Scroll down for English description.
Nakléřov (německy Nollendorf) je součást Krásného Lesa v Krušných horách, jenž je částí obce Petrovice. Leží v průsmyku, který byl od pradávna místem, kudy procházela významná obchodní a válečná stezka, a založen měl být již v 9. století slovanským kmenem Dalemniců (datace vzniku se nicméně různí). I přes extrémní klimatické podmínky se zde rozvinulo prosperující zemědělství a vyhlášená byla rovněž místní řemeslná výroba. Vesnici ovlivnila řada válečných tažení a po druhé světové válce, kdy bylo obyvatelstvo tohoto prakticky zcela německého sídla odsunuto, zůstala vylidněná a stala se součástí uzavřeného vojenského výcvikového prostoru. Od 60. let 20. století se zde v pomalé míře rozvíjí rekreace, trvale žijících obyvatel tu dle sčítání lidu v roce 2011 bylo 19.
Panoramatický pohled na Nakléřov z Nakléřovské výšiny
Toto místo a jeho genius loci mají mnoho co vyprávět, a zdejší malebná krajina se vám návštěvou bohatě odmění. Prostřednictvím této multikeše se projděme po zajímavých místech v Nakléřově a kochejme se okolím. Než ale přejdeme k lovu, napřed něco o zdejší lokalitě.
Historie
Vesnice leží v Nakléřovském průsmyku, který byl jako obchodní stezka využíván již za dob únětické kultury ve starší době bronzové. Založit jí měl v 9. století slovanský lužickosrbský kmen Dalemniců, ačkoliv místní kronikář uvádí jako datum vzniku rok 1100. V 11. a 12. století tudy do českých zemí vpadla vojska německých králů (Jindřicha III., respektive Lothara III.) na výpravách proti českým knížatům (Břetislavovi I., respektive Soběslavovi I.). Od 13. století vedla Nakléřovem solná stezka, po níž se do Čech z Halle dovážela sůl a další zboží. První písemná zmínka pochází z roku 1382 v souvislosti s nově postaveným kostelem a obnovením zdejší fary. Obec postupně patřila různým šlechtickým rodům a panstvím.
Do podoby Nakléřova opakovaně zasahovaly válečné konflikty. V 17. století byl opakovaně vypleněn během třicetileté války, při níž byl byl vypálen zdejší kostel (v témže století jej nahradil kostel sv. Josefa). O století později zde proběhly boje pruských a rakouských vojsk během sedmileté války. V roce 1813 Nakléřovem pochodovala vojska pruského generála von Kleista, který se zasloužil o porážku francouzských císařských vojsk v bitvě u Chlumce. Francouzský císař Napoleon Bonaparte se však s porážkou nechtěl smířit, a tak v září téhož roku podnikl další pokus o průnik do Čech. Usadil se v Nakléřově, odkud měl z věže kostela řídit boj svých vojsk u Varvažova.
V letech 1850 až 1930 byl Nakléřov samostatnou obcí, jejíž hospodářství sestávalo z prosperujícího zemědělství a domácí řemeslné výroby (věhlasu dosáhly zejména nakléřovské kovové knoflíky). V roce 1913 byl při příležitosti stého výročí bitvy u Chlumce v Nakléřově postaven Kleistův pomník a Císařská rozhledna. Po vzniku Československa v obci k roku 1921 žilo v 84 domech celkem 376 obyvatel (z toho 372 Němců, 1 Čech a 3 cizinci). V roce 1936 Nakléřovem vedla trasa olympijské pochodně letních olympijských her v Berlíně. V důsledku Mnichovské dohody se Nakléřov a celé Sudety staly počátkem října 1938 součástí nacistického Německa. V roce 1944 se při zimní bouři zřítila místní rozhledna. Nakléřov byl osvobozen 9. května 1945 sovětskou armádou v rámci tzv. „Pražské operace“. Sovětští vojáci, z části v obci ubytovaní, však ničili majetek, rozstříleli varhany v kostele, a měli na svědomí znásilňování místních žen (údajně došlo až ke 30 případům).
Nakléřov ve 40. letech 20. století
Po válce byli zdejší němečtí obyvatelé vysídlení na základě Benešových dekretů, přičemž poslední Němci Nakléřov opustili po komunistickém převratu v únoru 1948. V poválečném období se Nakléřov pro jeho extrémní klimatické podmínky nepodařilo osídlit. Vylidněné domy se po válce využívaly k rekreaci a Nakléřov se stal oblíbeným místem romantických výletů ústecké mládeže. Od června 1950 do prosince 1960 náležel s blízkým okolím do uzavřeného vojenského výcvikového prostoru. To přispělo ke zhoršení stavu zdejších staveb; dle svědků byla v roce 1960 „většina domů stržena, ty poslední, které stály, byly skoro ruiny“.
