Dědičná štola Kašpara Pluha
Ústí štoly je zpevněno kulatým kamenným portálem a nad ním se nachází žulový monolit vysoký asi 160 cm. kdysi na něm byly dvě desky. vrchní z bronzu znázorňovala dvouhlavou orlici, spodní byla z mramoru a v roce 1868 spadla do vodního příkopu a značně se poškodila. na deskách jsou nápisy:“Hern Gaspar Pflugen tiefer Erbstollen angefangen nach Michaelis an MDXXXXIX” a druhý, který je poškozen: “Aufgericht bai regir… Simon Vahel von Lilienau ih. Maj. Kai. Rat und Hauptman zu Sladenwaldt”
Památník byl postaven roku 1622 na paměť této stavby. V třicátých letech 16. století se ukázalo, že dosavadní štoly nestačí odvodnit Hubské ložisko do vetší hloubky a na většině štol byla nasazena čerpadla na vodní pohon k odvodnění podložních ložisek. Těžařstvo, které financovalo báňské práce na Slavkovsku, za kapitálové účasti některých zámožných občanů ze Slavkova vč. Kašpara Pluha, se rozhodlo k velkorysému, ale nákladnému dílu, razit novou dědičnou štolu s ústím zhruba 1,5 km pod Slavkovem. Štola měla podfárat všechny známé štoly v oblasti stříbrných žil a Hubský Schnödův peň v hloubce 110 metrů. Štola byla nazvána jménem Kašpara Pluha a toto jméno jí bylo ponecháno i po konfiskaci Pluhovského jmění.
Práce na ní byly zahájeny v pozdním létu 1539. Pro zrychlení razicích prací jí byla udělena řada mimořádných výsad a daňových úlev, které byly v budoucnu potvrzovány všemi českými panovníky. Přestože náklady zpočátku byly hrazeny z daně na bohatých stříbrných žilách, ke konci 16. století dosáhly náklady za razící práce 65 856 zlatých. Dne 22. srpna 1587 dosáhla štola po 48 letech nepřetržité práce Hubský peň, její délka byla 3393 m a v ražení se pokračovalo. Koncem osmdesátých let byla již celková délka 5800 m, tím se zařadila mezi nejdelší česká důlní díla. Na počátku 17. století byla štola ještě prodloužena, takže roku 1655 byla naměřena celková délka 5920 m a její hlavní čelba byla v hloubce 117 m. Sloužila jako hlavní odvodňovací osa slavkovského a krásenského revíru. Měla sedm vlastních překopů,13 světlíku a 4 šachty. Vodosběrnými chodbami byla propojena s Jířskou a Schnödovou štolou, se Starou a Novou vodní jámou a stala se hlavní dědičnou štolou. Pluhova štola jako hlavní revírní dílo musela být neustále udržována a v provozuschopném stavu, zejména stálou kontrolou a výměnou výdřevy. Opomenutí těchto prací mohlo způsobit zával, který by zamezil plynulému odtoku důlních vod a znamenal by konec všech důlních prací v podloží Hubu a Schnödu. Toto odvodňovací dílo sloužilo po jistou dobu ještě ve 20. století. Dnes je státem chráněnou technickou památkou.
Citace: http://www.sokolovsko.eu/clanky/pluhova-dedicna-stola/
Místo nás zaujalo natolik, že jsme zde pro Vás připravili kratičkou multinku.
Na úvodních souřadnicích najdete informační tabuli, na které je obrázek rudy. Které?
Galenit X = 8
Kasiterit X = 5
Sfalerit X = 3
N 50° 08. (X + 3) (12 - X) (15 / X)
E 012°47.(35 / X) (X) (X - 2)
Pozor: Horší signál GPS
