po dešti a tak každý jen trochu situovaný zájemce se mu může aspoň občas věnovat. V jistých kruzích dokonce s určitou nadsázkou platí, že kdo nehraje golf, ten jako by nebyl. Takovýto přístup k tomuto sportu jistě můžeme považovat za poněkud snobský, ale uznejte, že přece nikomu neuškodí se občas zvednout od počítače, absolvovat pěšky zhruba 6 až 7 kilometrů v krásně upraveném prostředí a trochu si rozhýbat páteř. A vůbec nemusí hrát jak Tiger Woods...
Stručně o hře
Snad každý aspoň tuší, že úkolem hráče je dopravit míček co nejmenším počtem úderů z místa zvaného odpaliště do jamky. Každé hřiště se skládá z 18 (nebo 9) "hřišťátek" (promiňte mi ten výraz, ono může být i půl kilometru dlouhé, ale slovo "jamka" má v golfu dva významy), sestávajících z odpaliště, nízko (cca 20 mm) sestřiženého trávníku pro hru (fairway) a jamkoviště (green, kde je tráva jen pár milimetrů vysoká) s jamkou označenou praporkem. Kolem greenu je ještě rough (čti raf) s trávou vysokou několik centimetrů, ze kterého lze ještě, byť nepřesně, hrát. V cestě mohou být překážky přírodní (stromy, keře, vodní plochy, bažina) nebo umělé (rybníčky, terénní vlny, pískové bunkery - bunker není betonový bunkr ŘOPík, ale prohlubeň částečně zaplněná jemným pískem pod úroveň terénu – foto zde). Princip hry je jednoduchý, ale pravidla – pamatující na všechny možné situace při hře – jsou dost složitá a laikovi těžko srozumitelná.
Plán jednoho hřiště je zde , kliknutím na některé "hřišťátko" se zobrazí jeho plánek. "Hřišťátku" se správně říká "jamka" stejně jako vlastní jamce o průměru necelých 11 centimetrů, do které se máme trefit.
Každý hráč má sadu holí, kterých smí mít u sebe nanejvýš 14. Kompletní sada obsahuje řadu holí určených pro dlouhé a nízké rány (tzv. dřeva) a další hole, tzv. železa, kterými hrajeme kratší, ale vysoké rány např. přes překážku nebo z bunkeru. Existují i hybridní hole. Čím vyšší číslo hole, tím je násada kratší a úderová plocha hlavice hole svírá ostřejší úhel se zemí, takže míček hezky podebere a ten letí vysoko, i když ne tak daleko. Dřeva se číslují od 1 do 5, železa od 1 do 10 plus hůl pro hru z písku. Nejdelší a nejtěžší dřevo se nazývá drajvr (driver) a používá se na první ránu, chceme-li, aby míček doletěl co nejdál. Nezbytný je patr (putter), což je hůl pro patování (pro doklepnutí míčku po greenu do jamky). Na trhu jsou také nabízeny sady holí (obvykle 10 – 11 kusů, viz obrázek) i s pouzdrem (bagem), protože běžný hráč by stejně víc holí nevyužil (a taky ho to přijde levněji). Za malý poplatek si může půjčit vozík, aby bag s holemi nemusel tahat po hřišti na zádech.
Hrají se v podstatě dva druhy her: na rány nebo na jamky. U prvního typu se sčítají všechny rány každého hráče, při čemž hráč musí hru na každé jamce dokončit. U hry na jamky stačí, když uspěje jeden jako první a tím získá bod (nebo body) bez ohledu na druhého hráče, který ještě nedohrál a tuhle jamku už nedohrává, aby nezdržoval ostatní. Hrají se i určité kombinace obou typů her, oblíbený je např. stableford.
Každá jamka má stanovený PAR, což je počet ran, kterými výborný amatér teoreticky dosáhne určité jamky. U jamek ("hřišťátek") delších než asi 440 metrů bývá PAR 5: třemi ranami by se měl dostat na green a dvěma dokončit hru. Každé hřiště má svůj PAR, což (ne vždy) bývá součet PAR všech jamek. Obvykle bývá PAR 18jamkového hřiště něco málo nad 70 (typicky 72). Viz též eagle, albatros, birdie, bogey...
Často spolu hrají hráči různé úrovně. Aby těm slabším nepřišla drtivá porážka od zkušenějších moc líto, tak byl zaveden systém handicapů. Začátečník má handicap vysoký (zpočátku 54), ale s postupujícím zlepšováním jeho hry se mu snižuje. Z rozdílu handicapu různě zkušených hráčů se přepočítávají jejich výsledky, takže eventuální porážka není tak deprimující. Je to jako kdyby hokejové utkání Kanada - Bangladéš začínalo za stavu 0 : 20.
Jak najít keš
Stáhněte si tabulku Golf-2az.xls a zahrajte si hru (list Hra) podle návodu (list Návod). Na grafu je schematicky zobrazena jamka o délce 491 metrů s PAR 5. Až se trefíte do jamky, tak se objeví souřadnice finálky. Podívejte se na foto Graf-2 (starší verze hry) v galerii. Vyzkoušeno v Excelu a Calcu (z Open Office), v 602Tab se ale graf rozházel.
Poznámky
- 21. 4. 2019 jsem posunul o pár metrů finálku kvůli mravencům. Souřadnice jsem upravil.
- Golfisty prosím, aby omluvili četná zjednodušení v tomto listingu. Připomínky rád přijmu.
- Chovejte se v golfovém areálu ohleduplně. Nezkracujte si cestu přes fairwaye, odpaliště nebo dokonce přes greeny. Pokud některý háč odpaluje, tak se v jeho blízkosti zbytečně nehýbejte ani mu neraďte nebo nefanděte. Také při patování potřebují hráči klid. Golf není fotbal! Taky pozor na zbloudilé míčky, někdy přiletí až k vám a ani nevíte odkud... Pokyny pro hráče a návštěvníky visí na tabuli u restaurace.
- Fotografie owner. Jsou na nich mladí hráči z Německa, s fotografováním ochotně souhlasili.
- Literatura: Saundersová, V.: GOLF Dokonalý průvodce hrou. Brno, JOTA 1955.
Internet: hesla golf historie, golf hole, handicap, par, golf resort Barbora, Jakub II. atd.
- Děkuji KiReGPS za testování a cenné rady k odstranění nekompability mezi Excelem a Calcem a dále Helče.cz (Calc), Toniczechovi (602Tab), a mkačerovi, Castorce a sovovi1955 (Excel) za otestování několika verzí tabulky – samozřejmě s chybnými souřadnicemi finálky.
Konec
GC5CZQK – verze 1.2 z 21. 4. 2019
(CC BY-SA 3.0 CZ) ladislavappl 2014