V roce 1961 se Nakléřov stal součástí obce Krásný Les. V následujících letech byla řada budov zbořena a proběhla likvidace místního hřbitova. V srpnu 1968 postupovala Nakléřovským průsmykem okupační vojska Varšavské smlouvy. V dubnu 1975 došlo z rozhodnutí ONV v Ústí nad Labem k odstřelu kostela sv. Josefa, na jehož místě měl vzniknout památník připomínající osvobození sovětskou Rudou armádou v roce 1945. Monumentální skulptura měla být vidět až z Ústí nad Labem, avšak její projekt nakonec zastavila vláda. Od roku 1980 je Nakléřov, coby část Krásného Lesa, součástí obce Petrovice. V roce 1992 instaloval spolek původních německých obyvatel Nakléřova prostý dřevěný kříž na místě zbořeného kostela svatého Josefa. V letech 2002 až 2006 probíhala výstavba posledního úseku dálnice D8 před státní hranicí s Německem, jehož zhruba 1,6kilometrová část prochází katastrálním územím Nakléřova.
Demolice kostela sv. Josefa, 29. dubna 1975
Příroda
Nakléřov leží v nadmořské výšce 500–735 m n. m. v rámci Nakléřovské vrchoviny, která geomorfologicky odděluje Krušné hory od Děčínské vrchoviny. Zdejší území má charakter členité vrchoviny se strukturně denudačním reliéfem s rozlehlými plošinami a strukturními vrchy. Z hlediska geologického podloží převládají ruly a ortoruly frejberské skupiny, zatímco půdy dominují hnědé silně kyselé. Podnebí je tu spíše chladné (dle Quittovy klimatické klasifikace jde o stupeň CH7), přičemž úhrn srážek odpovídá poloze Krušných hor a nadmořské výšce. Hydrologicky oblast náleží do povodí řeky Labe, z významnějších vodních toků lze zmínit Jílovský potok. Pouze malá část katastrálního území Nakléřova je zalesněná; zastoupeny jsou zde mimo jiné druhy jeřáb ptačí, lípa malolistá, smrk ztepilý či modřín opadavý. Květenu zastupují třebas medyněk měkký, vikev ptačí, srha laločnatá, k chráněným druhům patří koprník štětinolistý či chrpa parukářka. Ze savců oblast obývají typické druhy středoevropské fauny (například jelen evropský, srnec obecný, prase divoké, zajíc polní aj.).
V okolí Nakléřova je hojně k vidění antropogenní forma reliéfu známá jako agrární valy (někdy též kamenice či kamenné snosy). Jde o různě dlouhé, široké a vysoké valy, vzniklé dlouhodobým ukládáním kamení vysbíraného z polí. Zemědělci si tak usnadňovali práci tím, že odstraňovali kamení z ornice. Agrární valy však mají mnoho jiných funkcí. Zvyšují rozmanitost území, jsou ekotopem a útočištěm pro rozmanitá rostlinná a živočišná společenstva, vypovídají o horninovém složení oblasti, spoluutvářejí krajinný ráz a v neposlední řadě vypovídají o lidské práci a aktivitě v oblasti.
Ortofoto snímek katastrálního území Nakléřova, na němž jsou dobře patrné liniové tvary v podobě agrárních valů. V pravé části území prochází dálnice D8, z větší části vedená tunelem Panenská. © ČUZK
Zajímavostí rovněž je, že Nakléřov zastahují dvě chráněná území, náležící do soustavy Natura 2000. Jde o ptačí oblast Východní Krušné hory a evropsky významnou lokalitu Východní Krušnohoří.
Společnost
Největšího počtu obyvatel dosáhl Nakléřov v roce 1869, kdy zde žilo 591 lidí. Populační stav v následujících desetiletích klesal v souvislosti s rozvojem těžby uhlí a průmyslové výroby v Podkrušnohoří, skýtající lepší pracovní příležitosti. Až do konce druhé světové války šlo v zásadě o výhradně německé sídlo. Následné vysídlení sudetských Němců proto znamenalo jeho prakticky úplné vylidnění. Zdejší obyvatelstvo do té doby žilo aktivní společenský a náboženský život. Pravidelně se zde slavily křesťanské svátky a uskutečňovala se procesí ke kostelům v sousedních obcích (do Bohosudova a Krupky). Každoročně se konaly Nakléřovské slavnosti, císařská poušť, dožínky nebo masopust. Bylo zde též aktivních dvanáct různých spolků. V roce 1752 v Nakléřově existovala škola, v 19. století byla postavena nová jednotřídka. Dnes zajišťuje vzdělávání místních dětí základní a mateřská škola v Petrovicích.
Nakléřovská rozhledna stávala na Nakléřovské výšině v letech 1913 až 1944, kdy se zřítila během zimní bouře. Její umístění je uvedeno jako waypoint.
