Troudnatec kopytovitý je víceletá nejedlá dřevokazná houba z čeledi chorošovitých.
Plodnice má kopytovitý tvar. Většinou dosahuje 10-30 cm šířky a 7-15 cm výšky. Víceletá plodnice dosahuje až 50 cm šířky a 25 cm výšky. Povrch je pokrytý tvrdou, 1-3 mm silnou, matnou kůrou, která se barví dle stáří. Mladá kůra je většinou červenohnědá (barvu způsobuje pigment purpurogallin), pak oříškově hnědá, ozdobená tmavšími, zvlněnými pásy. Přes zimu dostane kůra jednotnou šedou barvu a taková už zůstane, jen přirůstající vrstva je oříškově hnědá. Staré houby jsou šedé až tmavošedé, s nepravidelnými soustřednými pásy a rýhami. Spodní strana je zploštělá, šedě až šedohnědě ojíněná, při otlačení tmavne.
Na spodní straně jsou jemná, okrouhlá ústí rourek, po 2-4 rourkách na 1 mm. Největší část houby tvoří vrstevnaté, rezavě hnědé rourky 3-10 mm tloušťky. Tyto vrstvy podobně jako kruhovité brázdy na kůře odpovídají růstovým periodám, které se mohou během roku několikrát opakovat. Nad rourkami leží hlízovité, hnědobíle mramorované, drobkovitě lámavé jádro, výrazně oddělené od žlutohnědé, tuhé, vláknité vrstvy o tloušťce 2-5 cm, z níž se dříve získával ceněný troud do zápalných hubek.
Plodnice přežívá až třicet let. Nejsilnější období růstu je mezi začátkem léta a podzimem. Roční přírůstek pozorujeme naspodu houby, což znamená, že nejnižší vrstva je nejmladší.
Spóry jsou produkovány hlavně v jarních měsících, v menší míře i na podzim. Výtrusy se uvolňují při poměrně nízkých teplotách. Viditelný výtrusný prach je bílý. Výtrusy jsou kolem 5µm velké a jsou oválné, hladké. U houby troudnatec kopytovitý najdeme 3 druhy hyf, což je trimitická hyfová soustava. Plodnice troudnatce kopytovitého má výrazný pozitivní geotropismus - pokud strom s plodnicí spadne, pak se nová plodnice, často vyrůstající z plodnice staré, působením gravitace zorientuje výtrusnicemi dolů. Plodnice v období růstu vylučují z hymenoforu průhledné kapky, což je označováno jako gutace.
Plodnice je bokem přirostlá ke kmeni nebo větvi buku v horských lesích, kde je nejhojnější. Roste však i v nížině, a to např. na břízách, topolech, javorech, dubech, lípách, ořešáku vlašském a habru.
V průběhu roku se mění složení atmosféry uvnitř kmenů stromů a dosahuje hodnot v maximálním případě až 60 % CO2. Tato koncentrace CO2 má zvlášť v letním období významný vliv na rozšiřování a růst mycelií hub. Optimální koncentrace CO2 je pro většinu dřevokazných hub 10%, některá mycélia však snášejí koncentrace CO2 i vyšší. Například mycélia Fomes fomentarius snášejí až 30% koncentrace CO2.
Ke Keši:
N 50° 41. (DCLVI), E 14° 33.(DCCCLXIX)
S keší manipulujte prosím opatrně ať chvilku nám chvilu vydrží.
1 hodina
3 hodiny