V minulosti tvořilo významnou složku místního hospodářství zemědělství, které v určitém rozsahu přetrvává dodnes. Jeho základem bylo pěstování méně náročných druhů obilnin (žito, oves) a chov dobytka. Od 16. století se rozvíjelo řemeslnictví – šlo zejména o železářskou výrobu (knoflíky, přezky, hřebíky), později též o punčochářství, krajkářství a plátenictví. Část místních pracovala v průmyslu, a to mimo jiné v ústeckém Spolku pro chemickou a hutní výrobu (Spolchemie), porcelánce v Telnici či na šachtách u Varvažova.
Toliko k místu, ke kterému se váže tato keška. Nyní se již pusťme do jejího luštění.
Stage 1 (výchozí souřadnice) – bohatě zdobený kanelovaný sloup
První souřadnice vás dovedou k místní sakrální památce z roku 1800, stojící při silnici II/248. Uprostřed dříku sloupu se nachází medailonová nika s reliéfem sedící Madony, jež má na klíně dítě. Na krycí desce jsou usazeny volutové nástavce, v nichž jsou vyvedeny okřídlené putti. Jde se o státem chráněnou kulturní památku.
Úkol: Na krycí desce sloupu jsou usazeny volutové nástavce. Pokud na sloup koukáte zepředu, jsou v nich vyvedeny okřídlené putti (děťátka). Co uvidíte uprostřed volutových nástavců, pokud se na sloup koukáte zezadu? Na výběr máte ze tří možností, přičemž každá z nich má číselnou hodnotu, která představuje indicii A, potřebnou k vyluštění výsledných souřadnic: 1) okřídlené putti (A=1), 2) list rostliny (A=2), 3) hrozen vinné révy (A=3).
Stage 2 – Kleistův pomník
Jak již bylo výše uvedeno, Kleistův pomník byl postaven v roce 1913 ke stému výročí bitvy u Chlumce, a to na počest pruského generála von Kleista. Návrh a samotnou výstavbu realizoval libouchecký kameník Emil Löbel. Památník je druhou státem chráněnou kulturní památkou na území Nakléřova, připomínající významnou kapitolu českých dějin a vojevůdce.
Úkol: Nalevo od pomníku stojí informační cedule, která je součástí série podobných cedulí odhalených v roce 2013 při příležitosti dvoustého výročí bitvy u Chlumce. Uprostřed v horní části má pořadové číslo X, kde X představuje indicii B, potřebnou k vyluštění výsledných souřadnic.
Stage 3 – kříž připomínající kostel sv. Josefa
V roce 1992 odhalili původní němečtí obyvatelé Nakléřova prostý dřevěný kříž na místě někdejšího kostela sv. Josefa, který byl za komunistického režimu v Československu odstřelen, aby uvolnil místo památníku Rudé armády. Kostel samotný, kromě svého sakrálního a kulturního významu, se objevil i ve filmu, konkrétně ve snímcích Větrná hora (1955) a Dědeček automobil (1956).
Úkol: U paty kříže je malý černý náhrobní kámen ze zaniklého nakléřovského hřbitova, náležící zdejší obyvatelce Anně Matuschek. Vypočítejte, kolik bylo této dámě let, když zemřela. Výsledkem je dvojmístné čístlo XY, kde Y představuje indicii C, potřebnou k vyluštění výsledných souřadnic.
Výsledné souřadnice
Zadejte zjištěné indicie A, B, C a získejte výsledné souřadnice multikeše:
N 50°4(A+2).((B*C)+A)4', E 13°5(B).1(A+C)6'
Stage 1 (initial coordinates) – fluted column
Task: On top of the column, there are two volutes (spiral, scroll-like ornaments). If you stand in front of the column, you can see two winged putti (chubby male children) between them. What can you see between the volutes, if you stand behind the column? There are three possible answers and every one of them has a numerical value, which correspondes with the clue A you need to know in order to find the final coordinates: 1) winged putti (A=1), 2) a leaf (A=2), 3) a bunch of grapes (A=3).
Stage 2 – von Kleist's monument
Task: To the left of the monument is an information board, which is part of a series of similar boards built in 2013 on the occasion of the bicentenary of the Battle of Kulm. In the middle at the top of the board, there is a number X, which corresopndes with the clue B you need to know in order to find the final coordinates.
Stage 3 – wooden cross at the place of St. Joseph's Church
Task: At the bottom of the wooden cross, there is a black tombstone from the former Naklerov's cemetery. It belonged to a local resident Anna Matuschek. Find out how old she was when she died. You will get a 2-digit number XY, and the Y correspondes with the clue C you need to know in order to find the final coordinates.
Final coordinates
Imput the clues A, B, C and get the final coordinates:
N 50°4(A+2).((B*C)+A)4', E 13°5(B).1(A+C)6'
Zdroje:
- Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Nakléřov [online]. c2014 [cit. 2014-07-27].
- LANG, Thomas. Nollendorf [online]. boehmisches-erzgebirge.cz, [cit. 2014-07-27].
- Nakléřov na ortofotomapě [online]. Národní geoportál INSPIRE, [cit. 2014-07-27].